Obamova dohoda s Íránem uzavřená ve prospěch Putina III

  Po sérii tajných setkáních Američanů a Íránců v Ománu, byla 15.10.013 jednání P5+1 zahájena v Ženevě, z nichž neunikl do médií ani střípek informací. Mlčení prolomil až Laurent Fabius 9.11.013 překvapivým prohlášením, že Francie

zásadně nesouhlasí s tím, jak Mírotvůrce Obama ( RF, Kuba, Barma ) na celé čáře ustupuje Teheránu.

Fabius prohlásil, že má pocit již jednou viděného (obohacování uranu, inspekce, sankce, obohacování uranu/, a připomněl švédského hlavního inspektora OSN v Iráku Hanse Blixe,  a jeho zprávu pro RB OSN z roku 02.

Laurent Fabius proto za případné porušení závazků Teheránem požadoval okamžitý snapback/“kousnutí za kousnutí“ , automatické obnovení sankcí, popsané  v Joint Comprehensive Plan of Action, takže byl hněvivě nařčen, že chce Obamově proruské dohodě zabránit – proto byl 29.7.015 v Teheránu přivítán jen ministrem zemědělství .

Laurent Fabius byl premiérem Mitterranda v době, kdy Teherán za irácko-íránské války nechal Francii draze zaplatit za její podporu Saddáma Husajna -   po zavraždění francouzského velvyslance Louis Delamare v Bejrútu 4.9.81, vypukly nepokoje v Libanonu, kdy jeden atentát následoval druhý.

V roce 84 se Mitterrand rozhodl některé spory s Teheránem vyřešit ( 13 unesených Francouzů v Libanonu, tři vlny sebevražedných útoků v PAR ), a to

a) prodej zbraní Iráku,

b) poskytnutí azylu opozičnímu vůdci ultralevicové islámsko-marxistické organizace Lidových mudžahedínů Masúdu Rádžávímu ( jehož ženu ve vysokém stupni těhotenství  režim ajatolláhů nechal veřejně popravit oběšením poté, co Rádžáví za velmi dramatických okolností uprchl do PAR, od roku 07 je nezvěstný/či ukrývající se ), jehož organizaci EU vyškrtla ze seznamu teroristů v 1/09, US v 10/012 ( viz mé články Írán - francouzská akce Theo v rámci sbližování s US + Irák : šíité mezi quietismem, chomejnismem, Sistáním a Sadrem ).

c) kauzu libanonského radikála Anise Naccache, jenž se 1975 podílel na přepadení vídeňského summitu OPEC ( akci šéfoval palestinský radikál Wadie Haddad, jenž řídil i světového teroristu Carlose, v 6/76 zorganizoval únos letadla Air France na lince Tel Aviv-PAR let 139 na letiště Entebbe, proslulý terorista Haddad, řízený Kremlem, dožil v NDR, kde byl 1978 otráven Mossadem, oficiálně zemřel na leukémii ) , a  v 7/1980 se pokusil zavraždit v jeho pařížském exilu posledního šáhova premiéra Šáhpúra Bachtjára, údajně na přímý příkaz ajatolláha Chomejního, jak tvrdil, a dostal ve Francii doživotí  ( zahynuli dva francouzští policisté ) – v roce 90 byl omilostněn Mitterrandem,

d) kauza Eurodif  (filiálka Arevy) , půjčka, kterou šáh 1974 poskytl Francii na výstavbu továrny na obohacování uranu v Tricastin, kterou  PAR nikdy nesplatila.

Laurent Fabius, kterého íránská média démonizovala pro jeho židovské kořeny,  se také musel omluvit za 300 Íránců nakažených v letech 84-85  HIV a žloutenkou typu C infikovanou krví prodávanou společností Mérieux.

Obama se již v roce 83 za raketové krize mezi Západem a SU postavil na stranu přezbrojeného Kremlu, a požadoval ve svém údajném článku Pryč s válečnou mentalitou v časopisu Sundial/Columbia University z 10.3.83, v rámci akce Studenti proti militarismu, „ svět bez jaderných zbraní „  –  bizarní, protože Obama po svém zvolení šokoval prohlášením, že jej zahraniční politika nezajímá, že jí nerozumí, a nechá ji na svých poradcích …

Při své inauguraci v 1/09 Obama prohlásil, že je připraven stisknout ruku všem, kdo jsou ochotni ji přijmout – již v té době měl od svých „ poradců “ přichystaný dopis pro íránského duchovního vůdce Chameneího, kterému nabídl spolupráci.

