Iluze jednoduchého řešení dluhové krize

Na téma dluhu bylo napsáno již mnoho článků. Všechny však naprosto pomíjí jeden fakt. Dopad odstranění dluhu. Na tento problém, který se většině lidí problémem nejeví, se dnes zaměřím.

Are you ready to hunt?hackneycitizen.co.uk

Zdánlivě se totiž může zdát, že cílem by mělo být zbavit se dluhu a tím se vše vyřeší. Jenže, kdyby to bylo tak jednoduché, tak není krize. Dluh totiž má v současném světě víc rolí, než jen pouhého dlužení peněz někomu. Pokud by to tak bylo, teoreticky by šlo dluh splatit a tím se vše vyřeší, jenže tak to není. Realita je totiž mnohem horší, než všechny konspirační teorie. Problém je samotné předivo ekonomiky dneška, které nestojí, tak jako v minulých století, na fyzických hodnotách, ale zcela naopak na obřím znásobení.

Dá se totiž říct, že majorita peněz co jsou v systému, ať jako dluh, tak jako to co jej má platit neexistuje. Teoreticky totiž existuje asi méně než 1% všech peněz, co jsou na světě a to jsem optimista. Máme tu téměř dokonalou bouři. Máte dluh co neexistuje, splácíte ho penězi, co neexistují, kterými platíte za služby a zboží, co částečně existuje a částečně ne. Zdá se vám to zmatené, nebojte bude to mnohem horší...
Jak zaplatit něco co neexistuje dluhem
Dám vám skvělý příklad Oyster card. Londýnská karta, kterou platíme cesty metrem a autobusy. Pokud ji chci použít, musím přijít k automatu, co vypadá jako bankomat a podobně funguje, jen místo dávání hotovosti vám dám peníze na kartu. Vezmete kartu přiložíte ji k čtečce a ta vám oznámí, kolik na ni máte a nechá vám vybrat kolik chce přidat. Proběhne transakce tak, že vezmete bankovní kartu zasunete ji do automatu a zaplatíte požadovanou částku, například 40 liber. (což vám v Londýně vydrží zhruba na 7 dní). Chápete co se stalo? Právě jste zaplatili dluhem, neexistující měnu již budete platit za fyzické produkty. A tady ten je ten průser!
Platíte to, co existuje tím, co neexistuje
Vraťme se opět k Oyster card. Co se vlastně stalo, máte kartu, kterou máte nabitou na 40 liber. A jdete s ní platit služby. Jenže, na rozdíl od těch 40 liber ty služby jsou FYZICKÉ. Autobus bere naftu, potřebuje měnit kola, platit řidiče, aby ten si mohl koupit oběd...apod. Tím, že jste vzali Oyster card a přiložili ji v autobuse na čtečku právě započal převod liber co neexistují na účet dopravního podniku, kterými zaplatí něco co existuje.
Už to začínáte chápat?
Ano, většina transakcí co proběhnou na světě a je jedno zda platíte Oyster card, svou debetní, nebo kreditní kartou, nebo si vyberete peníze z bankomatu, NEEXISTUJE. Ty peníze, stejně jako celá transakce je vlastně je hra čísel v rámci bankovních systémů a co horší. Systémů všech účastníků ekonomiky. Každý podnik má účet, každý občan, každá vláda...apod., kde má peníze co neexistují z nichž platí však často za věci co jsou fyzické, například naftu, nebo chleba. Své zaměstnance podnik rovněž platí tak, že jim „pošle“ na neexistující účet, neexistující odměnu, jež je všeobecně přijímána dalšími účastníky systémů (například obchody), jako měna jenž však opět se pouze přesune z jedné banky do druhé, nebo-li z jednoho neexistujícího místa, na druhé neexistující místo.
A teď otázka
Co se stane, když nebudete moc, a) mít neexistující peníze na neexistujícím účtu, b) budete chtít zaplatit někomu svými neexistujícími penězi na jeho neexistující účet, c) váš zaměstnavatel vám nedá na váš neexistující účet vaši neexistující výplatu, d) budete chtít zaplatit nájem z neexistujícího účtu na neexistující účet za existující věc (např. váš byt)...apod.?
Takových příkladů by šlo nalézt mnoho. Nicméně co je nedůležitější je, si uvědomit, že nic jako peníze neexistuje. Vše existuje pouze uvnitř obřího bankovního Matrixu, na nějž je napojené vše. Zároveň však je výsledek Matrixu používán k pořizování fyzických věcí!
Už chápete proč roste cena mědi, zlata, ropy, plynu...apod.?
Ano, pokud by došlo k pádu celého systému, přestane fungovat VŠE. Nejen banky a investoři, ale zastaví se koloběh krve systému (měny co neexistuje, kterou se v systému vše platí – a co nejhůř i to co existuje). Pokud k tomu dojde, ceny všeho fyzického vzrostou na obrovskou hladinu a ten kdo nebude mít zásoby, nebo jeho zem neposkytuje přírodní zdroje obživy, prostě některé věci mít nebude. (Hádejte proč Čína skupuje komodity, viz můj předchozí článek)
Ropa
Zkuste si představit den bez ropy. Žijete ve městě a to je závislé na dodávkách všeho pomocí dodávek, vlaků, aut...apod. Navíc ropa se používá například pro výrobu plastů tudíž nepůjde balit potraviny, nebo ne v takovém množství...apod. Města nejsou vybavena na to, aby bez ropy přežila. Od 20 století je vše odsunulo z měst pryč a mnoho hygienických systémů a elektrárenských nefunguje bez paliva. Některé funkce přestane město plnit, například čistit vodu a nová se do města nedostane, protože doprava je závislá na motorech a elektřině, stejně jako se nevyrobí balená voda, když továrny jsou na stejná paliva. Ano, teoreticky na venkově máte lepší šanci na přežití, pokud tedy umíte lovit anebo pěstovat...
Závěr
Rozpad ekonomického systému 21 století by znamenal propad asi tak tři století zpět. A otázka je zda jsme na to připraveni. Například v 18 století se lidé nedožívali osmdesáti let, ale čtyřiceti. Uvědomte si, že jen medicína je kompletně závislá na palivech a tím pádem oběhu peněz. Toto není strašení, ten systém je opravdu naprosto jiný, než si umíte představit a realita jeho pád znamená kolaps všeho. Komplet. Ano, může vzniknout nový lepší krásnější svět otázkou je, jestli kvůli němu zrovna vy, nebo vaše děti a několik milionů dalších nezemře třeba hladem, nebo na nedostatek pitné vody.

Autor: Jiří Krám | sobota 19.11.2011 10:00 | karma článku: 14,90 | přečteno: 2202x
  • Další články autora

Jiří Krám

Jeden jestřáb mnoho vran rozhání

24.5.2013 v 10:00 | Karma: 24,16

Jiří Krám

Vystoupit z komfortní zóny

22.5.2013 v 10:00 | Karma: 15,20

Jiří Krám

Historie umění ve třech barvách

16.4.2013 v 10:00 | Karma: 10,11