Socialistický ekonom z ČSSD Sobotka zdůvodňoval zvedání daní firmám v dnešní krizi slovy: „Však velké korporace zisky mají, ať tedy platí!" Ale vzpomínáte na tu slávu při zavádění investičních pobídek zahraničním velkým firmám, tedy firmám, o kterých dnes najednou Sobotka hovoří s despektem „ať tedy platí"? Kolik šampusu se otevřelo a kolik chvály se tehdy pělo, když se rozdávaly dary právě těmto velkým zahraničním firmám!
Takže připomeňme: Za vlády socialistů náklady investičních pobídek činily průměrně neuvěřitelných 1,6 miliónu Kč na jedno pracovní místo . V případě firmy Barum Continental v Otrokovicích dosáhly náklady dokonce až neskutečných 15 milionů Kč na jedno pracovní místo. A to vám, socialisté, nepřipadá šílené?
A jak nám pomáhají tyto nabídky v nynější krizi, když investice šly pouze do montoven a nikoliv do oborů s vyšší přidanou hodnotu, nemířily do vzdělání a do rozvoje moderních technologií, tedy nešly tam, kde by se státu aspoň trochu do budoucna zhodnotily?
Odpověď: Nijak.
Navíc co se týče slibovaného boje s nezaměstnaností, připomenu něco absurdního a spíše k pousmání: Nejvíce nových pracovních míst přinesly investiční pobídky Středočeskému kraji, tedy do regionu s nejnižší mírou nezaměstnanosti hned po hlavním městě Praze.
Druhý flám a kocovina: Šrotovné
Každý flám jednou skončí, stejně tak šrotovné. Cituji z HN: „Americký program šrotovného za tři miliardy dolarů žádných vytčených cílů nedosáhl a ekonomiku Spojených států ochudil zhruba o polovinu vynaložené sumy. Napsal to v úterním komentáři zářijových výsledků prodeje automobilů v USA list The Wall Street Journal Europe. Podle něj se ukázalo, že nemůže fungovat program založený na klamu, že bohatství lze vytvářet ‘ničením produktivního majetku‘. Podle zpráv automobilek z minulého týdne se prodej nových automobilů na americkém trhu v září, prvním měsíci po šrotovném, propadl meziročně o plných 25 procent a zestátněným výrobcům GM a Chrysler dokonce o více než 40 procent. Šrotovné tak zřejmě nedokázalo nic jiného než ukrást prodeje z budoucnosti, přesně jak kritici předpovídali, konstatuje list."
Flám končí, přichází kocovina. Opětovné se zjišťuje, že není možné zvyšovat životní úroveň rozbíjením oken, aby někteří lidé dostali práci na jejich opravě. „Při opravě okna není vidět, že ten, kdo si zaplatí opravu okna, již s těmi penězi nemůže udělat nic jiného. Není vidět, že kdyby si nemusel nechat opravit okno, možná by si koupil nové boty nebo novou knihu. Jednoduše by své peníze použil na něco jiného, v čem mu tato událost zabránila" (Bastiat). Oprava úmyslně rozbitého okna sice dala pomyslně sklenáři práci, ale pokud se dají peníze použít jinde a jinak, tak teprve tehdy se zvedá majetek společnosti a společnost bohatne.
„Pokud rozbité okno nakonec skutečně způsobí tvorbu bohatství, proč nerozbít všechna okna ve městě? Proč nerozbít všechny dveře a zdi? Proč nestrhnout všechny domy, aby mohly být postaveny znovu?" (Rockwell). A já dodám: Víte, kolik pracovních míst by vzniklo, kdyby se všechna dnešní auta sešrotovala?
Co se týče ekologie, ekonomové Burton Abrams a George Parsons z Delawarské univerzity sečetli celkové přínosy ze snížení spotřeby, zlepšení životního prostředí a výnosy pro firmy a zákazníky a od toho odečetli celkové náklady šrotovného v USA. Zjistili, že výsledkem je čistý náklad zhruba 2000 dolarů na jeden vůz. Copak nejsou lepší možnosti, jak investovat do ekologie a snad i trochu efektivněji? Navíc jsem osobně přesvědčen, že výroba jednoho nového vozu, tj. výroba dvou tunové hromady oceli, hliníku a plastu, navíc postříkaná několika vrstvami autolaku, složená z bůhví jakého dalšího sajrajtu, vytvoří na naší Zemi mnohem větší ekologickou stopu, než by zanechal provoz již existujícího dožívajícího staršího funkčního auta, které mohlo ještě majiteli sloužit.
Třetí a největší flám: Levná hypotéka opravdu pro každého
Jeden z největších dnešních mýtů socialistů zní: Za dnešní globální krizi mohou nekontrolovatelní finanční žraloci z Wall Streetu. Dá se částečně souhlasit, ale počátek flámu je úplně někde jinde.