Svoji „ vizi“ bezjaderného světa „ global zero „ ( postupně slůvko „ bezjaderný“ ze svých projevů vypustil ) , přátelského vůči íránskému režimu, zopakoval v Praze v 4/09.

Přinejmenším od počátku mandátu byl s Obamou na jedné palubě Putin, a navzdory Ukrajině a Sýrii zůstal s ním na jedné palubě dodnes, čemu se „ diví „ samotný Obama ve svém dlouhém rozhovoru pro list The NYC Times ( Tom Friedman) z 15.7.015 …

Po „ skandálním „ prohlášení Fabia byly rozhovory odloženy na 20.11.013, kdy za celou skupinu, aby ji Íránci nerozložili, vyjednávala Catherine Ashton, která po třídenním maratónu 23.11.013 předala Teheránu definitivní nabídku prozatímní rámcové dohody ( jak se vyjádřil jeden diplomat, „jela slalom a táhla za sebou autobus - pokud nedostane Nobelovu cenu míru, mohla by dostat alespoň Oskara „, dodal ), Íránci si vyžádali přestávku, aby získali instrukce od Teheránu – v jednu hodinu ráno se Zaríf vrátil s tím, že Teherán nabídku přijal .

Lavrov otevřel  šampaňské k velkému žalu Zarífa, jenž nemohl pít.

V roce 014 po ruské okupaci Krymu se jednání vlekla, US delegace si jako Zoufalé manželky 3x chystala letadlo, že odlétá a končí vyjednávání, zatímco íránský prez. Ruhání  islámokonzervativce přesvědčoval o potřebě zahraničních investic a technologií, aby se Írán dostal z ekonomické krize, do které zemi zavedl duchovní vůdce Chameneí.

Čurkin si v RB OSN zahrál na umírněného, krotký byl i Lavrov – není divu, Obama Putinovi v roce 014 přihrál velkou ropnou barterovou dohodu, na základě které bude Kreml stanovovat ceny za íránskou ropu proudící do Číny a Japonska, navíc v Obamově dohodě s Teheránem Kreml hraje nejdůležitější roli – právě Putinovi bude Teherán odevzdávat vyhořelé jaderné palivo, a Putin bude Teheránu dodávat jaderné palivo nové.

Navzdory sankcím RB OSN Putin a Šojgu v Kremlu objímali šéfa íránských elitních gard al- Quds, navíc má do MOW příští týden dorazit i íránský ministr zahraničí, vypadá to, že si Teherán a Kreml rozdělují úkoly na BV, respektive celý BV.

Iranian foreign minister to visit Moscow next week: Tass cites embassy

http://www.reuters.com/article/2015/08/10/us-russia-iran-zarif-idUSKCN0QF1XE20150810

Na své si přijdou i ruské podniky, např. Uralavagonzavod bude Íránu dodávat železniční vagóny.

Třebaže s íránskou ropou na trhu klesne cena ropy za barel pod 55 dolarů ( optimistický odhad ruského ministerstva pro ekonomický rozvoj ) , či spíše pod 45 dolarů ( neruské zdroje), geopolitické zisky Kremlu budou stát za to ( Kreml se nevzdal zahrnout Bašíra Asáda do koalice proti IS, s tím, jak tvrdil 14.7.015 Lavrov, že tomu již nic nebrání  ) …

Šéf zahraničního výboru ruského senátu Konstantin Kosyčev vyzval Teherán, aby vstoupil do BRICS.

Ve svých posledních prohlášeních Obama zdůrazňoval „ svůj osobní zájem na tom, aby za sebou v historii zanechal viditelnou stopu – normalizací vztahů s Íránem, tak jako Richard Nixon normalizoval vztahy s Čínou, a Ronald Reagan neváhal odcestovat do Říše bolševického zla, kde se na Rudém náměstí „ náhodně“ potkal s „ náhodným“ ruským občanem s fotoaparátem na krku, kterého mu KGB podstrčila jako ruského turistu v MOW ( podpluk. KGB Putin) .

21.5.015 v rozhovoru pro čas. Atlantic Obama uvedl, že si uvědomuje, že Teherán stojí na prahu výroby atomové bomby, a že za 20 let, pokud bude ještě naživu, by íránská atomovka nesla Obamovo jméno.

