Watergate, ABLgate a Kmenta

Jaký je vlastně rozdíl mezi aférou Watergate, dnešní pseudoaférou kolem ABL a „investigativními“ novináři typu Kmenta?

Idnes přinesla bombastickou zprávu: Bezpečnostní agentura ABL, která patřila současnému ministrovi dopravy, sledovala politiky. Hrůza, děs, škandál! Vlastně je to jako aféra Watergate, ne? Ne! Není to jako Watergate.

Ponechme teď stranou otázku, jestli ABL opravdu dané politiky sledovala a zprávy sestavila, o čemž se dá pochybovat. Už jen to, že Idnes neuveřejňuje vyjádření současného majitele ABL, vzbuzuje pochybnosti o objektivitě Idnes. Podle současného majitele ABL materiály předložené panem Kmentou jsou opatřeny logem, které firma v dané době nepoužívala, navíc ani neobsahují další znaky, které dokumenty ABL, společnosti prověřené NBÚ, obsahují.

Proč tedy podle mého názoru ABLgate není jako Watergate? O co šlo v aféře Watergate? Prezident USA zneužil státní instituce ke sbírání informací o protivnících. Zdůrazňuji slova PREZIDENT, ZNEUŽIL a STÁTNÍ INSTITUCE. ABL zneužila státní instituce? Nebo sbírala informace o protivnících? Ne – firma ABL vykonávala činnost v souladu se zákonem 455/1991 Sb. (Živnostenský zákon) a Předpisem č. 469/2000 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2000, ze dne 29.12.2000. Mimochodem předpis č. 469/2000 Sb. Definuje Služby soukromých detektivů takto:

Služby spojené s hledáním majetku a osob, zjišťováním skutečností, které mohou sloužit jako důkazní prostředky v řízení před soudem nebo správním orgánem, získáváním informací týkajících se osobního stavu občanů, fyzických nebo právnických osob nebo jejich majetkových poměrů, získáváním informací v souvislosti s vymáháním pohledávek, vyhledáváním protiprávních jednání ohrožujících obchodní tajemství.

Ponechme stranou, jestli je nebo není morální, získávat informace týkající se osobního stavu občanů, fyzických nebo právnických osob nebo jejich majetkových poměrů, je to povolené zákonem.

A z hlediska ABL jako firmy, která provádí povolenou činnost, MUSÍ být jedno, jestli sleduje Marii Novákovou proto, že jí manžel podezřívá z nevěry, nebo političku proto, že si jí chce někdo proklepnout. Není problém (podle zákona) to, že je někdo sledován!

Důležité by mělo být, kdo a za jakým účelem nechává sledovat politiky! A to jaksi pan Kmenta ve svém převratném článku neodhalil. Že by to byla náhoda? Nebo dostal pan Kmenta zaplaceno za očernění pana ministra Bárty?

A ještě jedna otázka, vztahující se k panu Kmentovi a investigativním novinářům vůbec: Jaký je rozdíl mezi sledováním politiků detektivní agenturou a redaktorem? Vůbec žádný – u novinářů pouze PŘEDPOKLÁDÁME, že tak činí ve veřejném zájmu a s úmyslem zjištěné skutečnosti zveřejnit. Ale to je jen PŘEDPOKLAD!

Nesouhlasím se sledováním osob, ať už politiků, nebo nepolitiků. Ale stejně tak nesouhlasím ani se spoustou dalších věcí umožněných zákonem. Nicméně dokud jsou tyto věci zákonem povoleny, musím zákon respektovat.