Blížíme se k Brazzaville, je ke sklonku dne, letadlo zvolna pluje nad krásnou členitou kopcovitou krajinou, za kterou se v dálce v mlžným oparu rýsujou pahorky. Krajina zalitá sluncem má nazlátlou barvu a vypadá idylicky. V jednu chvíli se potopíme do tak hlubokýho údolí, že z oken koukáme přímo do zelenýho úpatí kopce, porostlýho bohatou vegetací. Pak se zase zčistajasna vyhoupneme vysoko nad zem a to už jsme blízko cíle. Nevidím ale ještě žádný příbytky ani stopy lidský přítomnosti. Když se objeví, tak už jsme téměř u letiště Maya Maya. Dneska letíme z Prahy dva, já a Dan, protože provedeme změny na platformě v Kongu, nový instalace, a musí se to stihnout co nejdřív. Dan nemá vízum, tak očekávám že bude následovat stejnej tyjátr, v jakým jsem hrál já před měsícem. V hale už čeká Carly z Waridu, zařvu na něj, vezme naše pasy a jsme za neuvěřitelnejch cca 10 minut za pasovou kontrolou. Pro změnu zase čekáme asi hodinu na kufry, ale nakonec je máme a odjíždíme do svejch destinací, Dan do hotelu Olympik a já do naší nově pronajatý vily.
Vila je nedaleko letiště a patří prej kinkongovskýmu ambasadorovi v USA. Do Waridu je to odsud dál než z druhý vily, a řeka Kongo je taky daleko. Čtvrt’ v který vila stojí ale vypadá podobně. Ve vstupní hale baráku to vypadá jak na zámku, všechno je tu v nějakým pseudorokokovým stylu, nábytek, závěsy, lustry, obrazy, a spousta různejch starožitností nebo jejich replik, zdobený stolky na kterejch stojej sloupkový hodiny, vázy a další zbytečnosti, který nemaj šanci přežít jeden pořádnej večírek. Celkem se divím že ještě něco nezmizelo nebo se nerozflákalo, páč tady už asi tejden bydlej naši černoušci, a co jsem zaslech, tak dělaj pěknej bordel. Je tady nastěhovanej Christel, pak Itou, kterýmu říkáme jednoduše Ytong, pak Goma Landry, kterýmu říkáme Guma nebo Prádelna. Moderní časy reprezentuje ve vile pár velkoplošnejch televizí a taky několik audio sestav, o kterých si taky nejsem jistej jestli ještě fungujou.
Můj pokoj je nahoře, je to největší pokoj, je tam starožitnej nábytek a přepychová velká a děsně vysoká postel se ctyřma přes dva mety vysokejma zdobnejma dřevěnejma sloupama v rozích. Můj kolega a cestovní souputník pidimuž Bob má dorazit příští pondělí, tak ho asi budu muset vysadit na tu postel jako psíka, páč budeme zase spát pár nocí spolu v jednom pokoji než odsud v pátek vypadnu. Vila ma drobný nedostatky, v koupelně je urvaná sprchová hlava a chybí opona u vany, takže první sprchování je trochu k nasrání, páč se pak můžu zabít na mokrejch dlaždicích. Následující den v práci vlítnu na Bambiho, realitního agenta, kterej nám vilu dohodil. Tvrdí mi že vila byla převzata tak jak je, a že sprchu urval Vít, můj kolega co tu byl přede mnou, a že musím koupit novou. To mě dožere a rozpálí do běla, za prvé znám Víta, za druhý tu nejsem proto abych financoval opravy, a za třetí je mi hned jasný co na mě asshole Bambi zkouší. Nemíním to rozebírat, Bambimu řeknu že jestli nebude zejtra sprcha spravená a nebude u ní nová zástěna, tak se stěhuju do Olympiku a píšu do Prahy stížnost na jeho služby. Vyhrocenou situaci přichází urovnat Christel, pak Bengt a během pár minut je domluveno že sprcha spravená bude. Píšu na skype Vítovi že prej urval sprchu on, po týhle zprávě se o něj chvíli pokouší infarkt, vysvětluje mi jaký úsilí musel vynaložit aby ten barák uved do stavu v jakým je, a zakončí že až sem znova poletí, tak ze všeho nejdřív "rozkope Bambimu držku"....což při jeho dvou metrech vejšky není zas tak nesplnitelný předsevzetí.
Jsem rád že vidím zase Bengta, a potěšení je i na jeho straně. Jsem zvědav na jeho osmadvacetiletou girlfriend z Barbadosu, o který Bobik říkal že je prostě k sežrání. Bengt mi ji představuje, jmenuje se Shavon, a je to fakt exotická kráska, kromě velice zdravě vyvinutých tělesných proporcí má ještě takový ty uhrančivý hnědý, jakoby zamlženě zasněný oči, stejný jako měla ta herečka co hrála to vesnický děvče v Sedmi statečnejch, nebo taky ta co hrála s Gregory Peck v 'High Noon', v tom starým westernu. Když je Shavon z doslechu, tak kouknu na Bengta a povídám:"Just tell me what she's gonna do with old geezer like you?" Bengt to samozřejmě skousne aniž hne brvou a jen utrousí zpátky:"Don't touch her too much". Tím je představování skončeno a jdeme po svým. Bengt pozdějc navrhuje že půjdeme večer do Mami Wata, a tak se taky stane, ještě jdou s náma dva Řekové, Costas a ještě jeden, a taky Pákistánec Vasim, kterej přestože je mu tak přes třicet, tak je manažerem projektu pro Warid v Kongu. Takže velký zvíře. Řeč se nejdřív točí kolem práce, pak se bavíme o filmech, pozdějc zaplatíme a odcházíme. Já s devilem Bengtem, takže samozřejmě skončíme v Boum Boum Africa, páč Bengt tvrdí že přece musíme když je to takhle skoro naposled. Shavon totiž jela na hotel koukat na něco v televizi. Návštěva v BB Africa nemá žádný dramatický zakončení a po pár pivech se rozcházíme domů. Ve vile je spravená sprcha, dokonce je tam i nová zástěna u vany, ale je přidělaná tak děsivě, že na ni není radno šahat, jinak slítne i s rámem na kterým visí. Je mi to ale fuk, hlavně že zatím plní funkci. Vysprchuju se a jdu spát. První den je za mnou.
Apr 2008
