Muž je lovec a žena chce být lovena

Inspirovalo mě několik článků. Autoři se v nich se ptají a rozebírají, proč se žena obléká sexy a chová se tak či onak. Vlastně nečekají na odpověď. Je velmi jednoduchá. Musíme si zkrátka všichni přiznat, co platí odedávna. Muž je lovec. A žena chce být lovena. Někdy se role prohodí a loví žena. Ale i to je v souladu s přírodou.Takhle to zkrátka je. Buďme k sobě upřímní. Chceme se líbit (je úplně fuk, jakému pohlaví) a jsme tvorové společenští.

Je to pravda pravdoucí a víme to všichni. Tak nač pořád ty otázky, proč ženy nosí minisukně, hluboké výstřihy, nánosy makeupu na tvářích, klopýtají na vysocích podpatcích a nechávají si jen tak mimochodem vykukovat kousek látky nazývané tanga?

Dvě kamarádky jdou po ulici. Pozor! Jedna si povšimne hezkého mladíka postávajícího kousek opodál. Mozek reaguje velmi rychle. Pohotově vyšle do těla signál. Žena vypíná hrudník, zvedá hlavu a očima vyhledává mužův pohled. Jen zaujmout. Muž opětuje zájem úsměvem. Cílem přece není (rozhodně ne tím prvotním) pozvání na skleničku.Tolik známé endorfiny se rozlévají po celém těle.

Večírek. Muži u baru pozorují dívky, které se vesele baví na parketu. Jedna z dívek si po chvíli všimne, že muž na ni se zájmem hledí. Začíná tančit a nic nechápající kamarádku vtáhne do víru tance. A jen tak "občas" se podívá, přitom si stihne olíznout rty a snaží se zachytit, zda-li se na ni dotyčný stále dívá. Jistě, muž s vypnutými svaly, které napínají tričko k roztrhnutí ji stále pozoruje. Společně s kamarádem hledí na tančící dívky a celé to komentují s hlasem nabírajícím na intenzitě. Jak to bude pokračovat dále, to už je na jiný příběh. Cíl byl jasný. Zaujmout druhou stranu.

Prošli jsme se po ulici, byli jsme na večírku, pojďme do kavárny. Dvojice kamarádek spolu vesele štebetají u kávičky. Jedna zaregistruje dva příchozí mladíky. "Nenápadně" si upravuje vlasy a jen tak mimochodem si pohrává s řetízkem na krku. Nápadně začíná gestikulovat, trošku více hlasitěji se směje. Kamarádka, která ji zná, zjistí, že někdo musí být v dohledu. Cítí změnu. Změnu mimiky a gestikulace. Tohle vše je beze slov, neverbálně.

To stejné se děje téměř všude. Nejen na ulicích, v kavárnách, restauracích, večírcích, ale i v práci. Pokud to podmínky a pravidla dovolují. Jen musíme myslet na hranice. Jsou místa, kde si tohle zkrátka dovolit nemůžeme a musíme se chovat důstojněji. Ovšem za jiných okolností? Ženy noste si své výstřihy a ukazujte co vám příroda nadělila (my méně obdarované, ukažme světu své krásné vlasy, oči, zadek a do nebe sahající nohy...). Vy muži, ukazujte světu svoje vypracované svaly, pokukujte po ženách.. Zaujmout na první pohled nejde bohužel naší inteligencí, smyslem pro romantiku nebo pro cokoli jiného.. a tak se vesele usmívejme, tancujme, rozkývejme svoje boky, gestikulujme a dívejme se.