Politováníhodní nácíčkové aneb Co mi udělalo radost

I srandou je člověk živ. Neměl bys, Fanóšů, na šechno mysleť jen negativně, řekla mi nedávno kamarádka - hádejte odkud. Má pravdu. Takže jsem se zamyslel nad tím, co mě v posledních dnech potěšilo.

Tedy, nastartoval jsem své "pozitivní myšlení". A zjistil jsem ke svému údivu, že je toho poměrně hodně. Takže, co mně nejvíc udělalo radost? Asi to, že náckové a fašouni všeho druhu strouhají stranickou mrkvičku. Ale samozřejmě i jiné věci, včetně úplně obyčejných.

1. Nedávno jsem navštívil litvínovské sídliště Janov a zjistil, že nejde o žádné ghetto, ale prostě o to, že na sídlišti žije hodně Romů, což bílí mají ve zvyku označovat tímto výrazem. Soužití zde asi nebude ve všem všady růžovoučké, jak mezi Romy a bílými, tak mezi Romy navzájem a bílými navzájem, ale proti (například) Chánovu jde pořád ještě o "vzorové bydlení". Hovořil jsem jak s bílými, tak s Romy. První si stěžovali hlavně na hluk v noci a na to, že si Romové neváží věcí. Jeden z bílých mě upozornil na romské děti, které lezly po střeše zaparkovaného osobního vozu. Šel jsem k nim a děti tvrdily, že je to auto jejich otce, což mohla být pravda, protože je nikdo neokřikl. Být ovšem jejich tátou, hnal bych je, až by se jim za patami prášilo. Žádné velké konflikty jsem zde nepostřehl, jen takové ty obyčejné, každodenní, což sice také není právě dobré, ale žádná shakespearovská tragedie se z toho jistě nevyklube. Další z bílých si stěžoval, že strážníci tam jen projíždějí auty, namísto aby dohlíželi na pořádek osobně. Musel jsem s ním souhlasit. Auto projede a za chvilku je vše při starém, kdežto zhmotněný strážník v pravý čas na pravém místě je ta nejlepší prevence. Jak jsem se dozvěděl včera, prý tam strážníci už začali také obcházet pěšky.

2. Pražská zoo představila nové přírůstky v pavilonu poloopů. Jedním slovem: nádhera:

Vlevo nahoře naši staří dobří známí šimpanzi, ostatní tři fotografie patří nižším poloopím rasám, které jsou dnes unikátní: Europicus nacisticus se vyskytuje pouze vzácně ve středoevropských zemích. Obzvlášť vydařený exemplář samce pododrůdy buresticus buranisticus můžete pozorovat vpravo dole.

3. A ještě větší radost mi udělalo to, že Romové se v Janově sami bránili proti Lidovým milicím Dělnické strany a ze sídliště je vyhnali. Škoda, že jsem u toho nemohl být, nic by mě tak nepobavilo jako zdrhání  nácíčků před Romy. Hrdinní dělničtí straníci si hrají na vlastence. To u nich znamená toto: Česká republika by se měla zařadit do nacistické Čtvrté říše (celosvětové, samozřejmě) - a ono vlastenectví by znamenalo nadšení pro onu internacionalizovanou říši, pod vedením novodobého Ády. Předseda českých nácíčků soudruh führer Tamáš Vandal (nebo jak se to stvoření jmenuje) vyhrožuje, že příště do Janova přivede stovky svých soukmenovců. Věřím tomu, že by to rád uskutečnil. Problém je ovšem s materiálem. Kde vzít tolik ploskohlavých Europicus nacisticus a nekrást přitom. V každém případě: ze strany Dělnické strany jde o pouhý předvolební tah, v Janově není proti čemu zasahovat. A pokud ano, má to udělat policie, jako v každém normálním státě, nikoli horda vymaštěnců. No posuďte sami:

Nácíčci si při nuceném odchodu ze sídliště Janov ze samého rozčilení i trochu zahajlovali.

Musel je dokonce uklidňovat führer Tamáš Vandal (vpravo).

2. Dnes se k nám vrátilo babí léto, což je pro mě jedno z nejkrásnějších období v roce. Kolikrát jsem si říkal, jak jsme proti přírodě "bezmocní". Zkuste třeba slovy popsat tu podzimní barevnou nádheru. Já s tím už přestal, protože jsem zjistil, že pro to nemám slov. Takže jen zírám, co všechno matička příroda dokáže.

Vlevo holub Fridolín, který čas od času přikvačí na povrk.

4. Kdosi vydal podvržené letáky, na nichž zakladatelka Ligy proti antisemitismu Věra Tydlitátová (kamarádka a kolegyně blogerka), brojí společně s Romy proti Dělnické straně. Přečíst si o tom můžete v článku Reichstag hoří, další provokace, aneb cui bono?Dokonce na ní za to nějaký hlupák chystá trestní oznámení, že prý maří volby - to mě opravdu dostalo, už dlouho jsem se tak nezasmál. Tedy, ne že by Věra nebrojila proti Dělnické straně nebo Národní straně, to udělá každý slušný člověk s chutí.

Jde o to, jakým způsobem na ni útočí. Napřed vydají podvrh, pak jej za ni žalují a doufají přitom, že si na tom udělají nějakou tu předvolební reklamu. Jak říkám - hlupáci. Nejdůležitější je ovšem to, že na ni tak vehementně útočí. Pokud to totiž dělají různí nácíčkové a fašounci z Dělnické či Národní strany, je to nejlepší znamení toho, že Věra Tydlitátová dělá svou práci výtečně. To je skoro jako pochvala či vyznamenání. Poučení z toho pro mne plyne toto:  Pokud chci být pochválen také, musím se více propříště činit a nácíčky a fašounky posílat více do těch míst, kam patří. 

A to není všechno. Pořadatel nedávného neonacistického pochodu v Plzni Václav Bureš (foto viz buresticus buranisticus výše), navštívil se svými soukmenovci výstavu fotografií na plzeňské radnici Olivera Maliny Morgersterna a hrál si tam na novináře - začal se "vyptávat" Maliny, ostatní nácíčci fotili přítomné. Jak se dalo čekat, celou tuto "židovskou výstavu" tím naprosto zlikvidovali :-))))) ...jak říkám, už dlouho mě nic tak nepobavilo jako to všechno rojení hlupáků.