kOmický blog CDXVIII.

Starší děti prodlévají mimo domov. Optimistické očekávání snížení vlastní domácí angažovanosti bylo ale opět liché.  

Ilustračně zaznamenávám jeden den za všechny. Místo polední pauzy jsem doručila dceřin zápisový lístek na gymnázium, kam byla na základě odvolání přijata. Po pracovní době vedly mé kroky do centra města, abychm s manželem do knihovny na moji průkazku vrátili jeho knihu. Plán opatřit cestou ještě nové rostlinky do vyčištěného akvária ztroskotal na špatně uvedené provozní době.

Vybaveni literaturou na příští měsíc jsme vyzvedli dítko u babičky a zamířili k domovu. Obdarována sazenicemi rajčat, měla jsem náplň pozdního odpoledne určenou. Choť ale významně naznačil, že by se měl vyvenčit pes - evidentně mi chystal nějaké překvapení. S pokrčením ramen jsem zapnula pračku a odkráčela se čtyřnožcem na druhou zdravotní vycházku.

Později jsem vyzbrojena sázecí lopatkou zamířila přes stagnující výkop do nebezpečně zelené zahrady. Překonala  půlmetrovou trávu uložila četné sazenice na záhon, který se rovněž zelenal, (ač se nejednalo o zemědělské plodiny).

Nakonec rajčata, papriky, cukety i dýně své místo v záhonku našly. Pro umístění nechtěné zelně na kompost bylo třeba překonat metrovou trávu a kopřivy. Potlačila jsem nutkání chopit se kosy a likvidaci bujných přerostů odložila na víkend.

Manželovo domácí překvapení spočívalo v instalaci poliček ve spíži. Ano, přesně těch poliček, na které jsem dělala přípravu před odjezdem na dovolenou. Samozřejmě na ně bylo nutné okamžitě přemístit čaje, koření a další drobnosti, což bylo logicky spojeno i s neplánovaným úklidem ve všech ostatních policích.

Našla jsem odvahu kontrolovat data spotřeby, pročež se na kuchyňské lince vytvořila skupinka potravin, jejichž minimální trvanlivost byla již maximálně překročena. Hlasité upozornění na konec pracího cyklu mne vyhtrhlo z činnosti, kterou jsem už chtěla odložit na zítra. Nad sušákem jsem ale zjistila, že jsme dosud nevečeřeli.

Nakrájela jsem zeleninu na salát a poprvé sklidila pár lístků naší bazalky. Synkovi jsem zdravé jídlo a opečenou bagetu doručila do pokojíčku. Mohla jsem klidně odejít, nebýt kaluže na podlaze, kterou má krátká exkurze odhalila.

Po včerejší invazi v akváriu vodní zeleň značně prořídla, proto zůstala část rostlin ponechána v míse k případnému doplnění. Předpokládám, že ji synek omylem rozlil, nicméně zaskočilo mě, že problém vůbec neřešil. Později manžel zmínil, že "nějaký hadr" potomek hledal. Nicméně nenašel a pomoci se nedobral.

Potopou činnosti mého dne skončily. Odkráčela jsem do sprchy, přestala si vyčítat, že jsem sama sobě koupila předem k svátku kabelku a svršky starších dětí určené k zašití jsem rázně smetla ze svého lůžka s tím, že spravit je mohu kdykoli jindy, případně vůbec.