Stavebnictví loni nestíhalo, kvůli byrokracii nepomohla ani bytová výstavba

Poslední statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) za prosinec 2016 definitivně uzavřely loňskou černou můru českého stavebnictví.

To jako jediné z pilířů státní ekonomiky klesalo, přestože ostatní sektory národního hospodářství táhl vzhůru nekončící optimismus firem i domácností. Podle ČSÚ v roce 2016 klesla stavební produkce meziročně reálně o 7,6 procenta.

Optimismus spotřebitelů se projevoval také v segmentu stavebních prací, kdy zájem o nové bydlení ani loni nepolevoval. Naopak rekordně nízké úrokové sazby u hypoték nahnaly spoustu lidí do kanceláří developerů. Spousta lidí zde ale narazila a vysněné vlastní bydlení si stejně nepořídila. Kvůli váznoucímu schvalování nových projektů a dalším byrokratickým překážkám totiž spousta společností neměla jednoduše co prodávat. Například v Praze se loni podle statistik Ekospolu prodalo celkem 6737 nových bytů, ale stavět se jich podle ČSÚ začala jen tisícovka (a z toho navíc 400 bytů v projektech Ekospolu).

Ještě výrazně lze tento trend pozorovat na vývoji počtu dostupných bytů, kterých neustále ubývá (viz graf).

Může za to extrémní složitost povolovacího procesu, která dopadá nejen na bytovou výstavbu, ale na stavebnictví jako celek. Vždyť povolit větší bytový dům trvá i celou dekádu, získat všechna razítka pro novou silnici či dálnici zabere i dvojnásobek času. V takovém prostředí se nedá reagovat na aktuální potřeby společnosti – ať už bytové, logistické či jakékoliv jiné.

Bohužel končící politická reprezentace s tímto stavem i přes opakované proklamace neudělala vůbec nic. Ministryně pro místní rozvoj při přípravě nového stavebního zákona narazila na neprostupnou zeď postavenou některými jinými resorty, které se nechtěly vzdát o pár kompetencí. Na tento nekompromisní postoj bohužel doplácí celá společnost, které by mohly nové stavby dávno sloužit.

S blížícími se volbami bude situace ještě horší. Spousta lokálních rádobypolitiků totiž ráda naskakuje na vlnu populismu a vyráží do svatého boje proti „zlým developerům a jakékoliv nové výstavbě“. Možná získají nějaké hlasy navíc, ale v dlouhodobém horizontu poškodí nejen své voliče, ale celou společnost. Bydlení potřebuje čas od času většina z nás. Nové silnice, dálnice, železnice či jinou infrastrukturu pak využívá pravidelně úplně každý. To však ti svatí bojovníci proti všem stavbám ve svém slepém zápalu nevidí.

Nemyslím si tedy, že by se letos tristní stav českého stavebnictví výrazněji zlepšil. A tak jen optimisticky doufám, že se ještě nezhorší. Ani tomu by se však v našem legislativním Kocourkově nedivil.