kOmický blog CCCCV.

Velikonoční rodinné ubytování na Vysočině jsem vybírala vstřícné pro pejskaře a rybáře, abychom byli pár dnů spolu. Záměr nevyšel.

Dcera pod se záminkou přípravy na přijímačky vzdala naší společnosti a zůstala doma. Nejsem si jistá, zda v tom nehrála roli i možnost strávit pátek u koní, kde mají čerstvě narozené hříbě a tři klisny v očekávání.

Manžel předem majitele objektu podrobně seznámil s velikostí našeho psa, kterého jsem nakonec odmítla vzít a nechala hlídat dům (a dceru). Alespoň synek srdnatě přibalil minimalizovanou rybářskou výbavu, aby využil blízký rybníček. Místo mých prutů mohl přihodit klidně běžky.

Neskrývám, že Velikonoce nemám ráda. Pokus udělat domácí výzdobu ztroskotal, neb se mi nepodařilo lokalizovat paličkovaná vajíčka od babičky. Větve ve váze proto zůstaly holé, jarní osení nevzešlo; situaci zachraňoval kelímek s trávou, který synek vyrobil ve škole. Alespoň jsem uklidila zapomenutou vánoční hvězdu.

Manželovu poznámku, že páteční odjezd nebudeme hrotit, jsem si vyložila po svém - ráno jsem dlouze vyvenčila čtyřnožce, (aby se na mě tolik nezlobil) a věnovala se balení. Někteří právě vstávali, když jsem končila. Velikonoční mazanec k snídani je ale potěšil.

Dcera požádala, abychom ji přiblížili k "jejim" lichokopytníkům; což jsme ochotně splnili... a vrátili se zpět domů pro zapomenuté bečky s pivem. Přátelé na nás na místě ochotně počkali. Druhý pokus vyšel lépe a po ubytování a krátké procházce bahnem jsme usedli na pozdní oběd v místní hospůdce.

Příští výlet na Devět skal většina teenagerů sabotovala. Napadl mokrý sníh, takže jejich nevoli chápu. Naopak jsme dětem nedovolili neúčast na Kahoot! kvízu, díky čemuž jsme se k poctě autora jednou sešli ve společenské místnosti všichni (včetně pidipsa). Výčepu, konverzaci a zpěvu se tam běžně věnovala pouze část výpravy.

Za tři dny na Vysočině jsem měla možnost párkrát doprovázet našeho (stále se zlepšujícího) kytaristu (stále stejně mizerně) na sopránové ukulele - jakkoli jsem si kvůli tomu významně upravila manikůru. Předsevzetí k pravidelným lekcím hudby přesto úspěšně odolávám.

Rybníček také nedošel plného využití. Z přítomných šesti rybářů pouze dva nahodili a jedině syn se mohl pochlubit úlovkem v podobě malého kapříka, kterého samozřejmě pustil. Osobně jsem místo marného mrznutí u prutů ocenila teplé místo u vařiče, kde jsem celé odpoledne smažila bramboráky. V mezidobí se nám podařilo i nabarvit vajíčka.

Nedělní návštěvu Čertoviny jsem se starším synem vynechala; ostatní účastníci výpravy užívali program, my kofein. Společnému obědu jsme se nebránili, byť čekací čas byl poněkud nestandardní. Nejmladší syn, který se exkurzi do pekla zpočátku bránil, byl nakonec nad palačinkou vcelku spokojen.

Doma jsem se vypořádala s pěti plechy kokosek, se čtyřmi pračkami prádla, upletla tři pomlázky a upekla druhý mazanec. Na Velikonoční pondělí jsem tak byla relativně připravena, abych jej mohla - ušetřena velkého úklidu - strávit u kamarádky v Brně.