Bubliny
borecekk.blog.cz
S partou přátel s hlasitým smíchem vyběhneme v lehkých svetřících do několika stupňového mrazu před chatu na samotě. Na hranici, kde končí jedna země a začíná druhá. Tam, kde lišky dávají dobrou noc. S řevem a odpočítáváním posledních vteřin roku otevřeme flašku šampusu a pak se všichni napijeme na zdraví a na mírnou ranní kocovinu. Obejmeme se a přejeme si navzájem dobrý rok. Ještě s plnou pusou bublinek svištíme na igelitovém sáčku z kopce, posrážíme malé keříky na které už nezbyl sníh a vykukují jim vršky. V krbu hoří velké poleno, běžky už oschnuly v chodbě a venku mrzne až praští. V hrníčku voní svařák skořicí a hřebíčkem, zní kytara a housle. Příští rok se znovu setkáme. Je nás o jednoho víc. Jednoho špunta víc. Ne v láhvi, ale v bříšku kamarádky.
Otevřu knížku a čichám její vůni. Stejně jako když otevřete dveře knihkupectví, zvonek na dveřích zacinká a cítím důvěrně známou vůni knížek. Po dvou hodinách vylézám s plnou taškou a omámí mě směsice pachů na ulici. Která knížka byla ta první? Slabikář! Opravdický Slabikář, kde máma má mísu a Ema mele maso. První knížka, kterou jsem si po kouskách a s pomocí soudružky učitelky dokázala sama přečíst. Tenkrát to byla soudružka učitelka, po šesti letech už z ní byla paní učitelka. Stejná paní, jen jsme ji začali oslovovat tak nějak lidštěji.
Rozpálená od slunce se ženu do mírně rozbouřeného moře a ledová voda mě zamrazí až v kostech. Po pár rychlých tempech se rozprostře teplo do celého těla. Olizuju si slané a od zimy modré rty a dlouhé pramínky vlasů se lepí na obličej. Osychám na rozpáleném písku a sůl smývám ještě při večerní sprše. Večer, kdy už nás nikdo nevidí, nazí plaveme v chladném moři.
Burácí bouřka a s partičkou přátel se vracíme z festivalu. Špinaví, unavení, bez peněz a se spacákem v ruce. Šťastní a plni kulturních zážitků. Utíkáme bosky ulicí a promočení až na kůži se o chvíli později třepeme jako ratlíci. Vzduch po bouřce, po dusném odpoledni je svěží. Dostaví se úleva. Přesně tak jako v životě.
Ponořím se do horké, plné vany plné bublin a rozpouštím splín z vlezlýho počasí, rýmu a po chvíli se rozpouští i písmenka v časopisu, který jsem si sebou vzala na čtení.
Tělem projede chlad ze studené, chlorované vody v bazénu. Potom ucítím opírající se sluníčko do skel, uslyším z rádia oblíbenou písničku a křik dětí z menšího bazénu.
V restauraci na zahrádce si dáváme čerstvě ugrilovanou rybu a k ní po švestkách vonící barbeque omáčku. Cítím švestky a už jsem na chvíli doma na trnkobraní u nás na vesnici, kde se vařila povidla ze švestek a my děti je směly olizovat.
Pouštím si písničky od Zuzky Navarové a falešně do toho hulákám. Je mi fuk, kdo mě slyší. Nevadí, že nemám hudební sluch. Hudbu slyším, tak jaképak řeči o hudebních hluchu?
Vrnění kočky a jak se pružně ohýbá pod mým pohlazením. A taky kočičí pohled, kdy nevím jestli po mě skočí, sekne packou nebo bude slastně vrnět a po chvíli na mě usne. Ráno budu vztekle a ospale kopat do malého chomáčku. Je to Packa, která mi usnula v nohách.
Jdeme na skleničku bílého. Korkový špunt vyletí za doprovodu mlaskavého a známého zvuku. Probereme všechno, co se za posledních pár dnů vybarvilo černou barvou. Dáme další skleničku a vida. Svět je hned černobílý. Po té třetí a poslední už je svět opět krásně pestrobarevný.
Tančím a nejraději bych tancovala až do rána. Jenže pak už mě přátelé táhnou z parketu a říkají, že jsou dvě ráno a za čtyři hodiny musím do práce. Fuj. Takhle mi zkazit báječný večer!
Klidný a milý hlas mojí maminky v telefonu. Dálka a stěhování mě někdy ničí. Ještě nedávno jsem ze stěhování měla takový ten příjemně šimravý pocit. Že jedny dveře se zavírají a ty druhé otevírají. Že to pravé teprve přijde. Tak rychle, ať není průvan. Ten nemám ráda. Nacpat svůj život do několika krabic a jede se. Vybrala jsem si to sama, takhle jsem to chtěla. Volnost. Naučila jsem se, že za svůj život musím rozhodovat sama a za účty zaplatit. Ale jedno vím jistě, že ty nejkrásnější věci jsou v životě zadarmo. Protože za peníze si můžeme koupit spoustu věcí, byt, dům. Domov si za něj nekoupíme. Trvalý pobyt v občance se párkrát změnil, ale adresa domova je stále stejná..
Jana Delgado
Vezmeš si mě?
Co si budeme ženy namlouvat, která z nás ve skrytu duše nedoufá v onu kouzelnou větu a krásný šperk k tomu? Moje představy o zásnubách byly zmačkané jen do té podoby, že půjdeme na večeři při svíčkách, které většinou hned sfoukávám a číšník je opětovně zapaluje. A snad ve skleničce šampaňského bude plavat kroužek zlata.
Jana Delgado
Linecká slepovaná láska
V životě jsou chvíle, které trvají věčnost. Čekání, které ubíjí, vysilující strach a úzkost z budoucnosti Karolíně svazuje nohy. Srdce buší jako o závod a myšlenky nedovolí utíkat se k těm obyčejným věcem.
Jana Delgado
Vzpomínky v krabici
Kdysi jsem se malinko jízlivě usmívala nad některými fotkami z dovolených. Dnes už je chápu.
Jana Delgado
Bloody Sunday
Neděle. S kolegy ji nazýváme "Bloody Sunday". Tradičně narváno. Zkouším projít areálem plným křičících dětí, sebevědomých fanoušků fotbalu (kde obvykle platí pravidlo čím větší skupina, tím drzejší vystupování), milenců, unavených řidičů...
Jana Delgado
Láska je když..
se vezmete před Bohem, slíbíte si věrnost v časech dobrých i zlých .. Láska je, když se před Bohem nevezmete, a přesto jste si věrní v časech dobrých i zlých
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Česko si letos během oslav prvního máje připomene i dvacet let v EU
Sledujeme online Začínají každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a spolky,...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
- Počet článků 79
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3396x
Seznam rubrik
- Cestování
- Osobní
- Příběhy
- Sport v úvozovkách
- K zamyšlení
- Bubliny vzpomínek
- Tajemný zákazník
- Knihy a filmy
- Velmi osobní
- Nezařazené
Oblíbené blogy
- ten, co pořád lítá
- Andrea Bartošová
- Terka, blonďatý anděl Afriky
- ten, co mi kouzlí úsměv na tváři
- Pavlína O'Toole
- tak trošku jiná Itálie
- básnířka s korálky nad kotníky
- František Kostlán
- Klára Mandausová