I ženy mají své dny....

Přečtěte si, co může způsobit jeden nevinný reklamní předmět od kolegů z práce. Přečtěte si, co můžou ženy vše dokázat s prezervativem. O tom, jak mě od jisté doby zásobují kolegové cukříky.

Před lety jsem si koupila opravdu luxusní koženou kabelku, pravda, moc

jsem jí ale nenosila. Byl to prostě unáhlený nákup, připadala jsem si s ní usedle,

byla opravdu velice elegantní. No, možná  byl asi problém v tom, že jsem pak

viděla jinde jinou a hezčí a tak jsem se prostě potřebovala této zbavit.

Nabídla jsem ji matce. Ta po ní samozřejmě okamžitě skočila. Projela jsem kapsičky a

kabelku předala.

Asi po měsíci jsme byly domluvené, že zajdeme ve městě na kávu.

Chtěla jsem poradit s jakýmsi nákupem. Čekala jsem na ni tedy na zastávce

a už  její pohled z přijíždějícího trolejbusu mě vyděsil. Oči nalepené

na sklo, výraz – zralý do čekárny našeho psychiatra. Jakmile

vystoupila, nepustila mě ke slovu a okamžitě mě táhla za rukáv

bokem „ Žádný nákup, teď musíme nejdříve jít na tu kávu“.

Nechápala jsem a šla za ní. Jakmile jsme v nejbližší kavárně

dosedly, moje matka vyndala z nyní už její kabelky sáček – sáček

s prezervativem a položila ho na stůl. Ten pohled byl vyčítavý,

děsivý, hrozný a já ho doplnila nechápajícím. Obě jsme na sebe

civěly. Třetí pohled, který se k nám přidal - byl číšník, který se přišel

zeptat dvou dam průměrného věku 55 let s prezervativem na stole –

„Co si dámy dáme?“ A mrknul na stůl. . „To jako nosíš běžně

v kabelce u sebe ?“ byla první věta mé matky, samozřejmě

neopomenula můj věk. Po chvíli mi to došlo, uf! Začala jsem se

neskutečně smát – objednala dvě kávy a pojala se vysvětlovat. Prezervativ

byl  reklamní prezervativ, který jsem z hecu dostala od kolegů a

měl být předán synovi, bohužel však zůstal v jedné zapeklitě schované

kapsičce, již zmiňované kabelky. Ale!  Došlo mi – „Bylo jich víc, ne?“ ptám se. „Ano“

odpověděla mi moje milovaná matka „Bylo!“. Musím ještě dodat, že má

nejen  ráda shopping , kafíčkuje, ale moc ráda sbírá i cukříky u

káv v kavárnách, doma je v cukřence servíruje zpět svým

kámoškám. Někdy je to opravdu velký výběr, protože dnes se firmy

předhánějí s obaly, a tak jí nebylo vůbec divné, že tento je lesklý a

obsah spíš tužší. A tak, v domnění, že jsem jí v kabelce ponechala i

cukříky, je přendala do cukřenky. Překvapená jsem tedy ten den

nebyla jen já, ale hlavně její kámoška, když jí týž den dopoledne

tento cukřík naservírovala. Stejný pohled, který jsem viděla

z přijíždějícího trolejbusu na ní vytřeštila i ona, když jí v kávě plaval

vybalený prezervativ. Nevím, jak jí prezervativy v cukřence vysvětlila,

asi to bylo taky hodně zajímavé,  přiznávám se, že jsem se jí na

to do dnes nezeptala, ten příběh je úžasný i bez konce.