Kuchta u plotny

Ještě, když jsem bydlela u rodičů, maminka se pravidelně snažila naučit mě jako "mě" kuchařskému umění, kterému vládla u plotny. Mě jako náctiletému frackovi, to bylo úplně šumák a výraz v mé tváří pokaždé, když jsem se snažila nakrájet knedlíky svědčil o mé chuti se něco naučit. Nic tohle prostě nebudu dělat, až budu velká budu si všechno kupovat!

Pravdou je, že má chuť vařit je pořád na bodu mrazu. Hlavně mě nebaví všechno dlouhosáhle připravovat od očištění čehosi po nakrájení všehosi. Ano, přiznávám, jsem línější, ale zase vynikám v jiných oblastech. Z ekonomického hlediska každý pochopí, že nemá cenu si vařit sama pro sebe. Už jen čas, který věnuji plotně, můžu využít mnohem efektivněji, třeba spát.

Sedm let už žiji sama ve velkoměstě a vařila jsem dvakrát. Kávu a čaj nepočítám, to bych vyhrála beztak první místo v pouštění konvice. Snaha o vaření se u mě jak si nekoná a konat nebude. Za prvé mě to nebaví a za druhé, výmluvně, na to nemám čas. Co teď, když mám hlad?

V místě bydliště je co by kamenem dohodil jídelna U Strejců. Jsem pravidelným strávníkem v této provozovně. Obsluha mě velmi dobře zná, občas dostanu i knedlík navíc. Netuším tedy proč, postava korpulentní nijak nenaznačuje, že trpím hladem, ale třeba vzbuzuji lítost, když tam lezu pořád.

Nabídka jídel je každý den stejná, mění se jen několik minutek, které podle názvu buď neznám nebo nejím. Většinou si dávám segedín, který je opravdu jako od maminky, pouze co se omáčky týče. Je vidět, že i tady se ekonomicky vyšetřuje, a maso, které zbyde z předešlého dne se najednou ocitá v pokrmech dne stávajícího. Jaká škoda, i na změnšující se frontě je viditelné, jak jsou zákazníci všímavý, a za zaplacený pokrm požadují adekvátní kvalitu. 

Nic naplat hlad je hlad a já co by velké srdce, dávám pořád další šanci ke zlepšení, nebo mě snad tenhle fakt donutí vařit?? Nikdy! To se raději porozhlédnu po okolí po něčem "lepčejším".

Po požití nakoupeného oběda na mě svítí sms od mojí maminky "v pátek ti brácha přiveze nějaké dobroty co jsem ti uvařila". Jupíííí není na tom světě přece krásně přátelé?

Už je ten pátek?