Zvířata nejsou cirkus

Do města přijel cirkus. Unavená zebra a opelichaný medvěd se tísní ve svých malých klecích na pokálené podlaze po několika hodinové cestě zapřažené za náklaďákem po všech možných kotárech. Na tohle jsme se jako děti těšily? Možná je to dobrý odstrašující příklad a učební pomůcka, že takhle prostě NE.

I k nám jezdil každoročně cirkus. Během několika dnů vyrostlo šapitó a rok od roku se počet představení a náročnost vystoupení stupňovalo. Lidé chtějí za své peníze co nejlepší zábavu. Rok od roku jsme náročnější. V noci se ztichlou ulicí nesl nářek zvířecího ansámblu. Ten lidský nenaříkal, ale vesele propíjel utrženou „výplatu“. Kolikrát jsem si říkal, kdy už se bitý lev zavřený v kleci, řetězech, náhubcích a nucený proskakovat hořící obručí (Mimochodem chápe někdo co je zábavného na proskakování hořící obručí? Podle mého zbytečná pitomost.) pořádně dožere a svého trapitele rozsápe. Zapátrejme v paměti, několikrát už se to na světě stalo.  V Německu je nyní na spadnutí zákon proti zneužívání zvířat pro zábavu. Tedy volně přeloženo jejich nepřirozené šaškování a týrání pro potěchu lidského oka. Za úplatu. A okamžitě se neobešel bez emotivních reakcí a extrémních názorů, řekněme, na obě strany.

Objevila se hromada zlých jazyků hlásajících, že plošným zákazem cirkusů by měla začít postupná de-debilizace všech domácích i jiných zvířat, zrušení jízdáren, dostihů, honů na lišku, myslivectví, používání koní k pracem v těžko dostupných terénech, možná i velbloudích karavan. Ale je skutečně nutné generalizování celého problému? A já se ptám, proč v tom případě nejít ještě do většího extrému? Co takové zneužívání krav pro mléko, ovcí pro vlnu, psů pro… pro to co vlastně u nás v domácnostech dělají? Nošení novin a dělání hromad v předsíni, které v noci poloospalí rozmázneme pantoflí při cestě do ledničky? Není vlastně i držení zvířat v zoologických zahradách formou týrání? Podle mého názoru není.

Zvířata žijí ve společnosti lidí od nepaměti. Tradičně jsou využívána k pracem, k pomoci a v neposlední řadě jako zdroj potravy. Hospodáři si vždy uvědomovali, že svá zvířata potřebují a ony potřebují jeho. I v zoologických zahradách mluvíme o jiném přístupu. O jiném zacházení. Jejich držení v malých klecích, „tahání“ po světě a učení hraní na trumpetu, nebo ježdění na motorce je ale skutečná zvrácenost. Tak jako neakceptujeme kohoutí zápasy, zápasy psů, mohli bychom podobně vnímat i cirkus. Vždyť se až tak neliší. Nechme zvířatům jejich přirozenost a snažme se s nimi žít v symbióze. Protože i bez jejich ponižování v cirkusech jsme jim za mnoho vděčni.

Jaký je váš názor?