Když v USA zavedli již v 80. letech pomoc u státem dotovaných hypoték chudým, fungoval tento systém pod přísnou regulací. Avšak v roce 1993 vystoupil Clintonův ekonomický poradce Robert E. Rubin s novou koncepcí „zaručující bydlení pro každého". Na přímý tlak Clintona se najednou mění pravidla hry. Důvod? Každý má mít nárok na bydlení. A tak přišla vládní finta s nabídkou pro finanční trhy: Sekuritizace hypoték s neregulovaným prodejem bez kontrolních mechanismů. V podstatě se jednalo o prodej „krabic s neznámým obsahem", o kterých se tvrdilo, že mají cenný obsah, čímž došlo přesunutí problému s financováním levných hypoték na budoucího majitele krabice. Samozřejmě takovéto nikým nekontrolované nabídky na obchod se okamžitě chytli finanční žraloci a začali s těmito „krabicemi" čile obchodovat a vydělávat na nich stylem koupím - prodám (ale krabici neotevřu). To se jim sice jako žralokům na trhu vyčítá, ale počátek flámu byl přece úplně někde jinde!
Alan Greenspan vládní ekonom, jeden ze strůjců perpetua mobile na „levné hypotéky", tehdy tvrdil: „Regulace derivátních transakcí, které jsou soukromě dohodnuty mezi profesionály, jsou nepotřebné." Bob Rubin, také vládní ekonom, jeden z hlavních vynálezců stroje na levné hypotéky, prohlásil: „Nová pravidla a regulační dohled může jen zvýšit právní nejistotu na kvetoucích globálních trzích".
Takovouto fintou vynálezu „stroje na financování hypoték" může například vzniknout zajímavý obchodovatelný finanční produkt: „Sekuritizovaný půlprocentní derivát dvou cenných papírů krytých cenným papírem jištěným hypotékou nezaměstnaného ještěrkáře od Forda a pěstitele meruněk na Aljašce" (cituji z Angličtina pro bankrotáře).
Tak se stalo, že neregulovaná hodnota finančních derivátů vzrostla z 50 bilonů USD na neuvěřitelných 550 bilionů USD. Prázdné krabice nabobtnaly a globální obrovská bublina byla na světě - tolik peněz v systému totiž nikdy nebylo. Následovalo splasknutí bubliny, tedy otevírání prázdných krabic s pádem cen nemovitostí, poté pořádná kocovina nad prázdnými obaly, bohužel se všemi nepříjemnými důsledky jak na bankovní sektor ve světě, tak i na globální ekonomiku.
Na počátku krize byl opět socialistický flám s myšlenkou „jak něco někde dotovat", tentokráte pomocí vynálezu nekontrolovatelných finančních produktů a pomocí vzniku jedovatých aktiv na trzích, které měly za úkol „ufinancovat" levné hypotéky.
Takže flám po flámu a samá kocovina. Nejprve halasné bouchání šampusu a potom s těžkou kocovinou následuje hledání viníků.
Nebylo by už konečně lepší namísto rozdávání dotací kvůli „vzniku pracovních míst" resp. namísto „rozbíjení oken pro povzbuzení ekonomiky" anebo namísto „vymýšlení pochybných finančních produktů", které mají za úkol pouze skrýt dotace, což v konečném důsledku vše zaplatí daňový poplatník, nebylo by už konečně lepší soustředit se jednoduše na tvorbu skutečných hodnot, tedy na tvorbu produktů, které se opravdu žádají na svobodném trhu?
Myslí tím na svobodném trhu, který je transparentní a kde kupující dostává plnou informaci o nabízeném produktu a může se proto opravdu svobodně rozhodnout, že si daný produkt prostě nekoupí (na rozdíl od netransparentního nekontrolovaného podvodného volného trhu bez pravidel, kde se s prázdnými krabicemi čile obchoduje). Na trhu, kde si občan může anebo nemusí výrobek koupit, aniž by mu někdo slíbil dotaci (vybranou z daní od jiných subjektů) za rozbití nějaké ještě funkční věci, která mu mohla sloužit. Na trhu, kde jeden velký výrobce nedostává výhodu 15 milionů Kč na jedno pracovní místo a to z peněz, které byly vybrány z daní od jiných úspěšných výrobců, kteří také tvoří pracovní místa a takové výhody nemají...
A tak se na závěr ptám: Kdy už konečně občan nebo firma, kteří řádně platí daně, nebudou stále doplácet na další a další kocoviny po bujarých a štědrých socialistických flámech organizovaných ekonomickými mágy a šamany, kteří věří, že opět nalezli nějaké zázračné „socialistické ekonomické perpetuum mobile"?
Zdroje k článku:
http://download.mpo.cz/get/32013/35445/388865/priloha001.pdf
http://myego.cz/item/podvod-rozbiteho-okna-je-opet-zde
http://ekonomika.ihned.cz/c1-38553590-wall-street-journal-srotovne-byl-propadak-je-s-nim-vic-skody-nez-uzitku
http://hynekfilip.blog.idnes.cz/c/51222/Anglictina-pro-bankrotare.html
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-zeleny.php?itemid=5788
