Jak léta letěla
Dny, kdy byla zatažená obloha nebo pršelo jsme trávily hraním dětských her. Hrály si na schovávanou, doktory, učitele, budovaly tajné úkryty, vymýšlely vlastní písmo, posílaly si vzkazy přes papírek. Pamatuji si, jak jsem utíkala s papírkem na kterém byl vzkaz psaný naším originálním písmem a hodila ho do keříku před kamarádčiným domem. Ten byl od našeho vzdálený přesně dva domy. Zabouchala jsem na dveře. Letěla jsem zpět domů a nedočkavě vyhlížela milou kamarádku, až doběhne s odpovědí. Dnes to zní směšně, ale bylo to naše vymyšlené písmo a způsob komunikace. Byly jsme na to právem hrdé. Tenkrát nebyly žádné mobily a já jsem za to vděčná. Protože dětská fantazie má neomezenou kapacitu nápadů, nemohly jsme rozumět slovu "nuda".
Jak šel čas, vodní radovánky a někteří přátelé zůstali. Dospívali jsme a přišlo období prvních lásek, nových kamarádství a zamilování. Šlapali jsme s bandou kamarádů po asfaltových a polních cestách za zábavou. Ze vzduchu voněla láska a čerstvě posečené obilí. Letní noci, ty nejdou vymazat ze škatulky krásných vzpomínek. Žádné mačkání v sálech, kde jsem přes kouřovou clonu neviděla ani kamarády zmítající se tancem. První ochutnání alkoholu, první opilost a první malá zklamání. Opilí volností a rádoby dospělostí. Intimní blízkost ploužáků, z repráků dunělo: "Nothing else matters" a my jsme se k sobě mačkali a oslintávali se. Na ničem jiném tehdy opravdu nezáleželo. Chichotaly jsme se kluci nám šeptali nesmyslné řeči do ouška. Že jsme ty jediné a nejkrásnější. Snad jsme jim to tenkrát i věřily. Domů se nechtělo a tak se stávalo pravidlem, že jsme se smíchem, únavou a prvním kokrháním kohoutů vraceli a potkávali řidiče co přivezli ještě teplé rohlíky do obchodu. Vzpomínky však pořád zůstávají. Měla bych snad něčeho litovat? Jediné co se změnilo je to, že dny a noci už mně nepřipadají tak dlouhé jako tenkrát. Naopak. Zoufale rychle běží.
Od moře fouká vítr a cuchá mi dlouhé vlasy. Na hlavě mám rozcuch za který by se nemusela stydět žádná čarodějnice. Je září, po sezóně a na tvářích starousedlíků je vidět únava a nechuť smlouvat. Nekompromisně vyřčená částka v eurech za osušku mě trošku vyděsí, ale moje blbost a hlavně zbrklé balení zavinilo, že moje osuška si pěkně hoví doma. Těším se na prohřátou pláž a hlavně na to, až vletím do moře. Jen co mě poleje první ledová vlna, předsevzetí skočit do vln je v okamžiku nenávratně pryč. Rozrážím vlny a křeč z vody studené jako žiletky mi připomíná, že mám nohy. To rozplavu, nejsem přece žádná citlivka a něco vydržím. Rychlými tempy směřuji k první vzdálené loďce, kterou jsem si vybrala za cíl. Rozhlížím se kolem, na pláži se povaluje plno lidí, ale ve studeném moři jsem téměř jediná. Když nepočítám lidi na loďkách.
Sluníčko má sílu i v září a krásně prohřívá těla. Těším se na odpolední malou, silnou kávu. Přeběhnu menší náměstí. I přes žabky pálí rozžhavený asfalt. Oprýskaná omítka starého domu, převislé muškáty hýří všemi barvami a záclony jakoby někdo ukradl z babiččiných oken. Cinknutí zvonku na dveřích a pak už mě obklopí pocit útulnosti. Známé syčení kávovaru, vůně se line z čerstvě pomletých kávových zrnek. Vybírám si tři druhy sladkostí a je mi fuk, že budu muset trošku zatahovat bříško. Nemůžu odolat. Různé košíčky z těsta podobnému našemu listovém jemně posypané skořicí, hmm.. Moji milí: "Tenhle způsob léta, zdá se mi velmi šťastným.."
Jana Delgado
Barevná pohádka z Indie
Říká se, že je snadnější vylézt na vysokou horu, než si najít cestu k druhému člověku. Vadí vám jiná barva pleti, odlišná kultura, nebo snad víra v jiného "boha", než v jakého věříte vy?
Jana Delgado
A na co jsem stará já?
Možná jsem dost stará na to, abych si ostříhala dlouhé vlasy. Jenže já je mám ráda a ještě nějakou dobu budou dlouhé.
Jana Delgado
Ukamenování Sorayi M.
V příběhu se ocitáme v iránské vesnici. Hlavní postavou je Soraya, milující matka čtyř dětí, která žije v manželství bez lásky.
Jana Delgado
Nezvaný pan Alzheimer
S úsměvem stála mezi dveřmi a pevně mě objala. "Jsem tak ráda, že tě zase vidím," řekla mírně dojatým hlasem. "Vezmi si bačkory a běž si umýt ruce, oběd už je nachystaný na stole."
Jana Delgado
Rozpuštěni a vypuštěni
Po přečtení několika blogů jsem nabyla dojmu, že jsem jen jedna z mála, kterou opravdu těší nedávné rozhodnutí soudu o rozpuštění Dělnické strany.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Podporujeme kulturu nahoty. Obec na Sardinii jako první umožní nudistické sňatky
Obec San Vero Milis na severu středomořského ostrova Sardinie jako první v Itálii umožní sňatky...
Demonstrace v Tbilisi pokračují. Premiér odvolal návštěvu Spojených států
Gruzínská policie začala zatýkat demonstranty, kteří i ve čtvrtek pokračovali v metropoli Tbilisi v...
Izrael zasáhl budovu bezpečnostních sil v Damašku, osm vojáků utrpělo zranění
Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
- Počet článků 79
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3396x
Seznam rubrik
- Cestování
- Osobní
- Příběhy
- Sport v úvozovkách
- K zamyšlení
- Bubliny vzpomínek
- Tajemný zákazník
- Knihy a filmy
- Velmi osobní
- Nezařazené
Oblíbené blogy
- ten, co pořád lítá
- Andrea Bartošová
- Terka, blonďatý anděl Afriky
- ten, co mi kouzlí úsměv na tváři
- Pavlína O'Toole
- tak trošku jiná Itálie
- básnířka s korálky nad kotníky
- František Kostlán
- Klára Mandausová