Takoví normální zabijáci
Je jim celkem jedno, jak proběhne. Důležitý je cíl. Hromady mrtvol jsou jen cesta. Pokud je navíc cíl nějaký mystický, jako například vyčíst něco z nějaké stovky let staré knížky – to tomu vraždění teprve dodá vznešený důvod!
Lidstvo vůbec vznešené důvody potřebuje, protože pokud by vraždění nemělo důvod a někdo by musel uznat, že jediný důvod je pouze zvířecí podstata člověka, tak by se těžko dalo mluvit o kulturnosti. Jenže – kulturnost – ta je přece jiná. Jak ostatně napovídá sama „kulturní revoluce“, která proběhla v Číně za nějakého Vůdce Mao a podobně jako jiné „kulturní“ převraty zanechala haldy mrtvol.
Ono jinde to nebylo o moc „kulturnější“. Soudruh Stalin také ukázal, že revoluce požírá své vlastní děti. Někdy přemýšlím jestli to George Orwell věděl, když psal Farmu Zvířat. Pokud zabrousíme do jiné historie tak základy francouzské rovnosti a bratrství dostaly taky pěkně na prdel, když se revoluce poněkud zvrtla.
Co lidstvo lidstvem jest jeho vzájemné soužití prostě byl jen jeden velkej průser. A když se zrovna nevybíjely vlastní kmeny na vzájem, tak pořádaly hony na ty jiné opět se stejným cílem – zabít. Ideálně pod nějaký „ideálem“. Jak se říká v jedné notoricky známé reklamě – důvod se vždycky najde. Tak teď se našel důvod, že někdo nakreslil něco, co se někomu nelíbilo. Takže je třeba co? Správně žáku Ahmede – killnout ho!
Co taky jiného! Přece lidstvo jsou zvířata a zvířata se řídí čím Šebestová? „Prosím pěkně instinktem“. .... a Žlababa na chvíli přestala funět a dodala „vražedným“. Ano správně volala paní učitelka. „Instinkt vražedný, to je správně.“ Pochválila paní učitelka žáky a dodala. „Tak se lidstvo posunovalo a posunuje dějinami vpřed od nepaměti. Jen ty důvody proč se vraždí se mění.“
Děti se na sebe rozpačitě podívaly a paní učitelka pokračovala. „To víte, doba vražedná je doba vražedná, ale jak dokládají dějiny, ona byla vždy a všude. Jen občas to vypadalo o něco víc vznešeněji.“
A o tom to je, dodal vypravěč. „Podíváte-li se na dějiny moderního vraždění je hezky zabalené do líbivých obalů. Jenže, když prší napalm, tak moc těm dole nepomohlo, že B-52 fakt pěkně vypadá. Stejně jako na druhé straně hlavně kalašnikova moc nepomáhá, že ten gun vypadá sexy.“ A tom to je, naše společnost je posedlá vražděním.
Ostatně, stačí si otevřít televizní program. Když se zrovna nevraždí ve zprávách, tak se vraždí v seriálech a filmech. A čím brutálněji, tím lépe. A když zrovna je čas odpočinku, není lepšího, než sednout na pár hodin k počítači nebo xboxu a ustřelovat hlavy virtuálním soupeřům. Nebo ještě lépe vraždit virtuální avatary skutečných lidí v síťových hrách.
My lidstvo vraždění milujeme, jsme jim přímo posedlí. A tak není divu, že ve společnosti, kde se vraždy servírují jako „zábava“ čtyřiadvacet hodin na všech kanálech občas někomu hrábne a splete si realitu s gameskou. A podobně jako se vždy najde debil, který zapomene, že dálnice na Brno není Need For Speed a pokud vytlačí někoho ze silnice – tak borec nemá reset tlačítko. Tak podobně si někdo toho Dooma hodlá dát na živo. A podobně jak v pořádný střílečce, tak i v tý live je třeba vypadat „cool“ černý hadry, zahalenej ksicht, kalach....a trrrrrrrrrr a z poslíčka pizzy je borec co killí lidi!
Jo vraždění vždycky přitahovalo lidi, kteří prostě nic jiného neuměli. Ostatně takovej Strejda Adolf, malování na to neměl moc trpělivost takže, když ho Židi vodmítli – tak si zapřísahl, že se pomstí. A když ten Roubíček s Khonem škodolibě zabouchli Adovi dvéře – on věděl, že jednou.....a bylo to tak. Jistě s blaženým úsměvem sledoval Roubíčka s Khonem, jak se balí kufry na cestu z níž se nikdy nevrátí.
Úchylové jsou v každé době a divit se tomu, že zblbnou i malý děti? Ale no tak, copak jste nikdy neslyšeli, jak si hrajou malý kluci venku na pískovišti? Kolik z vás popře, že běhalo po parku s platovým „kvérem“ a řvali na druhý „trrrrrrr vole lehni seš mrtvej“? Ono ostatně oni to dělají i mnohem starší hoši co tomu říkají paintball a chodí na „mrtvoliště“. Takže se není co divit, když se v jinejch zemích painball nehraje a rovnou se dětěm dávají do ruky kvéry a ne plastový a s vostrejma.
