Malou Asii od 2.000 př.n.l. obývali Chetité, konkurenti Egyptské a Mezopotámské říše, Chetité zpustošili Babylon, 1.200 př.n.l. Chetitská říše náhle zanikla, asi v důsledku stěhování národů - žili zde poté Frygové a Lýdové
z Thrákie , v 6.st.př.n.l. je porazili Peršané, Peršany ve 4.st.př.n.l. porazil Alexandr Makedonský.
Nastala doba helénská, starořecké maloasijské městské státy mj. Miletos, Smyrna, Efesos, Pergamon, od 2.st.n.l. byla Malá Asie římskou provincií Asií s nejvýznamnějším městem Konstantinopolis ( 330 n.l. byl strategický starořecký Byzantion, založený v 7.st.př.n.l., přejmenován na K.), druhé hlavní město Říše římské.
Z vojenského hlediska byla Konstantinopol ( Cařihrad, od roku 1930 Istanbul) s mohutnými Theodosiánskými hradbami považována za nedobytnou.
4.křížová výprava z roku 1204 byla vedena Benátčany, kteří se chtěli zbavit svého největšího konkurenta - Konstantinopole, a ovládnout celé východní Středomoří.
Byzantský císař Alexios III byl tažením křižáků proti Konstantinopoli zaskočen, nečekal, že se křižáci, západní křesťané, otočí, a místo proti muslimům vytáhnou na východní křesťany.
Pro jeho nerozhodnost byly konstantinopolské hradby prolomeny, Konstantinopol byla z poloviny srovnána se zemí, vše, co mělo hodnotu, bylo křižáky a Benátčany ukradeno - byla to největší loupež v historii.
1452 přitáhla osmanská armáda, a započalo poslední obléhání Konstantinopole.
Obranu Konstantinopole zajišťovala armáda o síle 10 000 vojáků + 10 000 domobranců, osmanská strana disponovala armádou o síle 100 000 - 150 000 vojáků.
Byzantská říše tak definitivně zanikla dobytím Konstantinopole Turky.
Kalifát jako řešení islámistického terorismu ( viz můj článek Světový kalifát, strašení islámistickou kominternou )
Vyhlašovat celoplanetární válku tlupě ruských ( jistě Putinovi pořídili důkazy o tom, jak Erdoganův syn kšeftuje s ropou, kterou žoldáci z IS kradou ) a západoevropských žoldáků, říkající si IS, je bizarní a podezřelé, jednodušší by bylo ji jedním úderem vymazat z povrchu zemského, a nemluvit o tom. Je to stejně komické, jako když Bush II a spol. vyhlásil v roce 01 válku mezinárodnímu terorismu.
Pokud západní státy nedokáží své komunity radikálních islámistů z PAR, z Bruselu, z LON či z Zurychu kontrolovat, je jedno, jestli IS vyhubí či nevyhubí, brzy se objeví další odnož, která, jak sebejistě prohlásil prof.Tárik Ramadán ( viz můj článek Tárik Ramadán a jeho evropský islám ), zničí Evropu zevnitř, i bez imigrantů z BV či Středního východu.
V roce 1924 Mustafa Kemal Atatürk rozpustil kalifát, jehož šéfa kalífu již od doby Mohameda muslimové, rozptýleni po celém světě do tisíců náboženských sekt, uznávali za svoji nejvyšší autoritu, někteří jej uznávali absolutně, jiní měli výhrady, ale podřizovali se mu.
Kalífa byl také ochráncem svatých míst islámu – Mekky, Medíny a Jeruzaléma, zaručoval všem muslimům svobodný přístup do těchto měst.
Muslimové dnes nenávidějí Saúdskou Arábii za to, že si bez jakéhokoliv právního titulu uzurpovala roli kalífy jako ochránce Mekky a Medíny. Proto dnešní proklamovaný boj za kalifát není ve skutečnosti bojem proti nevěřícím či proti Západu ( maximálně z důvodu, že saúdskou dynastii podporuje ), ale proti Saúdské Arábii, aby se vítězný jedinec, sunnita či šíita, mohl prohlásit za kalífa.
