- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Velkým povolebním tématem u nás - bohužel celkem nepřekvapivě - nejsou daně nebo deficit rozpočtu, ale církevní restituce. Téma, které se řeší od roku 1989 a i přes snahu mnoha komisí se to dosud nepodařilo. V české společnosti bohužel zpochybňování restitucí přináší politické body a tak to strany dělají. Logické je to od komunistů a pozadu nemohu zůstat sociální demokrati. Pan Babiš na to nejprve neměl názor, ale poměrně rychle ho získal. A navíc objevil i inflační doložku. Lidovci opakují to, že jde o uzavřenou věc a ať si to všichni vyřídí s církvemi. Více se raději nevyjadřují, aby jim to nerozházelo koalici. Jedním z mála, kdo si troufnul říct i nepopulární větu byl Karel Schwarzenberg.
Pokud se na to podívám pragmaticky, tak ze zkušeností od nás i ze zahraničí si dovolím tvrdit, že církve budou dobrými správci majetku a budou moci rozšířit své služby, které už dnes kvalitně poskytují (charita, hospice, školy).
Levice často mluví o tom, že k růstu je třeba se proinvestovat. Není vrácení majetku těm, kteří se o něj budou starat, tou nejlepší investicí? Více k tématu.
Tomio Okamura by měl navrhnout referendum o monarchii a postavit se do jejího čela. V souladu s tímto směřováním navrhl za kandidáta hnutí (prý o 9 členech) do nových senátních voleb svého potencionálního tchána. Takže budování impéria začíná na Zlínsku.
Česká národní banka překvapila tím, že udělala krok ke splnění cíle, který je jí dán zákonem (péče o stabilitu cen) a od roku 2007 je stanoven ČNB na 2 % inflaci. Ozvali se bývalí i současní prognostici, odborníci i laici. V případě mnoha odborníků jde o zajímavou diskuzi, kde se hodnotí klady i zápory tohoto kroku, a troufnu si říct, že nikdo z obou stran není 100 % předsvědčen, že má pravdu a skutečně budoucnost nastane tak, jak ji on predikuje. V případě politiků se do toho míchá spíše určitá potřeba svést se na názoru většiny kombinovaná s neznalostí.
Problémy se zaváděním informačních systémů, se zdá, nejsou překvapivě jen doménou naší země, ale přihodilo se to i Obamovi při zavádení revoluce ve zdravotním pojištění.
V katolických kostelích se dnes četl úryvek z dopisu, který napsal apoštol Pavel do Soluně. Píše tam mimojiné známou větu o tom, že kdo nechce pracovat, tak ať nejí. Zajímavé je, že v historii byla věta využita pro levicové režimy v socialistických zemích nebo v americkém Jamestownu v 17. století. Na druhou stranu má i striktně pravicovou interpretaci se značným dopadem na ty, kteří nechtějí pracovat. Možná ale stačí přečíst další větu: A teď slyšíme, že někteří z vás žijí zahálčivě a vůbec nepracují, ale jsou velmi zaměstnáni věcmi, do kterých jim nic není. Tedy: pracovat poctivě a pořádně tam, kde člověk právě je, a neřešit věci, do kterých nám nic není. Myslím, že to je rada neideologická a i dnes stále aktuální.
Pěknou neděli
Další články autora |
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha