Bude mít Abu Dhabi jadernou elektrárnu v provozu dříve než Teherán?

Nejen Rijád, ale i UAE usilují o jadernou energii  v rámci „civilní“ jaderné energetiky . Abu Dhabi se chce vybavit až 10 jadernými reaktory, údajně, „aby  mohlo elektrickou energii vyvážet, až nebude ropa“ , to samé prohlašuje Rijád, nicméně, jak to vypadá, emirát Abu Dhabi předstihne nejen  samotný Rijád , ale možná i Teherán, jehož jaderná elektrárna v Bušíru stále čeká na ruské jaderné palivo …

Oficiální export know-how  jaderných reaktorů byl až do 12/09 doménou jen US, Ruska, Francie a Japonska .

Emír Abu Dhabi však ke konsternaci těchto vývozců 27.12. 09 svěřil výstavbu čtyř jaderných reaktorů  „dumpingově“ lacinějším jihokorejským firmám ( nabídly o 10% nižší cenu), nováčku v tomto oboru konsorciu Kepco/Hyundai, Samsung, Doosan (spolupracující i s japonskou Toshiba-Westinghouse, technologii Westinghouse jihokorejské reaktory využívají) , a učinil tak z Jižní Koreje  nového hráče v jaderné hře ( UAE svého času obchodovaly i  se Severní Koreou, od které koupily sovětské rakety Scud B)  ….

Jižní Korea, učenlivý žák Washingtonu a Paříže, se kterými v této technologii od počátku 70.let spolupracovala, svůj první experimentální jaderný reaktor Gori 1 postavila v roce 71 ( dnes horečně staví pro vlastní potřebu jednu jadernou elektrárnu za druhou, jedna z nich, na lehkou vodu, je 100% tuzemským projektem) …

Zatímco japonská Toshiba, od 06 vlastník US Westinghouse, ze hry vypadla v samotném počátku,francouzská Areva ( vznikla sloučením  Framatome + Cogema v roce 01) a US General Electric v konsorciu GE-Hitachi , které se dostaly , spolu s  „outsiderem“ konsorciem Kepco, do „finále“ , zcela pohořely .

Jeden z nejbohatších států na světě dal přednost „lacinějším“ reaktorům „druhé“ generace s výkonem 1400 MW před reaktory „třetí „ generace , nabízené Američany a Francouzy (např. EPR od Arevy s výkonem 1.650 MW, jejichž provozní náklady jsou daleko lacinější než provozní náklady jihokorejských reaktorů za nižší pořizovací cenu ) …

„ Člověk jim nabízí nejmodernější model Ferrari, a oni koupí východoněmeckého Trabanta „ , ironizovali svoje zklamání na adresu emirátu Abu Dhabi představitelé Arevy.

„ Jihokorejské reaktory z bezpečnostního hlediska neodpovídají ani evropským, ani severoamerickým  normám, zatímco reaktor třetí generace Arevy byl po 9/11 ještě více vyztužen, takže jeho dvojitý pláštˇ odolá i dopadu obřího dopravního letadla  ( na což emír z Abu Dhabi Arevě vzkázal, že jím koupené 4 jihokorejské reaktory jsou  „daleko“  bezpečnější , než všech 58 francouzských reaktorů dohromady ) …

Vláda Bushe Juniora, pár dní před uvedením Obamy do prezidentské funkce, podepsala s UAE dohodu o spolupráci v civilní jaderné energetice .

Taktéž  Sarkozy při své návštěvě Emirátů s emírem 15.1.08  podepsal nejen dohodu o spolupráci v jaderné energetice ( třetí tohoto druhu po Alžírsku a Libyii), ale i dohodu o zřízení francouzské vojenské základny na půdě emirátu Abu Dhabi (naproti íránským břehům)  ,

Co mj. poškodilo US firmy :

Bushovu dohodu o spolupráci v jaderné energetice, k nelibosti UAE, v té době ještě neratifikoval Kongres, údajně mj. znechucený aférou Prince Mučitele, medializovanou v době projednávání smlouvy v Kongresu , kdy Human Rights Watch/HRW zveřejnila  několik zpráv o kvetoucím otrokářství v monarchiích Zálivu, UAE nevyjímaje, a  protože v médiích UAE nebyla o kauze Prince Mučitele ani zmínka, HRW vyzvala vládu UAE, aby změnila svůj tiskový zákon, který uvaluje pokutu ve výši 1.3 mil. dolarů na každého, kdo by „pošpinil“ pověst státu či jeho představitelů“    …

Bush se se saúdskoarabským korunním princem/králem Abdalláhem mj. ostře střetl v Iráku, kde Rijád a spol. financoval irácké sunnity, zatímco Washington musel spolupracovat i s iráckými šíity.

