Stíny, které nemizí

Někdy si o to někdo přímo řekne, abych mu věnovala několik milých slov, tak proč vlastně ne...

Jsou stíny, které nezmizí,

i kdyby gumou papír dřela,

bojí se dalších kolizí,

je jak ta svíce vyhořelá.

Však její činy před stíny stojí,

tak život piškotem osladit snaží se,

Někdy se vesele batolí v hnoji

jindy zas klopýtá po římse.

I kdyby smazala vlákno i s uzlíkem

a všechny kolem poplivala,

musí už počítat s publikem,

od nějž ji stěží čeká chvála.