Pravicové argumenty Paroubkova důchodce

Přátele si vybíráme, avšak společníky u stolu většinou nikoliv, natož na slavnostním memoriálu fotbalového sdružení malého městečka. Starší prošedivělý chlápek s placatou čepicí a s kelímkem piva v ruce, zřejmě penzista, ani se neptal a přisedl si. Hned nato spolu se svými politickými oranžovými preferencemi zahájil typický český sport v nadávání na vše. Ostatní u stolu jsme si nechtěli kazit náladu a rozhodli jsme se ho ignorovat, ale najednou vyslovil větu, která mne zaujala:

„Co je to dneska za dobu? Pivo za 25 korun. Celý život si člověk šetří na důchod a pak má pár šupů. Zloději jedni zlodějský!"

Zareagoval jsem: „Samozřejmě, chápu, že jste platil poctivě celý život daně a sociálku, to je úctyhodné, ale co se týče důchodu, tak jste si v podstatě nenašetřil na důchod vůbec nic. Mluvit o..."

Než jsem dopověděl, tak jeho tvář zbrunátněla a vybuchl:

„Co tím sakra myslíš, že vůbec nic? Celý život jsem makal jak černej a platil si na důchod!"

A nebýt toho, že jsem tak trochu kus chlapa, asi bych už jednu schytal.

„Já vám to neberu. Ale když jste tenkrát kdysi platil odvody na důchod, nebylo to spoření na váš důchod, ale platil jste tehdejším důchodcům ten jejich důchod. Dnes se váš důchod zase platí dnešními odvody. Je to takový princip zvláštně posunuté solidarity: Za to, že jste kdysi platil tamtěm, potom dnes ti dnešní platí vám."

„Pěkná blbost."

„Není. Máte snad svůj penzijní účet, kam se odkládají prostředky na váš důchod? Kdepak, platil jste odvody tehdy tehdejším důchodcům a ty peníze jsou fuč. My všichni se spoléháme na to, že další generace budou platit důchody nám, stejně jako my dnes platíme těm dnešním. Problém je v tom, že to nefunguje dobře, protože jsme rukojmím příštích generací. Sám jste to řekl a já s vámi souhlasím. A nemusí to být zlodějna: Třebas stačí, když odkážeme do budoucna každým rokem dluh 200 miliard korun, to je jenom za pět roků bilion dluhů, za deset let dva biliony dluhů, k tomu bude v další generaci o mnoho více důchodců, no uznejte, to pak ani při sebelepší vůli nemůže dopadnout dobře a penzisti prostě budou mít smůlu. A nebylo by správnější, aby pro naše děti nebo vnoučata platila věta přesně tak, jak jste ji řekl vy sám: ‘Platili jsme si celý život na důchod‘. Takže já s vámi naprosto souhlasím."

Neodpověděl, vzal kelímek s pivem a šel otravovat jiný stůl.

Zajímavá úvaha: On a jemu podobní si platili zrovna na „ten svůj důchod" a přitom reforma, která by definovala spoření zrovna na „ten jejich důchod", nebyla ještě vůbec v ČR ani zahájena.

Mimochodem všimli jste si, že u příznivců levice vždycky, když se jedná konkrétně o ně, tak z nich najednou vypadne pravicová myšlenka?