Řízková romance
S několika kolegy jsme byli vysláni na služební cestu do Německa. Ubytování bylo rodinného tipu v penzionu nedaleko Kolína nad Rýnem. Do práce jsme to měli zhruba 5 km, tak jsme se brzo zorientovali v okolí. Po práci jsme navštěvovali místní obchodní centra, kde jsme jen tak zabíjeli čas. Většina účastníku neuměla ani pozdravit v místním jazyce, proto bylo těžké se nějak zabavit. Televize nám nijak zábavu neusnadnila, knížky nikoho nebraly a karty nás přestali bavit po týdnu neustálého hraní.
Dopřát si kus žvance bylo každý den těžší a těžší. Konzervy, těstoviny či kvalitní české rychlovky, připravené třeba jen v mikrovlnce nám postupem času způsobovali odbor k jídlu. V rámci možností a několika pokusů vytvořit na jednoplotýnkovém vařiči třeba jen vařené brambory se sekanou, byl prostě nadlidský výkon. Pro 12 lidí absolutně nemožné.
Při podrobném prozkoumání okolí kolem bydliště, jsme narazili na restauraci a rozhodli se jít hýřit a normálně se najíst. Já se svojí lámanou němčinou jsem měla trochu výhodu, snažila jsem se maximálně do detailu přeložit jídelní lístek, ale označení pokrmů místním nářečím bylo i nad síly slovníku. Nakonec jsme vybrali cikánský řízek a hranolky. V přepočtu celkem přijatelná cena, ještě jsme se odměnili místním pivem, které nakonec nebylo tak špatné.
Za několik málo okamžiků už před nás postavili talíře plné dobrot. Chutnalo to přijatelně, čech by to nazval žízek zalitý lečem, ale na to, že nikdo z nás vlastně nevěděl co nás čeká, super objednávka. Při druhé návštěvě a profesionálnímu vplutí do restaurace, jsme se rozhodli pro odvážnější výběr. Menu bylo pořád stejné, asi dvacet druhů řízků s různorodými omáčkami. Přeložit jen tak od oka už nešlo nic, já ze strachu objednala to samé jako posledně a ostatní objednali novinky.
Jak říkám, já udělala nejlíp, jeden dostal co si růžového, druhý nějakou hnědou břečku se šlehačkou a třetí, to se ani nedalo popsat. I chuť u všech "novotin" byla tak odporná, že ani po oloupání trojobalu nezmizela. Nešťastné výrazy spolustolovníků byly dostatečnou tečkou za špatným výběrem. Po návratu na základnu se zbytek sestavy "docpal" zásobami z rodné země a pro příště jsme si slíbili, že už se pokusům o nasycení žaludku v jazyce německém vyhnem.
Jiný kraj, jiná chuť, ale jíst řízek s příchutí pardubického perníku z nás prostě nikdo nedal.
To se raději "přežereme" řízků doma!
Ivana Kožnarová
Kurýrka
Nikdy jsem si nemyslela, že budu tohle zaměstnání kdy vykonávat. Jen představa ježdění celý den v autě, za každého počasí, ve městě které vůbec neznám, ve mě vyvolávalo pocit, že skončím ještě před zkušební dobou......
Ivana Kožnarová
Motorest Lesní Zátiší
Stále hledám místa, kde se člověk může chutně najíst. Navštívila jsem, po doporučení, motorest Lesní Zátíší, který byl v prvních dílech pořadu Ano šéfe! Změna majitelky je vidět při prvním příchodu do provozovny. Domácké prostředí
Ivana Kožnarová
Nouze naučila Dalibora housti
To je přesně můj případ. Ne, že bych byla úplné kuchařské střevo, ale práce kolem plotny mě nijak neláká a příliš ani nebaví. Při výrobě pokrmů se spoustu věcí zašpiní, v mém případě někdy i rozbije a následný úklid kuchyňského prostředí je pro mě za trest. Sporák připomíná bitevní pole po útoku "Al-Káidy" a odstranění všech nedostatků mi zabere zbytek dne. Jen že jíst pořád dokola to co nabízí gastronomie v Čechách prostě jednou sebere člověku chuť si něco koupit a raději se bude lopotit u plotny.
Ivana Kožnarová
Pozvání na večeři
Stane se to snad každému, že přijme pozvání a těší se na skvěle strávený večer, ve výborné společnosti s něčím moc chutným. Přijala jsem i já pozvání tak trochu na "blind", a říkala si, když nic tak se alespoň najím. Kamarádka mi dohodila číslo na jednoho moc hodného a pracovitého chlapce, nijak zvlášť mě nezarazilo, že dotyčný se věnuje zemědělství, já jako ostřílená "krmička slepic a králíků", přece vím o čem je řeč.
Ivana Kožnarová
Nová práce
Děje se to každému, na stálé pracovní pozici častá nespokojenost donutí jednoho najít si něco jiného. Být zase natěšený na nové spolupracovníky, klienty a nové okamžiky, kterými se bavíme ve chvílích volna. To kouzlo prvního pracovního dne je nezapomenutelné.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie
Migračním paktem jsme udělali důležitý krok k řešení ilegální migrace, ale je potřeba pokračovat....
„Žiju jen z humanitární pomoci.“ Válka vehnala do bídy miliony Ukrajinců
Premium Kdo se měl před válkou špatně, ten se po dvou letech jejího trvání má ještě hůř. Důsledkem...
Pravda o Vrběticích. Ruští agenti nebyli jen dva a proč mrtví Češi neměli šanci
Premium Co předcházelo a co následovalo po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014? Kolik...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...