Čunkův problém. Díl druhý.

Jiří Čunek se po včerejší reportáži opět stává důležitým tématem. Vicepremiér, který je obviňován z korupce a z neschopnosti ohledně čerpání eurofondů je teď nově obviňován z neoprávněného pobírání sociálních dávek. Čunkův případ je hodně smutný. Ale mnoho toho vypovídá o české politice a o Česku jako takovém.

Jiří Čunek měl ještě nedávno veliké štěstí. Jeho strana, dříve tak stabilní a s pevnou morálkou, se dostala do obrovské krize a tato krize vyhoupla tohoto provinčního politika do křesla předsedy strany a z křesla starosty Vsetína se přesunul do křesla ministra pro místní rozvoj a prvního místopředsedy vlády.

S jeho vzestupem se ale začaly objevovat nejrůznější kauzy. Sexuální obtěžování bývalé sekretářky Marcely Urbanové a především jeho korupční aféra.

Zcela typická byla arogance, se kterou Čunek své aféry komentoval. Například v pořadu Uvolněte se, prosím se poměrně netaktně vyjadřoval k osobě Marcely Urbanové. I za předpokladu, že by její obvinění byla lživá, nemá pan Čunek sebemenší právo kohokoliv urážet.

Typický je i přístup policie. Na korupční aféru si vzpomněla až po několika letech, zrovna ve chvíli, kdy Čunek pronikl do nejvyšší politiky. A i dnes, pokud je pravda, že údaje o pobírání dávek se dostali ven z policejního spisu, vidíme, že policie je vlastně uniformovanou pobočkou Blesku. Není důležité, zda jde o Čunka nebo o kohokoliv jiného, ale informace by z policie neměly unikat. Alespoň ne v takovém množství, jako je to běžné nás. A to jsme si už dlouho nepřečetli nějaký ten odposlech...

Ačkoliv se během první Čunkovy aféry permanentně rozpadala koalice (nebo Zelení o tom týden co týden mluvili), vše bylo nakonec zahlazeno (no zahlazeno, spíš zadupáno), koalice zůstala a zůstal i Čunek.

Čunkova dnešní aféra ukazuje i na to, jak jednoduché je nejspíš zneužívat štědrého sociálního systému. Ale jenom to by vydalo na celý článek. Tato aféra také ukazuje na pokrytectví pana vicepremiéra. Evidentně svůj přísný pohled na sociální problémy, který ukázal v případě vsetínských Romů, nevztahuje sám na sebe.

Uvidíme, jaké budou výsledky dnešní aféry. Uvidíme, s kolika vysvětleními Čunek přijde (ono jedno nikdy nestačí), uvidíme, zda bude tato aféra mít nějaký výsledek, nebo bude prostě smetena, jak tomu často bývá.

Jedno je ale jasné. I díky Čunkovi logicky klesá důvěra v současnou českou vládu. Může za to i sám premiér. Nejen tím, že Čunkovu aféru vůbec neřešil (tedy možná řešil, ale o tom se asi nikdy nedozvíme), ale především svými hloupými vulgárními výlevy, neschopností veřejnosti vysvětlit důvod a smysl reforem, které jsou tak nutné. Ovšem ve světle dnešní kauzy se bude vládě zneužívání sociálních dávek kritizovat těžko.

A tak díky chybám koaličních politiků, díky jejich mizerné komunikaci s občany, přechází a bude přecházet více voličům k ČSSD a už brzy bude moci Jiří Paroubek před tabulí s grafy preferencí říct to své "Kdo tohle u nás má?". A to i přes svoje aféry, i přes Grossovy akcie, atd. Smutné.