The Middle East Interview: President Obama on ISIS, Iran ...

www.theatlantic.com/.../archive/.../obama.../393782/

Obamova dohoda však ještě nemá vyhráno v Kongresu, navíc Obama odejde z Bílého domu v 1/017, dohoda, pokud projde Kongresem, vstoupí v účinnost až rok poté.

Republikánští senátoři, mj. Marco Rubio, pravděpodobný prezidentský kandidát, Ted Cruz + Rand Paul, zaslali íránskému vedení v 3/015 dopis, že jakákoliv dohoda Obamy s Íránem nepřežije jeho odchod z prezidentské funkce …

Válku dohodě vyhlásil i další možný Obamův nástupce v Bílém domě, wisconsinský senátor Scott Walker. Výhrady ke smlouvě má i celá řada demokratů, kterým vadí četné ústupky Bílého domu, mj. Bob Menendez.

Šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell tvrdí, že proti smlouvě bude hlasovat kvalifikovaná většina 60 hlasů – Obama by mohl vznést veto, pro jehož zvrácení by dle Bílého domu Kongres již nesehnal 67 hlasů.

Kdyby se Kongresu přesto dohodu podařilo poslat k ledu, znamenalo by to, že by nebyly zrušeny jen US sankce, OSN + EU by sankce zrušila, takže by na zablokování dohody v Kongresu prodělaly jen US podniky  ( do roku 05 bylo největším obchodním partnerem Íránu Německo, jehož firmy se ze zrušení sankcí velmi radují, do Íránu se s nadšením chystá i Renault, Airbus, Total ) …

Hillary Clinton dohodě vyslovila podporu, ale dodala, že v případě jejího porušení  musí Washington okamžitě a rozhodně zakročit, včetně vojensky, bude-li třeba, v Obamově slovníku slovo „ vojenské řešení „ však nefiguruje.

Senátor Bob Corker, šéf zahraniční komise, prohlásil, že v žádném případě se Kongres Obamovou proruskou dohodou nebude zabývat před parlamentními prázdninami, které začínají koncem července, a končí 8.9. po tradičním víkendu ve znamení Labour Day.

Kdysi nezávislý list Kayhan, ukradený původnímu majiteli po islámské revoluci ( většina jeho rodiny byla vyvražděna ), dnes ultrakonzervativní, přinesl srovnání íránského a anglického textu s tím, že se oba texty podstatně liší, a že dohoda překročila červenou čáru stanovenou Chameneím.

V Íránu se budou v 3/016 konat parlamentní volby a volby do Shromáždění expertů (86 mužů), které zvolí nástupce Chameneího pro případ, že by tento zemřel ( 75 let), a reformátoři se obávají, že ultrakonzervativci z tohoto důvodu, aby dosáhli statu quo ante, podniknou protiútok mj. raziemi proti svým odpůrcům, které pozavírají do teheránské ústřední věznice Evin.

Liberálové požadují osvobození prezidentského kandidáta z roku 09 Hosajna Músávího, a Mehdiho Karubiho, kteří veřejně prohlásili, že opětovné zvolení ultrakonzervativce Ahmadinedžáda bylo podvodné ( Putin se zásadně kamarádí jen s ultrakonzervativci, svému příteli Ahmadinedžádovi možná s falšováním voleb i pomohl – Putin se nekamarádí s liberály mj. z důvodu, že liberálové jsou prozápadní, a nejde jen o Ahmadinedžáda, viz jeho přátelská obětí s šéfem íránských speciálních jednotek al-Quds, spadajících pod fanatické pazdarány ) …

Po dohodě ze 14.7.015, jejíž podepsání íránští liberálové uvítali koncertem automobilových klaksonů na náměstí Vanak, máváním portrétů ministra zahraničí Mohamada Zarífa, a pokřikem „ Rúhání, jsme ti vděční, “ dostane Írán přes 100 mld dolarů zmrazených v japonských, čínských a jihokorejských bankách, tj. ve státech, které závisejí na dovozu íránské ropy.

Podepsání dohody uvítal alávitský režim Bašíra Asáda, jenž počítá s tím, že jej po dohodě bude Teherán více podporovat. Od počátku povstání proti Asádovi (011) Teherán Asádovi na boj s rebely vyplácí 20-35 mld dolarů ročně, prohlásil zmocněnec OSN pro Sýrii Stefan de Mistura.