To je konečný a pravý cíl veškerého „ svatého džihádu „ .
Otázkou je, zda by se kalifát neměl opět zavést „ shora „ v čele s prominentním zodpovědným islámským učencem.
Turečtí Kurdové, třebaže podněcováni Erdoganem a PKK, nechtějí novou válku s Ankarou
Adiyaman je správní středisko provincie téhož jména v jihovýchodní Anatolii, zemědělský region, odvodňovaný řekou Eufrat, patří mezi 10 TR měst nejvíce postižených nezaměstnaností.
Patřilo původně k arménskému království, ale poté, co Turci v roce 1071 zvítězili nad byzantským vojskem, hordy Turků zaplavily Anatolii ( jihovýchodní Anatolie se nazývala Kilíkie), a provincie začala hraničit s tureckou Seldžuckou říší ( Turci do Malé Asie tak přišli až v 11.stol.).
Z města Adiyamanu, nedaleko od syrských hranic, údajně pocházeli realizátoři bombových útoků v 6/015 v TR-kurdském Diyarbakiru ( přezdívaném Paříž Východu ), hlavní město provincie téhož jména, a v 7/015 v Surucu ( zemřelo 32 lidí, dle TR policie byl vždy atentátníkem Kurd), a v Ankaře ze dne 10.10.015, kdy dle prokurdské strany HDP zemřelo 128 lidí.
V Adiyamanu žijí Kurdové, Arabové a menšina asyrských křestˇanů.
Erdoganova strana v něm zaznamenává nejlepší volební výsledky, ale také verbíři z IS, kteří adeptům tvrdí, že se v jejich řadách pomstí za smrt TR bojovníků, které zabili syrští Kurdové z Kurdské strany pracujících/PKK, v TR zakázané.
Verbíři z IS zde působí od 1/015, kdy dobyli město syrských Kurdů Kobane a další nedaleké syrské město Tal Abyad.
5OO mladých mužů z tohoto města se nechalo naverbovat do jednotek protiasádovské opozice – rodiny je pohřbívají v noci, pokud se jim těla ze Sýrie vrátí.
Oba sebevražedníci z Ankary dle TR policie pocházeli z Adiyamanu. Brzo ráno Ömer Deniz Dündar + Junus Emre Alagöz přijeli do centra Ankary autem z TR-syrského pohraničního města Gaziantep, v kavárně Balat si dali kávu, poté odjeli na nádraží. V 10.00 si připevnili opasky s TNT, a nechali se rozmetat uprostřed prokurdského hromáždění.
25.letý Alagöz byl bratrem 20.letého Seyha Alagöze, jenž provedl bombový útok v Surucu. V 2/014 si oba bratři v chudší čtvrti města Andiyaman otevřeli čajovnu jménem Islám, kde se začala scházet radikálně islámistická mládež a její verbíři.
Pravidelnými návštěvníky této čajovny byli i dvacetiletí autoři bombových útoků v Diyarbakiru.
Bratranec jednoho z útočníků tuto čajovnu několikrát navštívil, aby zjistil, co se v ní děje – uvedl, že mladí se místo do mešity chodili modlit do 2.patra čajovny.
Jejich rodiny brzy pochopily, že něco není v pořádku – jejich synové s nimi přestali mluvit, odmítali zasednout ke stolu s matkami a sestrami, a požadovali, aby chodily v burkách – jednoho dne poté zmizeli a zanechali dopisy, ve kterých uváděli, že odjeli studovat do syrské madrasy.
Jedna z matek Hatice Gönderová svého 20.letého syna Orhana Göndera, jenž v 6/015 umístil bomby v Diyarbakiru, nechala okamžitě hledat policií, zburcovala i prefekta provincie, a v 12/014 samotného premiéra Davutoglu, jenž jí odpověděl, že případ jejího syna předá TR tajné službě MIT.
