Škromachu! Hyn se ukáže!

Včerejší večer jsem chtěl trávit ve společnosti Caeserových zápisků z Galské války, lahve Sailora Jerryho a usměvavé barmanky v jednom příjemném podniku u nás na Letné. Místo toho jsem si představoval, jak se můj Gladius seká, seká a seká a krev stříká, stříká a stříká…

Sedl jsem si totiž neuváženě na bar vedle dvou chlápků, kteří již notně posilněni alkoholem s láskou vzpomínali na 24. 6. 2008, ano na ten slavný den generální stávky, kdy se proletáři zemí koruny české sešli, aby společně popili a pohovořili. Ten den, kdy normální pracující byli vzati coby rukojmí té hrstky neschopných domluvit si lepší pracovní podmínky. Ten den, kdy ten kdo chtěl pracovat, byl hrubě urážen partou flákačů a lemplů. Byl to ten den, kdy mě díky těm neschopným hovadům uraženě odjel klient do hotelu a dodnes jsou naše vztahy na bodu mrazu.

Normálně se kvůli takovým věcem nerozčiluji, většinou se těm blbům směji, baví mě pozorovat, jak se chová stádo, usmívám se nad údernými projevy na téma kapitalistického vykořisťování, ale tentokrát mně to poprvé skutečně vytočilo. Pochopil jsem totiž, že tato luza (luzou myslím všechny ty, kteří svoji stávkou narušili ostatním jejich den, jakkoliv!), pokud se jí nevyhoví v jejích nesmyslných požadavcích, má obrovskou moc, vždy si totiž nás ostatní pracující bude moci vzít za rukojmí!

Toho dne jsem se vracel do kanceláře ve stavu blízkém výbuchu supernovy a to ještě neměl být konec. Že já blb ten den lezl na blog.idnes.cz! Na stránkách poslance Škromacha totiž nalezla článek Stávka? A proč ne?! A to byla poslední kapka. Než jsem odjel na střelnici, abych si alespoň trošku zmenšil tepovou frekvenci, napsal jsem panu Škromachovi dopis na jeho oficiální emailovou adresu do Poslanecké sněmovny. Jak se dalo očekávat, žádná reakce nikdy nepřišla.

Zapomněl bych na něj, nebýt těch včerejších hovad a tak jsem se rozhodl, že dopis uveřejním v rámci svého blogu, třeba si ho adresát všimne a bude na něj reagovat. Dopis není jakkoliv upravován (nepřidával jsem ani diakritiku).

Vazeny pane poslance Skromachu, Velice mne nastval zapisek ve Vasem blogu – Stavka? Proc, ne? Kde se pozastavujete nad tim, jak si někdo muze dovolit zkouset zakazovat stavku. Ale vůbec pritom neberete v potaz, ze diky stavce lidi, kteří z 90% naprosto netusi, proc stavkuji, ale pouze vyuzivaji moznosti ulit se z práce, ohrozuji praci nas ostatních. Me je uplne jedno, ze si nejaci lide nedokaž vyjednat lepsi podminky v praci, vzdycky mohou odejit nekam, kde to podle nich bude lepsi, ale co mi jedno není, je to, ze diky tomu, ze stavkujici ochromili magistralu, jsem prijel pozde na jednani s mym japonskym obchodnim partnerem, který rozezlene odjel do hotelu a vypada to, ze jsme diky tomu prisli o klienta. V tu chvili jsem si v duchu pral, abychom se stavkujicimi mohli nalozit jak v pocatku 20 stolení v USA, kde na stavkujici stříleli, verte mi,  i presto, ze jsem v jadru humanista, bych si s chuti vystrelil také!

Prijde mi naprosto na hlavu postavene, ze když je někdo neschopny si sam vyjednat podminky živobytí, zatahuje do toho, jako nevinne rukojmí, naprosto cizi lidi a zpusobuje jim problémy, které se ve finale projevi například i tak, ze az ho za jeho nebetyčnou lennost vyhodi z práce, nebude na pridavky v nezamestnanosti, protože diky tomu ze před rokem stavkoval, nestihl někdo schuzku na jejímž zaveru mohl podepsat kontrakt, který by statni kase na danich prinesl velice pekne cislo. Je to hodne nadsazene, nicméně princip je stejny.

Když se podivam na ty lidi, jak tupe stoji, mavaji prapory a opakuji stále stejne nesmysly, kterym zel bohu ani nerozumi, musim se zamyslet nad tim, jak velke je prumerne IQ (popripade alespoň selsky rozum) tohoto stada. Trosku mi ta scena připomněla stare westernove filmy, které vždy zacinaly zabery na obrovska stada krav a volu, které na uzde drzelo jen par kovboju na konich a stado je tupe nasledovalo, aniz by vedelo co je ceka…

Nepredpoklada, ze mi odpovite, nebo ze vůbec muj email budete cist, ale i tak mi to neda a zeptam se. Jak je mozne branit se vuci stavkujicim? Zalobou na nahradu usleho zisku? Omezovanim osobní svobody? Muze se se normalni pracující clovek, který notabene dava do statni kasy tak 100x vice nez stavkujici lempl, proti temto lemplum branit? 

Dekuji za nazor a omlouvam se za obcasnou vulgárnost a ostry ton, verte mi, ze takhle nastvany jsem jiz dlouho nebyl!S pozdravem 

Co si o tom myslíte? Co říkáte na stávky? Jak se mají pracující lidé bránit proti lidem, kteří jim znemožňují pracovat, protože zrovna stávkují?

P.S.: Doufám, že další mé zápisky na blogu budou již trošku uvolněnější... ...třeba Vám konečně představím jednotlivé bary na Letné :)