Takže ono s tím vražedným instinktem to ani u naší „civilizované“ společnosti nebude tak slabé. Naopak si myslím, že události z Paříže začínají budit takové emoce, které dlouho byly skryty v bitkách hooligans na fotbale, v řežbách v hospodě, v bitvách mezi pankáči a skiny....apod. Podobně jako klub Harlejářů taky zrovna není zahrádkářskej klub.
Naopak myslím si, že naše západní společnost není zas až tak vyměklá, jak se může zdát. A to, že jsme netrénovali povětšinou ustřelování hlavy na živo, ale na počítačových simulátorech nebude jen tak. Ostatně, kdyby to, co se stalo v Paříži mělo proběhnout tak, jak si teroristi naplánovali, mělo to bejt tak, že se vyměklá západní společnost posere kvůli tomu co se stalo a podřídí se teroru. Místo toho ty dva kašpary honilo vostrý komando, který je nakonec bez milosti sejmulo.
Ano, sice sebou debilové vzali pár dalších, ale všichni zmrdi s kalachama už věděj, že když udělaj něco takovýho – není cesta zpět. A o tom to je. Pokud se máme ubránit budeme se naučit zabít dřív, než zabijou oni nás. Takový jsou pravidla a Evropa si je začíná uvědomovat a je to dobře. Jelikož pokud ne, budeme, jak se tomu říká ve vojenské terminologii „sedící kachny“. A na ty se střílí fajn, ale pokud se vokáže, že žádný kachny nejsou, ale naopak, že každej útok vyvolá proti reakci. Je šance, že to přežijeme.
Války totiž překvapivě nevyhrávají jedinci s kvérem, ale organizovaný armády, které prostě zabíjí víc těch druhých. Tak prostě jich musíme zabít víc a dřív.
Jiří Krám
Jeden jestřáb mnoho vran rozhání
Tak tohle moudro, jsem si přečetl nedávno na jednom znaku. A ten ve mě, stejně jako ten, kde bylo napsáno, Na množství nehleďte, nebo ten s nápisem We fight to rebuild, anebo ten s nápisem, Non multi sed multa, vyvolal pocit hrdosti. Takový zvláštní hrdosti, kterou ve vás vyvolá ten pocit kontinuity. Šel jsem okolo toho památníku dole za Embankment a dotkl se rukou těch jmen...
Jiří Krám
Vystoupit z komfortní zóny
Tak se tomuto jevu říká v angličtině. Ani vlastně nevím proč, protože tomu vystoupení předchází jakési zvláštní období neklidu. U mě probíhalo několik měsíců, kdy jsem si čím dál víc uvědomoval, že i když se mám vlastně skvěle, něco mi chybí.
Jiří Krám
Proč nejlepší české mozky roznáší pivo?
Už se mi to stalo zase. Sedím někde v restauraci a najednou zaslechnu takovou tu měkou angličtinu, bez přízvuku, který je tady typický. Zkontroluji pohledem, zda by to mohla být Češka. Vypadá na to, oproti zmalované tlusté Angličance, která typickým ječákem zas něco "vysvětluje" svému druhovi, který vypadá jako klasická troska z Trainspotingu v teplávkovce, kterých jsou plné ulice, tahle slečna tak nějak po česku hezká.
Jiří Krám
O čase minulém, přítomném a budoucím
Občas stávají takové divné náhody. Třeba tuhle, probíral jsem se svou "minulostí", tak jak ji v sobě obsahují naše novodobé sběrny digitálních dat. Dnes už pavažujeme za naprosto běžné posílat si přes internet gigabyty dat do virtuálních schránek typu Dropbox, Google Drive, nebo Microsoft Sky Drive. Považujeme za normální nemazat emaily a nechávat všechno, co nám přijde v Gmail schránce.
Jiří Krám
Historie umění ve třech barvách
BBC mě naučila dívat se na svět jinak. Nejsem zrovna žádný umělec, ale BBC umí ty věci podat tak zajímavě, že u toho to skoro řvu radostí, jak mě to inspiruje. Minulý rok jsem podlehl několika lákavým ukázkám z pořadu - A History of Art in Three Colours. Viděl jsem všechny tři díly GOLD, BLUE, WHITE. A musím říct, že ta zkušenost byla life changing. Proč? Protože se od té doby dívám na svět úplně jinýma očima. A příroda jako by mi přesně tyhle tři barvy stavěla do cesty. Pamatuju si, že GOLD je, jak Egypťané věřili slzy slunečního boha. Modrá je všude okolo nás, ale vždy tak nějak "out of reach". Bílá pak není tak čístá, jak si ji představujeme.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Havaroval vrtulník prezidenta Íránu Raísího, vracel se z Ázerbájdžánu
Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího. Stroj...
Přes AI zneužili její tvář k propagaci Ruska v Číně. Urážlivé, říká Ukrajinka
„Bylo to děsivé.“ Tak shrnula 21letá ukrajinská studentka Olha Lojeková moment, kdy svůj obličej...
Změnila se koncepce péče o válečné veterány. Chybí ženský prvek, stěžují si
Minulý rok představila ministryně obrany Jana Černochová se šéfem odboru pro válečné veterány a...
Řidič na Lounsku narazil do stromu, ve zničeném vozidle zemřel
Náraz do stromu nepřežil v neděli ráno u Staňkovic na Lounsku řidič osobního auta. V autě cestoval...
- Počet článků 66
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 24403x