Házení vajíček, přiznávám bez mučení, nepokládám za politický argument. Na druhé straně ho ale považuji za poměrně přiměřenou reakci na celonárodní reality-show, v niž lídři některých politických stran proměnili kampaň před volbami do europarlamentu, aby si vyzkoušeli, jakými slogany opít veřejnost, aby v podzimním klání o křesla v Poslanecké sněmovně ČR získali co nejvíce odevzdaných hlasů a tím šanci vládnout příští čtyři roky naší zemi.
Nejagilněji si v tomto směru vede, jak se kdysi sám charakterizoval, „druhý vítěz" předchozích parlamentních voleb Jiří Paroubek. A s ním i stádečko jeho nejvěrnějších. Není divu, že právě proto je oranžový guru hlavním cílem útoků „vajíčkových atentátníků". Kupodivu si tentokrát, ač jinak přímo posedlý zadáváním demografických výzkumů k sebetriviálnějším problémům, nenechal dosud vypracovat průzkum, proč je terčem vrhačů drůbežářských produktů. Místo toho se v daném případě stal horlivým vyznavačem tzv. konspiračních teorií, tedy zařadil se mezi ty, co hledají důkazy, že legendární přistání Američanů na Měsíci v červenci 1969 bylo ve skutečnosti natočeno a do televizních sítí „live" přenášeno z hollywoodských ateliérů, čili události nezkoumají na základě ověřitelných faktů, nýbrž podle zásady Cui bono?, česky řečeno, komu prospěly. Domyšleno do důsledků, údajná měsíční mise měla ponížit Sovětský svaz, který vysláním Sputniku 1 zahájil kosmickou éru lidstva a ukázat, jak Amerika dokázala rychle jeho náskok překonat. Za případnými vajíčkovými incidenty lze takovými metodami odhalit „nenávistnou ruku ODS", která se snaží zesměšnit a ponížit oblíbeného a milovaného vůdce lidu. Skutečnost, že prvním „vrhačem" byl syn vysokého funkcionáře ČSSD na Plzeňsku, zcela opomíjejí. A ostatní patřili také vesměs mezi příslušníky mladé generace, které by straničtí ideologové všech barev shodně označili pohrdavým přízviskem jako politicky nezařaditelné. Ostatně bojím se, že kdybych si náhodou nesl od Lidla, či z jiného „prostý lid ožebračujícího nadnárodního řetězce supermarketů", karton vajíček přes náměstí, kde právě probíhá sociálně demokratický mítink, byl bych i přes pokročilý věk pořadateli i najatou ochrankou (stranické milice naštěstí už, nebo zatím ještě nemáme) a po zásluze předveden k přestupkovému řízení.
Ale teď vážně: vrhači vajíček i jejich sympatizanti, k nimž se na Faceboku přihlásilo již přes patnáct tisíc lidí, jsou první vlaštovkou, dokládající, že oranžová politika ve stylu „bohatým brát, chudým dávat" u generace, jejímž jediným výučním listem a dokladem kvalifikace není absolvování VUMLu, nezabírají. Za poctivou práci vyžadují odpovídající odměnu a nehodlají se o ni ve formě „progresivní" daně dělit s nezaměstnatelnými všech kategorií. Z vlastní zkušenosti vím, že mezi ně posledních dvacet let patřili a stále patří i někdejší „nejlepší kombajnéři našeho okresu", bývalí „průkopníci socialistických metod práce" všech stupňů a další „kádry", které se nikdy nedokázaly smířit s tím, že již na pracovišti nepožívají mimořádných výsad. Ostatně, svůj slovník by měli změnit i odborářští předáci, kteří nedávno uspořádali masový zájezd pro 32 tisíc svých členů do Prahy. Během něj dali najevo, že mluví ústy „všech zaměstnanců" v zemi. Výkladový slovník totiž termín „zaměstnanec" definuje jako osobu v pracovním poměru. A tou je jak generální ředitel dobře prosperující firmy, tak i uklizečka zaměstnaná u maloměstského hokynáře, jehož vzácná choť si přece nemá zapotřebí špinit ruce vytíráním kvelbu. Jejím posláním je přece reprezentovat.
A ačkoli jsem v úvodu řekl, že házení vajíček nepovažuji za politický argument, na propagátory myšlenky sociální solidarity ve stylu, přispěj ze svého platu kvalifikovaného odborníka na mzdu uklízečky u skrblícího živnostníka, bych si sám vajíčkem s chutí hodil. A také na ty, kteří propagují blahobyt pro prostého člověka z ulice ve stylu středočeského lenního pána dr. Ratha. Právě na způsobu jeho vládnutí je totiž nejlépe vidět, jak by v praxi skvělé oranžové zítřky vypadaly. Na žádost ze Zvole u Prahy, aby kraj přispěl sto tisíci na oslavy založení hasičského sboru, jeho úředníci odpověděli, že pošlou pouhých deset tisíc, ale jen pod podmínkou, že na všech pozvánkách, plakátech i na uniformách členů dobrovolné organizace se objeví logo Pořádáno s přispěním hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha. Na druhé straně jen několik dní poté radní odsouhlasili vynaložit 60 milionů na zřízení kuchyně a jídelny v základní umělecké škole v Hostivici, kde hejtman MUDr. David Rath bydlí. Zatím zde sice žádné podobná instituce neexistuje, a i kdyby se ji nakrásně podařilo zřídit takříkajíc přes noc, čemu navrhované stravovací zařízení bude vlastně sloužit? Do „hudebky", či na „výtvarky" děti docházejí odpoledne, tedy po obědě a před večeří, která na ně čeká doma. Navíc o podobnou částku žádal Dětský domov v Pyšelích na Benešovsku na opravu kláštera, kde chovanci pobývají. Peníze, s nimiž krajský rozpočet původně počítal, však nakonec nedostane. Padesátka dětí se tak asi bude muset přestěhovat do Sadské na Nymbursku. A v Hostivici se zrodí podobně monstrózní stavba jako kulturní domy pro pět tisíc lidí, jaké vyrůstaly na vsích se třemi sty obyvateli, k nimž měli intimní vazbu někdejší papaláši předlistopadového režimu.
Proto vajíčky raději šetřeme. Prospěšnější než plané gesto je říci svůj názor na oranžové vize při obou nadcházejících volebních kláních. Ta totiž rozhodnou, kam bude směřovat další vývoj v české kotlině, nikoli žloutek roztékající se po saku toho, či onoho kandidáta.
