Poslední dobou se mi poměrně úspěšně dařilo unikat českému zpravodajství, internetovým diskuzím a podobným přípravkům na zvýšení tlaku. Ledva jsem se však do tohoto koloběhu vrátil, už tu máme vděčné téma. Prezidentskou amnestii. Musím říct, že se opět nestačím divit.
Amnestie je nečekaná, netradiční a nesporně problematická věc. Je dobré, že se o ní diskutuje a že se polemizuje nad její vhodností. Ovšem pouze pokud se polemika skutečně týká amnestie. Je pro mě naprosto zarážející, že se v médiích neustále probírá několik málo případů, které si kdysi novináři určili jako zajímavé. A přivádí mě k šílenství, že propuštění blázna, co neumí řídit pomalu, nebo dávného korupčníka jsou uváděny jako hlavní důvody proti amnestii. Ba co víc, že se křičí na Klause, koho to vlastně amnestoval.
Prezident Klaus se rozhodl prominout některé menší tresty. Ovšem to, že menší trest odpykává i kdejaký arcilump přece není jeho chyba! Proč nikdo nekřičel, když padl rozsudek? Jestli někdo může za to, že se teď na svobodu dostal nějaký „nepřítel národa“, tak je to přece soudce, který mu takto mírný trest udělil. A pokud nemohl jinak, tak je to chyba státního zástupce či policie, kteří nedodali dostatek důkazů. A jestli se snažili i oni, pak jsou na vině zcela jistě zákonodárci, kteří schválili takto nízké trestní sazby. No a pokud je trest adekvátní činům, pak tento povyk už vůbec nechápu. Copak si někdo zaslouží zůstat ve vězení jenom proto, že se o jeho trestné činnosti psalo v Blesku?
