Nevím, kdo je velezrádce, ale vím, kdo je vlastizrádce. Proč leze hlava našeho státu, demokratického a už pevně zabudovaného v evropských strukturách, zcela zjevně do zadku komunistického a Evropě nepřátelského režimu?
Ve svém příspěvku z 27/12/18 jsem napsal, že Zemanovo: „nepokryté protěžování Číny a čínských zájmů, varování před varováním BIS, jde naprosto proti zájmům ČR a EU a už už zavání vlastizradou“. Dnes jsem si přečetl v blogu Libora Čermáka „Omluvte se za slova o Zemanovi jako velezrádci!“, že Zeman je arbitrem demokracie a jediným pravým vlastencem. Nevím, kdo je pan Čermák, vím však, kdo je pan Zeman. Nevím, kdo je velezrádce, ale vím, kdo je vlastizrádce. A už vůbec nevím, komu byl ten článek adresován.
Asi neexistuje termín státozrádce, ale byl by určitě příhodnější pro klasifikaci zrady zájmů teritoriálně definované skupiny obyvatel, kteří sdílejí společné kulturní dědictví, jazyk a historii. Pro ně je jimi obývané a po generace sdílené území vlastí. Na tomto území, a my jsme to za posledních sto let zažili opravdu na vlastní kůži, může existovat řada různých států, státních zřízení a politických forem vlády.
„Státozrádcem“ chápu toho, kdo v zájmu zachování, obnovy nebo převzetí vlády od uzurpátora nebo jeho vazala zradí stávající či nastupující státní a politické zřízení proto, aby se vlast opět dostala do rukou jejích občanů. To byli všichni národní buditelé za Rakouska, Národovci, protifašističtí a protikomunističtí bojovníci. Vlastizrádcem je ten, kdo dělá pravý opak. Snaží se dostat svou otčinu do područí jiného státu ekonomicky, politicky, vojensky.
Proč leze hlava našeho státu, demokratického a už pevně zabudovaného v evropských strukturách, zcela zjevně do zadku komunistického a Evropě nepřátelského režimu? Chce u nás zavézt po jeho vzoru opět cenzuru, aby se zbavil nepohodlných novinářů, které chtěl v rozhovoru s Putinem „zničit, zlikvidovat“? Chce opět vládu jedné strany a jednomyslné hlasování v parlamentu? Chce pro nepohodlné trest smrti nebo donucovací pracovní tábory? Jedinou odpovědí je pro mě, že zrazuje naše zájmy, zájmy naší vlasti.
Asi jsem vykopávka, ale kamkoli jedu do zahraničí, vezu s sebou naši vlajku za zadním okénkem auta a hrdě ji všude vyvěsím. A vždycky mi v mysli vytanou slova Karla Hynka Máchy z jeho nepřekonatelného Máje: „Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou, vlasť jedinou i v dědictví mi danou, šírou tu zemi, zemi jedinou.“ Snad nám ji po sto letech těžké existence neprodá a nezradí.
