V posledním čísle nejlepšího jaderného časopisu Corpus Omne vyšla moje úvaha na téma odposlechů. V souvislosti s krabicovým vínem či vínem v krabici jsem se rozhodl zveřejnit ji i zde. A pro jistotu dodám, že můj názor na tuto problematiku se ani v nejmenším nezměnil.
Před nedávnem jsme se mohli při četbě denní ho tisku bavit historkami o kolibřících či Maurských princeznách. Inu, kdo by se nechtěl dozvědět tajnou „přezdívku“ ex-šéfa našeho hlavního města? A k tomu jako bonus pár dalších pikantností? Podobně jako asi řadě z vás se i mně obsah zveřejněných nahrávek hnusí a šokuje mě.
Šokuje mě ale ještě jedna věc, o které se ale v médiích tolik nemluvilo. Úroveň špiclování. Když naši rodiče „zvonili klíčema“, jistě doufali, že se špiclování zbaví. Ale dnes máme kameru na každém rohu, platby kartou i pohyby na účtu jsou snadno vystopovatelné, mobil není problém lokalizovat a operátoři jsou ze zákona povinni! nahrávat a archivovat všechny naše hovory.
Uvědomuje si tohle vůbec někdo? Mám velkou obavu, že takových lidí bude velmi málo. Vždyť záhy po odposleších byl zveřejněn i průzkum, který tvrdí, že si veřejnost přeje, aby BIS špiclovala ještě víc. No jistě, aby špiclovala politiky a kmotry. Ale, co to znamená? Kde je ta hranice, kde končí kmotr a začíná úspěšný podnikatel, který třeba sponzoruje nějakou stranu nebo je členem stejného klubu jako primátor. A co to znamená špiclovat takového podnikatele? Co když si nějaký snaživý úředník řekne, že by se pro jistotu měl „napíchnout“ i telefon jeho ženy. A možná i jeho dcery. A úplně pro jistotu i jejího přítele a jejích kamarádek. A to je kdo? Nejste to vy?
I přesto mnoho lidí řekne, že odposlouchávat by se mělo. Že slušný člověk se přece za svůj telefon nemusí stydět, hlavně když se objeví a potrestají zločinné skutky kmotrů. Upřímně řečeno, chtěl bych vidět toho člověka, který by dobrovolně poskytl odposlech svého telefonu svým rodičům, partnerovi, přátelům, kolegům, šéfovi nebo třeba svým dospívajícím dětem. Ale hlavně. Odposlechy k žádnému dopadávání kmotrů a zkorumpovaných politiků neslouží.
Ani nemusím v paměti pátrat po příkladu. Stačí se podívat na současnou kauzu. Vždyť tyto odposlechy pořídila BIS už v roce 2007! Proč tedy nebylo okamžitě zahájeno trestní stíhání jejich aktérů? Proč se vůbec nic nedělo? Proč byly zveřejněny zrovna teď, dobrých pět let poté? Nepotřeboval náhodou někdo zrovna teď odvést pozornost, nasměřovat na někoho hněv veřejnosti? Nedostali náhodou novináři ty nahrávky od společnosti ABL?
Já jsem pro svobodu jednotlivce. Pro právo na soukromí a na tajemství. Proti fízlovským metodám. Proto jsem proti všem odposlechům. A byl bych proti nim, i kdyby skutečně sloužily k odhalování a odsuzování korupčníků, zlodějů a podvodníků. Těch pár neodhalených kmotrů by za svobodu stálo. Ale nejen na tomto posledním případě je více než jasné, že k ničemu takovému dávno neslouží. Jak je tedy možné, že je 75% populace schvaluje?
