Známe to snad všichni. Vstáváme s odporem, pracujeme s odporem a domů ve stejném stádiu. Proč tomu tak je? Odpovědí je možná hodně možná málo. Každý má tu svou. Já si odpovím sama, prostě jsem vyhořela.
Tak asi takhle mě často píše kamarádka Míša, která je zaměstnána u jedné firmy už několik let. Co vám budu vykládat, velice jednoduché, práce v pohostinství je psychologickou záležitostí. Když máte klasické nebo vyšší iq, po několika měsících odejdete, nebo se zblázníte, a v tom zdá se nejlepším případě splynete s davem a stane se z vás alkoholik, kterému je všechno jedno.
Rutinní pracovní povinnosti zvládáte levou zadní, natočit pivo nebo uvařit kávu nepotřebuje speciální školu ani diplom. Vybočení z řady je úklid nebo návštěva příbuzenstva, kteří se chodí dívat jestli ještě držíte pohromadě. Zázrakem je návštěva hosta, který přijde většinou jen jednou, buď zabloudil a čeká na MHD nebo potřebuje „jen“ na WC.
To už si ovšem připadáte jako služka v rozvětvené rodině, matka, sestra a především vrba. Vyslechnout příběhu klientů, kteří po pátém kousku začínají přecházet z češtiny do maďarštiny. Přestáváte jim rozumět a snaha o hledání nějaké podstaty sdělovaných informací vyprchává jako pára nad hrncem. Už se jen usmíváte a čekáte až malá ručička s velkou se dostanou do požadované hodnoty. Osobní věci už držíte v ruce půl hodiny před konečnou vteřinou, auto skoro nastartované, a modlíte se, aby ten kdo vás střídá nezaspal.
Po předání všech důležitostí vystřelíte rychleji než APOLLO 13 a uháníte domů. Tam na vás v lepším případě nikdo nečeká a vy se můžete vybrečet do polštáře, nebo naopak překvapení v podobě hladových krků řvoucích po večeři, koš plný prádla a v chodbě dárek od vašeho mazlíčka.
Po splnění všech povinností se i vy dostanete do koupelny, kde se snažíte „rejžákem“ odstranit další propálený den a posléze se sinalým výrazem uleháte. Přemýšlení o změně zaměstnání vám vyklouzne hned jak se k vám někdo přitulí a donutí vás ještě k nočnímu sportu.
Ráno se probouzíte s úsměvem, který se během pěti minut opět změní v pohled masového vraha a vy jedete zase, znovu a opakovaně vyhořet.
