Možná
Položí-li si autor otázku, najde se mnoho těch, kteří budou na ni chtět odpovědět. Stejně jako se najde mnoho těch, kteří nebudou rozumět na co se autor ptá. A tak tedy pokud by autor řekl pravý účel otázky stejně by nebyl pochopen, takže si jej nechá pro sebe.
Ono autor prošel různá období. To první bylo o tom hodně mluvit. Vždy vzal něco a to otesal do textu, který poslal na svobodu světa. Měl často tendency o svých textech diskutovat a hájit co napsal. Měl take často pocit, že nějak ty texty jsou důležité.
Pak začal poznávat nový svět a začal porovnávat. Později se v něm zrodila touha sdílet co nejvíc o tom co viděl a prožil. Znovu debatoval a chtěl, vlastně už zapomněl co. Aby toho nebylo málo postupně se do svých textů zamotal a začal mít problémy je psát.
Kdysi byly doby, kdy měl nutnost psát. Byla to skoro droga, kdy prostě něco musel napsat, protože jakoby něco chybělo. Jenže čím dál víc si začal uvědomovat to, že psát pro to – psát je možná špatný důvod tak přestal.
Jenže znal sílu svého psaní a tak začal do psaní promítat své plány. Dělal to tak dlouho, až jim uvěřil. Četl mnoho jiných textů jiných lidí a měl velice silné volání, že musí změnit svět! Nějak. Nevěděl vlastně, jak začít a tak začal experimentovat.
Byl však tak přesvědčen o dobrých důvodech svých experimentů, že se jim dal totálně unést. Problém bylo, že narazil do zdi reality. A jelikož nebyla kamennou zdí, ale zrcadlem viděl svůj obraz a toho světa kolem co se za ním tak hnal.
Najednou hlavní otázka zněla: proč. A její frekvence se začala vracet. Proč? Čím dál víc začínal ztrácet ten smysl té odpovědi, která se začínala rozplývat jako mraky na vyprahlou pouští. Proč?
Naučil se tedy umění ticha. To fungovalo docela dobře, ale mělo to jednu chybu. Ticho je příliš tiché na to, aby v něm bylo něco slyšet. A tak postupně nalezl zvláštní hru se slovy, kdy si s nimi začal hrát. Už mu je naprosto jedno, kdo a co si z textů vezme. Jelikož už zná odpověď na otázku proč. A ta není veřejná.
Má to dost co dělat s uměním ticha, ale nejlepší ticho, jak už začíná sám chápat je mluvit tak, aby ni neřekl. Proč to dělá? Musí snad mít vše smysl? Potřebuje snad autor hodnotit co napsal? A k čemu? Aby se všichni mohli za něčím hnát?
Kdepak, autor už ví. A tak si hraje se slovy a usmívá se. Není důvod, i je. Čeština je krásná a říct ji vše a zároveň nic, je fascinující.
Podíval se do jejích modrých očí. Tiše se usmála, ten plamínek uvnitř znal.
Věděl, že jej hřeje, usmál se zpět.
„Možná“ odpověděla.
Usmál se.
„Možná.“ zapamatoval si.
„Možná“, znělo mu v uších, když viděl, jak se vzdalovala chodbou plnou hostů.
Na chvíli se tak zvláštně otočila a věnovala mu pohled těch pomněnkových očí.
„Možná.“
Pomyslel si a usmál se.
„Možná.“
Jiří Krám
Jeden jestřáb mnoho vran rozhání
Tak tohle moudro, jsem si přečetl nedávno na jednom znaku. A ten ve mě, stejně jako ten, kde bylo napsáno, Na množství nehleďte, nebo ten s nápisem We fight to rebuild, anebo ten s nápisem, Non multi sed multa, vyvolal pocit hrdosti. Takový zvláštní hrdosti, kterou ve vás vyvolá ten pocit kontinuity. Šel jsem okolo toho památníku dole za Embankment a dotkl se rukou těch jmen...
Jiří Krám
Vystoupit z komfortní zóny
Tak se tomuto jevu říká v angličtině. Ani vlastně nevím proč, protože tomu vystoupení předchází jakési zvláštní období neklidu. U mě probíhalo několik měsíců, kdy jsem si čím dál víc uvědomoval, že i když se mám vlastně skvěle, něco mi chybí.
Jiří Krám
Proč nejlepší české mozky roznáší pivo?
Už se mi to stalo zase. Sedím někde v restauraci a najednou zaslechnu takovou tu měkou angličtinu, bez přízvuku, který je tady typický. Zkontroluji pohledem, zda by to mohla být Češka. Vypadá na to, oproti zmalované tlusté Angličance, která typickým ječákem zas něco "vysvětluje" svému druhovi, který vypadá jako klasická troska z Trainspotingu v teplávkovce, kterých jsou plné ulice, tahle slečna tak nějak po česku hezká.
Jiří Krám
O čase minulém, přítomném a budoucím
Občas stávají takové divné náhody. Třeba tuhle, probíral jsem se svou "minulostí", tak jak ji v sobě obsahují naše novodobé sběrny digitálních dat. Dnes už pavažujeme za naprosto běžné posílat si přes internet gigabyty dat do virtuálních schránek typu Dropbox, Google Drive, nebo Microsoft Sky Drive. Považujeme za normální nemazat emaily a nechávat všechno, co nám přijde v Gmail schránce.
Jiří Krám
Historie umění ve třech barvách
BBC mě naučila dívat se na svět jinak. Nejsem zrovna žádný umělec, ale BBC umí ty věci podat tak zajímavě, že u toho to skoro řvu radostí, jak mě to inspiruje. Minulý rok jsem podlehl několika lákavým ukázkám z pořadu - A History of Art in Three Colours. Viděl jsem všechny tři díly GOLD, BLUE, WHITE. A musím říct, že ta zkušenost byla life changing. Proč? Protože se od té doby dívám na svět úplně jinýma očima. A příroda jako by mi přesně tyhle tři barvy stavěla do cesty. Pamatuju si, že GOLD je, jak Egypťané věřili slzy slunečního boha. Modrá je všude okolo nás, ale vždy tak nějak "out of reach". Bílá pak není tak čístá, jak si ji představujeme.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Havaroval vrtulník prezidenta Íránu Raísího, vracel se z Ázerbájdžánu
Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího a hovoří o...
Změnila se koncepce péče o válečné veterány. Chybí ženský prvek, stěžují si
Minulý rok představila ministryně obrany Jana Černochová se šéfem odboru pro válečné veterány a...
Řidič na Lounsku narazil do stromu, ve zničeném vozidle zemřel
Náraz do stromu nepřežil v neděli ráno u Staňkovic na Lounsku řidič osobního auta. V autě cestoval...
Policisté při hokeji zakročili proti muži se zbraní, vypadala jako kalašnikov
Dlouhou střelnou zbraň nesl v ruce osmnáctiletý mladík, proti němuž v sobotu po poledni zakročili...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 66
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 24403x