Když se syn vrátil domů, spolu s manželem na policejním šéfovi požadovala, aby jejího syna vyslechl, a vypátral, co v Sýrii skutečně dělal, ale policejní šéf se nechal hodně dlouho prosit s tím, že její syn je plnoletý, a může si do Sýrie jezdit, jak chce …
Nakonec jej policie půl minuty vyslýchala a propustila – za 2 měsíce Orhan Gänder umístil dvě bomby uprostřed volebního shromáždění strany HDP v Diyabakiru ( 2 mrtví, přes 100 zraněných ), byl zatčen o pár dní později v Gaziantepu, a převezen do Ankary.
Erdogan, stejně jako Putin po zavraždění Borise Němcova 27.2.015, minutu po výbuchu v Ankaře obvinil z autorství IS, poté nařídil tajné vyšetřování – i na vyšetřování předchozích bombových útoků, které byly všechny namířené proti prokurdské HDP, Erdogan uvalil nejvyšší stupeň utajení, což znamená, že civilní strany nemohou nahlížet do vyšetřovacích spisů …
Protože policejní vyšetřování zatím nic nevyšetřilo, laická levicově centristická Republikánská strana lidu zahájila vlastní vyšetřování, a zjistila, že všechny nitky těchto tří bombových útoků vedou do Adiyamanu, v němž se usídlila verbířská buňka IS s logistickou základnou v Gaziantepu, kterou vede 30letý Mustafa Dokumaci, rodák z Adiyamanu, jenž působí jako žoldnéř IS v Tal Abyad.
Verbíři z IS verbovali nejen v čajovně, ale i v obou mešitách, které mají i své školy.
Rodiny sebevražedníků policii nahlásily, že imámové se s vousatými verbíři z IS v bílých kalhotách a v černých čepicích běžně bavili. Když byli imámové předvoláni na policii, tvrdili, že šlo o cizince, kteří byli v TR „ na pozvání vlády „ …
80 km od Adiyamanu leží vesnice Menzil, která je baštou řádu Naqshband, který má 52 lóží, a představuje rigorózní proud sunnitského islámu, je sponzorován dary od věřících, kteří zde vybudovali i obří mešitu s „postgraduálním studiem „ .
Třebaže Ankara vyhlásila válku kurdské PKK ( kterou jako teroristickou klasifikuje i EU a US ), kurdskou společnost se funkcionářům PKK nepodařilo pro válku mobilizovat, třebaže příznivce PKK či barikády lze najít v kurdských městech všude, např. v Silvan, 80 km od Diyarbakiru.
Umírněná kurdská HDP nesouhlasí s obnovením bojů, a na předvolebních mítincích požadovala obnovení příměří – 22.11.015 byl na šéfa HDP Selahattina Demirtase spáchán pokus o vraždu, v Diyarbakiru se jej pokusili zastřelit, když vystupoval ze svého vozu. Střelbu odnesli jeho strážci.
Demirtas 10.11.015 prohlásil, že dostává výhružky denně, a že mnoho jeho přátel bylo zavražděno, přesto se nebojí.
42letý Demirtas dokázal přeměnit stranu HDP, kdysi jen politickou vitrínu PKK, v nezávislou stranu evropského typu, založenou na rovnoprávnosti mužů a žen, a ochraně národnostních menšin, která usiluje o vyřešení kurdské otázky ( Kurdové tvoří zhruba 15% obyvatel TR ) mírovou cestou, proto získala v 6/015 13% ve volbách.
Demirtas na jednom z mítinků prohlásil, že si ze svého mládí pamatuje, jak jednoho představitele PKK z Diyarbakiru, Vedata Aydina, uneslo komando eskader smrti, o 3 dny později našli jeho zohavené tělo na poli.
