Ve stínu lip.

Každý to ví a zná,

že ve stínu lip

hned je ti líp,

každý to ví a nezná.

Zelená do očí hřeje,

když jaro a vláha přeje,

píseň kosí zní,

když hladíš kůru bříz – s ní.

Jen vejdi v bukový les,

obejmi něžně u potoka vřes,

tam poznáš špínu měst,

jíž nechal ses svést.

Horký vzduch a jemný prach,

copak nemáš o děti strach,

každý to ví a nezná,

ve stínu lip, je ti líp.