To je přesně můj případ. Ne, že bych byla úplné kuchařské střevo, ale práce kolem plotny mě nijak neláká a příliš ani nebaví. Při výrobě pokrmů se spoustu věcí zašpiní, v mém případě někdy i rozbije a následný úklid kuchyňského prostředí je pro mě za trest. Sporák připomíná bitevní pole po útoku "Al-Káidy" a odstranění všech nedostatků mi zabere zbytek dne. Jen že jíst pořád dokola to co nabízí gastronomie v Čechách prostě jednou sebere člověku chuť si něco koupit a raději se bude lopotit u plotny.
Já, jakož to rozmlsaný jazyk všechno nepozřu a výběr je pro mě dosti zúžený. A jíst dokola to samé nejde. Přes prvotní úspěch s vepřovým gulášem jsem se pustila do opravdu nenáročných pokrmů z pohledu domácích kuchařinek, ale pro mě jako "plotnové poleno" o dost složitých. Nejhorší na celém obřadu je vyladění chutě, moc nesolím a úplně netuším jaké je vhodné koření k úpravě např. ryby a podobně.
Po dlouhé době jsem se pustila do pečeného kuřete se zapečeným bramborem, což o to, nandat kuře do pekáče, okořenit podlít vodou a přiložit kousky másla, dle receptu mojí maminky nebyl až takový problém, kuře jsem vyndala s krásnou dorůžova upečenou kůrčičkou, nebylo syrové ani u kosti, prostě se mi skvěle povedlo.
Horší to bylo s přílohou, brambory jsem sice předvařila, ale ne dostatečně, ale to jsem zjistila až při pečení. Krásně jsem je naskládala do zapékací misky, zalila směsí smetany a koření a vložila do trouby s očekáváním kladného výsledku. Ten se ovšem nedostavil, směs smetany se vypekla a zůstala jen většina nedovařených brambor. Vyběhla jsem znovu do obchodu, dokoupila další smetanu a znovu zalila a znovu pekla, až po třetím nákupu a posledním zalití, jsem docílila měkkých brambor. Kalorická příloha, kterou jsem vlastní neprofesionalitou dokázala vytvořit, sice chutnala božsky, ale se zdravím životním stylem nemá nic společného.
Při dalších pokusech vytvořit si chutnou domácí stravu jsem už byla obezřetnější, naučila jsem se používat kuchařky, které poradí za každé situace a po častých dotazech vedených na moji pomoc na telefonu, samozřejmě maminku, jsem zvládla uvařit karbanátky s kaší, těstovinový salát, nakládané maso s česnekovým dipem, šťouchané brambory s masovou směsí a jiné ne moc obtížné dobroty.
Nevím jestli být na sebe pyšná nebo brečet při svém kuchařském "dovádění", každopádně musím přiznat, že opravdu nouze naučila Dalibora housti