Toto jejich střetnutí vyvrcholilo v 1/07, kdy Rijád (před svým jaderným sblížením s Ahmadinežádem) předložil Washingtonu „důkazy“ , že irácký premiér Núrí Maliki je loutka Teheránu, které Pentagon údajně, podle listu New York Times ze 27.7.07,  označil za padělané.

Proto Washington za tuto „újmu“ navrhl zvýšit dodávky vojenské pomoci Rijádu ( což paralelně znamenalo navýšit i dodávky Izraeli, aby se „neurazil“ Izrael) o 20 mld dolarů , např. válečné lodě, inteligentní bomby naváděné satelity, střely vzduch-vzduch, naváděnou munici JDAM/Joint Direct Attack Munition …

Pro Sarkozyho , jenž v roce 08 „zrušil“ (tím, že ji přejmenoval na ODAS) státní firmu SOFRES exportující francouzské zbraně na BV, zejména do Saúdské Arábie, s tím, že vývoz francouzských špičkových zbraní nepotřebuje „prostředníky“ (různé okultní komise, které tímto okultně financovaly politické strany) , a nejlepší stratégií vývozu bude „ jednání na nejvyšší úrovni z očí do očí“, to byl citelný neúspěch ( v té době měli francouzští zbrojaři ještě ve hře prodej do UAE 60 strojů letounů Rafale,které by nahradily UAE Mirage 2000,  vůči US F-16 a stíhacím bombardérům Eurofighter) …

Sarkozy krach své prodejní diplomacie však hodil na vedení Arevy s tím, že neumělo reagovat na požadavek Abu Dhabi /jeho čerstvě vzniklé  jaderné agentury ENEC,  aby jadernou elektrárnu stavělo a provozovalo jedno jediné konsorcium, zatímco Francouzi mají pro stavbu, provoz a „recyklaci“ vyhořelého  jaderného paliva tři (Areva, Suez, Total + jsou napojené na Alstom a Vinci) …

Teprve v 12/09, kdy ENEC již přímo vyjednával s JihoKorejci, se tyto tři firmy  na přímý „rozkaz“ Elysejského paláce „uvolily“  vytvořit jedno konsorcium (45% Areva, 45% Suez, 10% Total) …

Navíc Areva předkládala jako jedinou verzi svého EPR verzi EPR z francouzského Flammanville (1 reaktor EPR), nikoliv fiasko z finského Olkiluoto, kde Francouzi 1 reaktor EPR staví již s několikaletým zpožděním , takže i náklady již přesáhly plánované tři miliardy euro , a vyhouply se na 5,5 mld euro (další dva  jsou ve výstavbě v Číně)  …

Arevu také poškodila veřejná kritika francouzského Úřadu pro jadernou bezpečnost z počátku 11/09, která zpochybnila kontrolní systém reaktoru EPR.

Areva prodej svých reaktorů třetí generace EPR cílí na pět zemí  - US ( znovuvzkříšení jaderné energetiky zpomalila krize), Čínu ( s faraónským projektem uvádět do provozu několik jaderných reaktorů ročně) , Indii, JAR ( nákup jaderných reaktorů dočasně zastaven), UK a Itálii, dvě poslední země jsou pro Arevu nejjistější …

PAR se domnívala, že když jí bylo umožněno, aby v Abu Dhabi v roce 09 otevřela svoji stálou vojenskou základnu o 500 mužích (Emiráty podepsaly dvě  smlouvy o vojenské spolupráci, v roce 94 s Washingtonem a v 1/95 s Paříží/PAR, štáb US 5.floty je na Bahrajně, Francouzi do této doby měli nejbližší námořní základnu v Džibuti při ústí do Rudého moře , francouzská vojenská základna v Abu Dhabi je po 50 letech první oficiální francouzskou vojenskou základnou v zahraničí) , dosáhla u emíra Abu Dhabi prominentního postavení, ale jaksi opomněla , že srdcem ekonomiky emirátu  je ropný sektor, který ovládají jihokorejské firmy …