V duchu hesla „Ševče, drž se svého kopyta!“ jsem se rozhodla se železnou nepravidelností vydávat pravidelné jazykové okénko, které vás patrně nikterak výrazně duševně neobohatí, ovšem mohlo by vám ukázat některé jazykové obraty v novém světle.
Pravděpodobně se shodneme na tom, že zpravodajství v médiích, ať už hovoříme o novinách a časopisech, či rozhlase a televizi, je jedním z hlavních prostředků, jehož prostřednictvím jsou šířeny informace a ovlivňován názor masy. Zároveň je jednou z hlavních oblastí, v níž by se měl výrazně uplatňovat spisovný jazyk jako základní forma národního jazyka.
Zpravodajství by se mezi žurnalistickými žánry mělo vyznačovat především svou objektivitou. Úkolem zpravodajství je totiž objektivně zpravit veřejnost o nějaké události, která se stala, a nesmí tudíž obsahovat hodnocení nebo názor na danou událost. V takzvaném novinářském jazyce se ovšem často používají výrazy, které nemají neutrální váhu, tudíž objektivitu zpravodajství dokážou výrazně snížit. Někdy novináři či redaktoři používají dané výrazy záměrně, jindy se jedná pouze o jejich jazykovou neobratnost. Ať tak, či onak, dokážou tímto způsobem často i podprahově manipulovat s veřejným míněním. Není proto divu, že právě jazykové obraty hojně užívané ve sdělovacích prostředcích se staly předmětem mého zájmu.
V dnešním jazykovém okénku se zaměřím na konkrétní fenomén, jímž je označování přibližného počtu ve zpravodajství.
Zatímco k vyjádření absolutního počtu používáme základní číslovky, pro vyjádření počtu přibližného se nabízí možností více. Zpravidla k tomu využíváme danou číslovku ve spojení s pomocným slovem, jímž může být příslovce či číslovka neurčitá. Konkrétně nám čeština v tomto případě nabízí výrazy přibližně, zhruba, cirka, téměř, skoro, necelých, sotva, nanejvýš či nejméně. Ačkoli jsou tato slova navzájem synonymní, mohou vyjadřovat i něco navíc, než je pouhé konstatování. Zatímco slova přibližně, zhruba a cirka jsou významově neutrální, ostatní uvedená slova mohou dodat textu subjektivní zabarvení. A právě tato slova, která jsou nositeli subjektivního názoru, používají žurnalisté velmi často.
Pojďme si to ukázat na případu schodku státního rozpočtu, který ke konci listopadu činil 79,4 miliard.
Objektivní vyjádření, v němž bude použit přibližný počet, bude znít následovně: „Schodek státního rozpočtu činil na konci listopadu přibližně 79,5 miliardy.“ Na čtenáři či posluchači pak záleží, zda tuto sumu bude považovat za vysokou, či naopak nízkou.
Použije-li však žurnalista tvrzení „Schodek státního rozpočtu činil na konci listopadu necelých 79,5 miliardy,“ vlastně tím čtenáři či posluchači podsouvá myšlenku, že výše schodku není nijak zvlášť vysoká. Ještě výrazněji se to projeví při použití pomocného slova sotva.
Zcela opačného efektu pak dosáhne žurnalista použitím spojení téměř 79,5 miliardy.
Takovým způsobem pak můžou žurnalisté snadno manipulovat veřejným míněním. Je snadné přesvědčit veřejnost například o tom, že demonstrace se účastnila jen hrstka lidí, pokud titulek hlásá: „Demonstrace se zúčastnilo sotva 200 demonstrantů.“ Naopak titulek „Demonstrace se zúčastnilo téměř 200 demonstrantů“ nepřímo vyjadřuje, že lidí málo nebylo.
Uvedené příklady ukazují, jak lze prostřednictvím zdánlivě objektivního zpravodajství velmi nenápadným způsobem ovlivňovat názory lidí. To ovšem neznamená, že by tato pomocná slova nemohl zpravodajce pro vyjádření přibližného počtu použít nikdy. Naopak, někdy je to dokonce namístě. Například, chce-li žurnalista poukázat na to, že někdo levně koupil a draho prodal, či naopak draho koupil a levně prodal. Jen je potřeba nad těmito výrazy přemýšlet, jinak může vzniknout tvrzení významově zcela nesmyslné.
Přibližně před deseti dny jsem se dočetla v novinách, že někdo koupil nemovitost za téměř pět milionů a prodal ji za necelých… No, kolik myslíte? Tři a půl? Dva a půl? Nikoli, světe div se, ale on ji prodal za necelých 25 milionů! Toto tvrzení je pochopitelně naprosto nelogické. Logické by možná bylo, pokud by se jednalo o spekulanta, který nakupoval s úmyslem vydělat na prodeji třeba desetinásobek vkladu, o nic takového ovšem v článku nešlo. Takto bylo tvrzení jen důsledkem výše zmiňované neobratnosti autora článku.
Schválně zkuste prolistovat noviny, s velkou pravděpodobností na něco podobného také narazíte!
