Přímá volba ano či ne?

I já jako jeden z mnohých jsem před časem pod dojmy z  poslední volby prezidenta ČR podlehl vábení přímé volby hlavy státu. Postupem času ale došlo k vystřízlivění, a to hned z několika důvodů:

1. Ostudná fraška doprovázející volbu prezidenta v roce 2008 nebyla zapříčiněna způsobem této volby daným doposud naší Ústavou, ale chováním řady zákonodárců, kteří nebyli schopni mít svůj vlastní názor a nechali se zmanipulovat.  Takže tady si musí sáhnout do svědomí především ti, kteří se toho účastnili a kterých se to týká.
2. Přímá volba prezidenta občany České republiky bude mít svůj protipól též v jeho odvolatelnosti? A kdo nejvíce občany osloví? Pravděpodobně ten, kdo bude mít na své straně média či tolik peněz, aby si tato média koupil. Takže v případě přímé volby prezidenta budou těmi hlavními hráči spíše média, nikoliv samotní občané. A my tedy souhlasem k přímé volbě prezidenta rezignujeme na jednu z výsostných pravomocí zákonodárců a předáme to k rozhodnutím médiím? Vždyť občané se rozhodnou podle toho, jak jim to média šikovně naservírují. Když už jim nedokážeme dát „chleba“, dáme jim tedy alespoň „hry“, aby zapomněli na problémy, kterým musí naše společnost čelit. Už se „těším“ na tu novou reality-show.
3. Zavedení přímé volby prezidenta by bylo dalším oslabením Senátu, takže přibude argument k jeho zrušení.

Samozřejmě, že si i já dokáži za určitých podmínek představit přímou volbu prezidenta – nejsem zase takový dogmatik a zatvrzelec. Jsou to některé záležitosti týkající se  postavení a kompetencí prezidenta, ale o těch se jedná a vyjednává a bude to určitě obsahem nějaké širší politické domluvy. Těmi dalšími podmínkami pro mne by bylo alespoň částečné napravení vztahů mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem. A to především v tom, že by se Poslanecká sněmovna musela v reálném čase zabývat každým senátním návrhem,  že by již nebylo tak snadné přehlasovat zamítavé či pozměňující stanovisko Senátu a pak v tom, že Senát bude mít delší lhůtu k projednání legislativních návrhů postoupených Poslaneckou sněmovnou. Takže změny jak v Ústavě ČR, tak i v jednacích řádech obou komor Parlamentu. Ano, na to lze argumentovat, že není dost dobře možné podmiňovat změny Ústavy změnami jednacích řádů a že by se to určitě možná někdy nějak vyřešilo jinak. Já tomu ale nevěřím a proto opakuji to, co jsem konstatoval již jak na klubu, tak při jednání v Komisi pro Ústavu a parlamentní procedury, že bez garancí nápravy těchto disproporcí mezi komorami Parlamentu a tím tedy alespoň částečného napravení deformovaných vztahů mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem je pro mne přímá volba prezidenta neakceptovatelná.