Po čem vlastně ženy a muži touží?

Vyhlašuji veřejnou anketu! Tolik článků už bylo napsáno na téma „co mají rádi muži na ženách“, „ideální partner do nepohody“ a podobných, mnohdy pochybné kvality, nebo zavádějícího obsahu. Prezentované a zaručeně reálné příběhy vzorku pár dotazovaných byly kolikrát spíše úsměvné a dýchala z nich snaha stylizovat ty zmatenější z nás do podob herců z béčkových amerických romantických komedií.

A tak si říkám, jak ono to vlastně je v reálu? Po čem vlastně takový „normální chlap“ a „normální ženská“ touží? Hledají ženy Bruce Willise kříženého s Batmanem, který jim na větu „cítím se osamělá, když jsi dlouho v práci…“ odpoví „kup si psa!“, nebo někoho chápavého, založeného pro rodinu, který se ale bohužel nebude každý večer vracet domů na motorce v kožené bundě, vonící pivem a brambůrky a za zvukové kulisy pořádného krknutí rozrazí dveře? A na druhé straně muži. Co vlastně hledáme, na co čekáme? Na Milu Kunis s perfektní manikúrou, vymazlenou a vymydlenou, která bude poslušná a splní nám ty nejtajnější přání v kuchyni a ložnici? Nebude diskutovat, nebude náladová, ani protivná, bude mít postavu takovou, že projde i naším přehnaně náročným přijímacím řízením?

Realita pomalu vzala za své. Těžko přemýšlet, čím to vlastně je. Jestli tím, že mnoho z nás v době, kdy se nám formovala osobnost z pubertálních neandrtálců na dospělé jedince, bylo ovlivněno revolucí, německým pornem na vhs kazetách, později časopisy ukazujícími, že když je na těle gram tuku navíc, nebo v hlavě o jednu „ne-mainstreamovou“ myšlenku nad rámec, tak je člověk odepsaný? Možná. Možná jsme jen prostě zhýčkaní a nevíme, co máme chtít. Včera jsem se večer díval na Pelíšky a neubránil se myšlence na to, jak ta odporná unifikovanost měla něco do sebe. Všichni chodili víceméně stejně oblečení, neměli možnosti, nesrovnávali… co bych plýtval textem, shrňme si to, většina lidí měla prostě hovno. O to více se smazávaly rozdíly a vztahy byly „čistější“. Pokaždé si vzpomenu na slova svého otce, který si své Pelíšky prožil: „Většinu lidí spojoval odpor ke stejným problémům, lidé se milovali, měli veskrze reálné požadavky a očekávání. Nezávidím vám dnešní dobu a jsem rád, že už jsem si svojí ženskou našel.“

Spouštím tedy anketu, mezi námi, vzorkem lidí všech různých profesí, věku, orientace, ras i názorů – napište do diskuze, nebo mně na email svůj názor, svá očekávání a požadavky na partnera. Rád bych následně uveřejnil článek obsahující ty nejlepší názory – samozřejmě bez uvedení vašich jmen.

Pěkný den přátelé a hodně pravé lásky.