Říká se tomu „přečůrat“

...a ještě jedním velice neslušným slovem. Jenomže nechceme být hrubí jako někde v hospodě na periferii. Problém je, že takové slovo člověku automaticky naskočí, když si čte zprávy v denním tisku. Že nás prostě nakonec stejně chtějí nějak "přečůrat" a o nějakých ohledech se mluvit nedá.

KAM VEDOU TY SCHODY?

9.3.2012 MF Dnes

Triků přibývá: sýr bez mléka, jahody z řepy:

„...složení je až na výjimky na obale uvedeno... dá se přečíst jen lupou, protože je psáno světle zeleným písmem na tmavě zeleném podkladu....inspektoři našli klamavě označené potraviny, pod jinými cedulemi...“

*

Poslancům klesly platy! Co se děje?:

...soudce: „vždyť jste si snížení platů sami odhlasovali.“

poslanec Chaloupka: „Ano, ale nevěděli jsme, jak velké to snížení bude!“

*

Na Bártův kodex VV zapomněly...:

„… v interním etickém kodexu jsou přesně stanovena pravidla, jak tunelovat státní zakázky“, řekl před soudem Škárka.

„... já si na žádný takový e-mail nepamatuji,“ řekla Peake.

„Škárka předstoupil před soudce a předložil flash disk, na němž je, podle poslance, tajný etický kodex...  /Peake/ dokonce k němu odeslala své poznámky.“

*

Co mají ty zprávy společného?  Jak už bylo řečeno v titulku. Že nás někdo... to.

Jedni lžou, druzí tráví zbytečný čas v parlamentu, třetí berou útokem státní kasu. To všechno se přitom snaží vysvětlit, dle svého, "přijatelnou" formou. Na „málo čitelném obalu“, nezáleží na dojmu, jaký si z toho kdo udělá. Velmi úzkostlivě každé slovo váží na lékárnických miskách, a my se dozvídáme, že to, co se kdysi řeklo a co je pro většinu z nás nepřijatelné, se řeklo jen tak na mejdanu, na kterém se dost vypilo. Nebo že byla puštěná sprcha v koupelně, takže něco odteklo do kanálu a znělo to vlastně trochu jinak. Nic jiného, než pakárna, ale musí to rozklíčovat až soud. S údivem čekáme, jestli i po něm se pojede dál ve stejných kolejích s dětinským úsměvem.

Jak tragické, že se tyto „fígle“ vysvětlují jako „politická schopnost“.
Televizní vystoupení, rozhovor s V.Klausem, dotaz zda by si uměl V. Bártu představit ve vládě:

 „On je člověk politický, má politické schopnosti, dovedu si představit, že by o to /o návrat do vlády/ usiloval. Ale to je na voličích.“

Raději bychom slyšeli, že by ten pán v politice už neměl o nic takového usilovat, vždyť by panu prezidentovi mohlo dělat potíže ho přijmout. Nebo ne? To se nedozvíme. Místo toho slyšíme, že záleží na voličích. Na těch, co byli  šikovně využitými politickými schopnostmi klamáni. Fakt je to všechno na palici.

Co si  tedy skutečně myslí pan prezident? Sdělí někdy v této kauze jasně? Kdyby to mohlo být  jiným písmem, než světle zeleným na tmavě zeleném podkladu, jako to dělají ti obchodníci, co potřebují prodat pochybné zboží, bylo by fajn. S tím "přečůráním" se to přece k prezidentskému majestátu nehodí.