V souvislosti se jmenováním, podporou, nepodporou a odvoláním Barbory Tachecí z funkce ředitelky ČRo 1 - Radiožurnál mě napadá otázka, co dál s českými veřejnoprávními médii obecně. Neustále slyšíme, jak je potřeba je reformovat, měnit, ale pokud se o to někdo pokusí, Bůh s ním.
Nechci hodnotit, jestli změny, které provedla Barbora Tachecí, byly více či méně dobré. Pro mě osobně bylo pozitivní, že se konečně někdo pokusil provést změny v rigidním, nepřizpůsobivém molochu - českém veřejnoprávním médiu.
Slova jako změna nebo reforma v českém prostředí působí jako červený hadr, na což přišel již dávno arcihltač průzkumů veřejného mínění Jiří Paroubek. Kdo by chtěl něco měnit, nesetká se s neúspěchem nebo odlivem přízně jen v politice, ale v jakékoliv oblasti veřejného života. Veřejné mínění volá po změně jen do té doby, než ke změně dojde. Pak už o ni nikdo nestojí, jakkoliv může být potřebná.
Barbora Tachecí se pokusila o změnu v Radiožurnálu. Patrně se něco povedlo, něco se povedlo méně. Její nová koncepce vyvolala značný ohlas, hlasitější byl logicky ten záporný. Komercionalizace veřejnoprávního média je pro mnohé velkým strašákem. Ptám se ale, musí nutně znamenat určité přiblížení se komerčním médiím úpadek kvality? Odpověď je jasná - nemusí.
Česká veřejnoprávní média prožívají těžkou krizi. Alespoň z mého hlediska, z hlediska posluchače a diváka. Z pohledu zevnitř dosavadní stav mnohým vyhovuje. Vždyť je-li něco drahé, s pochybnou kvalitou a zajímá to málo lidí, bezesporu to plní veřejnoprávní funkci.
Nedělám si iluze, že Barbora Tachecí byla oblíbenou členkou pracovního kolektivu. Je to dáma velmi sebevědomá, snad až arogantní a bezesporu velmi tvrdá a nekompromisní. Je to ale také žena s vizí a vize bohužel dnes mnohým chybí. O tom, že problém nebyl v její vizi svědčí to, že s její koncepcí se patrně bude dál pracovat.
Vysvětlení ředitele Českého rozhlasu Václava Kasíka snad ani není potřeba komentovat, protože pan ředitel vlastně nic nevysvětlil. Jeho prosby na kolenou k médiím, aby se ho již na důvody odvolání Barbory Tachecí neptala, jsou jen smutným dokladem, že Český rozhlas, na který platí povinně všichni jeho posluchači i neposluchači, je řízen člověkem, který je buď naprosto bez vize nebo je obrovský slaboch. V horším případě platí obojí.
Jak Česká televize, tak Český rozhlas by potřebovaly nový impuls. Nejen ale výměnou v radách obou institucí, ale také v managementu. A především bych byl pro nezvyšování koncesionářských poplatků a pro zrušení omezování reklamy - média by se tak musela sama snažit bojovat o peníze, nejen s nateženou rukou přijímat výpalné od (ne)diváků a skončila by deformace reklamního trhu.
Nashledanou
mk