V 6/015 Teherán oznámil, že s Bašírem Asádem uzavřel vojenskou dohodu ( s Kremlem v 1/015) , na základě které Teherán na syrském území, které vládní vojsko kontroluje již jen z jedné třetiny, rozmístí 3.500 íránských vojáků.

V podstatě již neexistující syrské vládní vojsko není ani schopno vysvobodit z několika  nepřítelem obsazených zón stovky Asádových vojáků, kteří tak čekají na jistou smrt, jedinými jednotkami, na které se Asád ještě může spolehnout, jsou jeho milice, vycvičené íránskými pazdarány, + tři elitní divize.

Spolehlivé jsou proto, že jejich příslušníci jsou zásadně a pouze šíitští alávité, umírnění muslimové, stejně jako klan Asádů.

Teherán již mobilizuje nové šíitské posily v počtu 10.000 mužů z řad  libanonského Hezbolláhu + z iráckých  šíitských milic + 5.000 afghánských Hazarů šíitského vyznání pro boj se sunnitskými povstalci, které Asádovu armádu v 4/015 vytlačili ze severosyrské oblasti Idlib a z jihosyrské oblasti Deraa, zatímco US s džihádistickými skupinami jako je IS + al-Nosra Fronta v zádech se snaží urychlit pád režimu Bašíra Asáda, ale s ohledem na vyjednávání s Teheránem se v tacitní dohodě s ním velmi snažily, aby spojenecké nálety proti IS v Iráku a v Sýrii nepoškodily Asádův režim.

Ale i Bašír Asád je nahraditelný, o to více, že jeho režim, jehož je Asád pouhou fasádou, je neudržitelný, a Teherán, který stejně jako Kreml prohlašuje, že  Asáda nepodporuje, by jej mohl vyměnit v dohodě s protivládními povstalci za někoho jiného, za podmínky, že ochrání íránské zájmy.

Teherán zatím neprojevil ani snahu ani zájem podílet se na jednáních o Sýrii, nereagoval ani na nabídky k jednání ze strany syrských povstalců.

Teherán se prozatím spokojuje s udržením kontroly nad oblastmi, které z hlediska svých zájmů považuje za strategické ( po případném smíru v Sýrii bude zajímavé sledovat, zda Teherán Damašku navrátí majetek, kterého se na území (TR)-irácko-syrského Kurdistánu, kde žijí alávitské kmeny se secesionistickou tendencí, od 3/011 zmocnil – po vzoru Putinovy taktiky pasové anexe značný počet íránských občanů přijal během posledních 4 let syrské občanství, aby poté zdejší obyvatele přiměli, aby jim své nemovitosti prodali pod pohrůžkou, že jinak se jejich majetku zmocní bez finanční náhrady – teoreticky by nová syrská vláda mohla všechna tato od roku 011 podezřele nabytá občanství prohlásit za neplatná od samého počátku, avšak nová syrská vláda nebude dostatečně silná na to, aby si takovýto postoj vůči Teheránu mohla dovolit ).

Proti jaderné dohodě s Teheránem se staví Izrael s tím, že historickým omylem vůdců Západního světa je jejich naivní představa, že Teherán financuje jen šíity, a tudíž pomůže v boji proti IS.

Teherán však účelově sponzoruje i sunnitský terorismus ( palestinský Hamas, v Afghánistánu vyzbrojil nejen šíity, ale i talibance ), a vyvíjí podvratné aktivity v jihovýchodní Asii   ...

Rapidní sblížení mezi US/RF a Teheránem, a převrat v Jemenu zorganizovaný Teheránem proti jemenskému prezidentovi dosazenému Rijádem, za přímé vojenské podpory jemenských šíitů (  Hutuové ze severu Jemenu ) íránskými brigádami al-Quds, vyprovokovalo Saúdskou Arábii, Katar a TR, aby své vzájemné spory odložily -  v 1/015 proto na podporu syrských protivládních povstalců vytvořily islámistickou koalici z nejrůznějších islámistických frakcí + fronty al-Nosra , která v 4/015 bez souhlasu Washingtonu vytlačila syrské vládní jednotky z oblasti Idlib na severu a z oblasti Deraa na jihu – podepsání dohody s Teheránem však sunnitská saúdskoarabsko-turecká koalice nezabránila.