2.11.015 Erdoganova AKP drtivě „ zvítězila“, a 4.11.015 Erdogan ve svém prvním povolebním projevu pronesl, že „ všichni Kurdové budˇ dobrovolně složí zbraně, nebo k tomu budou vojensky donuceni „ … ( ještě před vyhlášením nepřátelství Ankara zdecimovala kurdské prominenty policejními raziemi, v nichž je pozatýkala ).
Kurdské rodiny neuposlechly výzvy PKK, aby se postavily TR armádě, která obklíčila kurdská města na předměstích, takže mají problémy se zásobováním a s dodávkami elektřiny.
Marxisticko-leninská PKK paradoxně přispěla k tomu, že prokurdská HDP obdržela v 11/015 daleko méně hlasů než v 6/015, když PKK vyhlásila boj za kurdskou samosprávu v jihovýchodní Anatolii ( kterou by samozřejmě převzala do svých rukou ), takže konzervativní a zámožnější Kurdové, podnikatelé a obchodníci, raději své hlasy daly konzervativní AKP.
( Na 2.místě se umístila laická sociální demokracie /Republikánská lidová strana /CHP, která po bombových útocích proti svým volebním shromážděním již žádné neorganizovala. )
Erdogan, od roku 014 ve funkci prezidenta, válku proti PKK před volbami obnovil z důvodu, aby získal hlasy krajně pravicového voličstva, které získal i tím, že šéfa Strany nacionalistického hnutí/MHP Devleta Bahceliho připravil o důvěru jeho straníků, a dokonce i jeho nejbližšího spolupracovníka Tugrula Türkese, jenž krátce před volbami přešel do AKP.
Své nepřátele nazval Erdogan před volbami, stejně jako Putin, teroristy, džihádisty a vlastizrádci ( přesto Zeman vydá AnkařeTR Kurda zadrženého v ČR ).
Atmosférou strachu, kterou milice Erdoganovy strany AKP vyvolaly mj. vypalováním sídel prokurdské umírněné levicové HDP, která se letos v 6/015 poprvé dostala do TR parlamentu, a zastrašováním médií a armády, chtěl Erdogan u TR občanů, včetně TR Kurdů, vyvolat pocit ohrožení z války, aby ve volbách hlasovali pro stabilitu, což se mu povedlo – voliči, včetně Kurdů, v atmosféře strachu dali Erdoganovi absolutní moc, na základě které může změnit ústavu a z parlamentní republiky učinit prezidentskou, čímž se v TR poměrech stane Diktátorem ( kterým se však po jeho případném svržení může stát i kterýkoliv generál ).
Erdoganovo diktátorství v zemi se 75 milióny obyvateli nicméně nebude snadné, protože polovina TR občanů Erdogana nesnáší .
TR pod vládou jeho strany je ve skutečnosti protipólem stability – laici se staví proti věřícím, sunnité proti alávitům, Turci proti Kurdům, městské elity vůči „ negramotným „ vesničanům z Anatolie.
Erdogan proti svým nepřátelům v TR jedná z pozice síly, bude-li Erdogan stejně agresívně jako na domácí politické scéně postupovat i v zahraničí, EU mu bude ustupovat, stejně jako ustupuje podpluk. KGB Putinovi.
?????: ???????? ???????? ????? ??????????? ???????? /Rusové v Sýrii odrazili útok izraelských fašistů (5.10.015, plátek Prezident)
http://www.prezidentpress.ru/news/3482-siriya-rossiyane-otrazili-ataku-izrailskih-fashistov.html
Nato ready to 'defend' Turkey as Russia strikes Syria/ NATO je připraveno rozmístit jednotky v TR k obraně Turecka
http://www.theguardian.com/world/2015/oct/08/nato-ready-to-deploy-forces-to-defend-turkey-against-any-threats
???????????: ??????? ?????????? ?????. ?????????? ??????? ???? ??????? ?????/ Žirinovskij : „ Istanbul lze zničit snadno - stačí k tomu jedna atomovka „ https://www.youtube.com/watch?v=pS_Cd_fC650
