A na co jsem stará já?
Dost stará jsem i na to, abych:
- nezapomínala, že zapomnětlivost není jen problémem starších
- si byla jistá, že respekt a úcta ke starším by neměla být jen prázdná slova. Naslouchala těm, kteří ještě nezapomněli, že byli mladí, chybovali a umí o tom vyprávět s úsměvem
- věděla, že i ta největší bolest mírně pomine, ale jizvy zůstanou
- se nechtěla jizev zbavovat. Patří ke mně. Nejen ty na těle, které se vykouzlily s věkem. Stárnutí je fakt a je potřeba ho tak brát.
Třebas ta na spodním rtu.. když jsem jako malá holka zvědavě zkoumala kuchyňskou linku nebo tu mezi palcem a ukazovákem na levé ruce, tenkrát jsem zase horlivě čistila zablácené kolo. Nůž zajel hluboko (stejně jako někteří lidé do vašeho srdce), než jsem čekala a já řvala jako tygr ussurijský, anebo...uff, těch je prostě moc.. A na duši.. snad bych je ani nespočítala..
- už věděla, že některé věci a lidi se nezmění a tudíž není potřeba se v tom zbytečně pitvat
- netvrdila NIKDY, protože nikdy se může s lehkostí větru proměnit na NĚKDY
- častěji říkala kouzelná slovíčka "prosím, děkuji a promiň"
- už poznala, že život není pohádka, ale že je strašně fajn si pohádky číst. Možná život začíná "Bylo nebylo", ale rozhodně končí "Bylo"
- od života moc neočekávala a pak jsem jen příjemně překvapená
- s naprostou jistotou věděla, že jakmile se moc vznáším, brzy spadnu dolů. Aůů. Bolí to. Ale taky vím, že jakmile se zase odrazím, opráším zadek, jdu nahoru. Pomalu, ale jistě. Takhle to funguje. Vážně, věřte mi
- znala svoje tělo, a tak že když sním půlku obrovského melounu nebo kilo čerstvýho hrášku, bude mi špatně
- si občas místo silného černého espressa začala objednávat voňavé cappuccino s pěnou hustou jako ranní anglické mlhy
- možná už jsem taky dostatečně stará na to, abych se nečervenala, když mně ten sympatický mladík v bazénu řekl: "Já nevěděl, že labutě plavou i v bazénu!"
- nevěřila všem těm nesmyslným pověrám. Pch, prosím vás, pátek třináctého, den blbec? Nene, tohle zkrátka nepřipustím. Tvrdím, že je to můj šťastný den. Snad jsem tomu začala i věřit. Černé kočky přes cestu? Pche, v okolí jich pobíhá tolik, že bych snad nemohla ani vyjít z baráku. Jenže víte co? Pro jistotu to zaťukám na dřevo!
- těm, které mám ráda, říkala "mám tě ráda". Jestli vám to neříkám dostatečně často, omlouvám se.. "Mám vás ráda!"
- když jsem smutná, někomu zavolám, naleju si skleničku vína (ve kterém je pravda), nebo se podívám po patnácté na Dakotu Sky
- všechny ty jistě dobře míněné rady (takové, co jsou mně platné jako veverce louskáček) na co už jsem dostatečně stará ignorovala, protože ne všechno jde v životě naplánovat a většina mých snů zůstane jen utopií
- když se mi něco nepodaří, vztekle nedupala nohama jako malá holčička, co jí maminka nekoupila lízátko
- se pořád všemu nedivila
- si byla jistá, že zdraví, rodina a přátelé jsou opravdu to nejdůležitější co v životě máme
- věděla, že stárneme všichni a nejde to zařídit jako v Dorian Gray, aby za nás stárnul obraz.. Jediné co s tím můžeme dělat, je... Nemyslet na to, že stárneme a chybujeme. Jsme přece dost staří na to, abychom věděli, že máme utřít slzy, uchovat vzpomínky, usmát se a jít dál
- Blog věnuji a děkuji za inspiraci skvělé Kláře Mandausové. Ona už ví proč:)
Jana Delgado
Vezmeš si mě?
Co si budeme ženy namlouvat, která z nás ve skrytu duše nedoufá v onu kouzelnou větu a krásný šperk k tomu? Moje představy o zásnubách byly zmačkané jen do té podoby, že půjdeme na večeři při svíčkách, které většinou hned sfoukávám a číšník je opětovně zapaluje. A snad ve skleničce šampaňského bude plavat kroužek zlata.
Jana Delgado
Linecká slepovaná láska
V životě jsou chvíle, které trvají věčnost. Čekání, které ubíjí, vysilující strach a úzkost z budoucnosti Karolíně svazuje nohy. Srdce buší jako o závod a myšlenky nedovolí utíkat se k těm obyčejným věcem.
Jana Delgado
Vzpomínky v krabici
Kdysi jsem se malinko jízlivě usmívala nad některými fotkami z dovolených. Dnes už je chápu.
Jana Delgado
Bloody Sunday
Neděle. S kolegy ji nazýváme "Bloody Sunday". Tradičně narváno. Zkouším projít areálem plným křičících dětí, sebevědomých fanoušků fotbalu (kde obvykle platí pravidlo čím větší skupina, tím drzejší vystupování), milenců, unavených řidičů...
Jana Delgado
Láska je když..
se vezmete před Bohem, slíbíte si věrnost v časech dobrých i zlých .. Láska je, když se před Bohem nevezmete, a přesto jste si věrní v časech dobrých i zlých
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
VIDEO: V Londýně hořel autobus. Hasiči požár zvládli až po více než hodině
Pět hasičských vozů a třicet hasičů zasahovalo v sobotu odpoledne v Twickenhamu na jihozápadě...
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři...
Nizozemec si na zahradě postavil hrad, jeho interiér láká turisty z celého světa
Šestasedmdesátiletý Nizozemec Gerry Halman si na své zahradě postavil pětipatrový hrad. V...
Poštovní známka po bagetě i voní. Francie uctila symbol gastronomie
Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....
Prodej rodinného domu 190 m2, pozemek 1.580 m2
Nové Lublice, okres Opava
2 790 000 Kč
- Počet článků 79
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3396x
Seznam rubrik
- Cestování
- Osobní
- Příběhy
- Sport v úvozovkách
- K zamyšlení
- Bubliny vzpomínek
- Tajemný zákazník
- Knihy a filmy
- Velmi osobní
- Nezařazené
Oblíbené blogy
- ten, co pořád lítá
- Andrea Bartošová
- Terka, blonďatý anděl Afriky
- ten, co mi kouzlí úsměv na tváři
- Pavlína O'Toole
- tak trošku jiná Itálie
- básnířka s korálky nad kotníky
- František Kostlán
- Klára Mandausová