Neměli by pražští politici dělat něco pro lidi?

Na dění kolem sochy maršála Koněva se už snad vyjádřil každý, kdo má připojení k internetu a umí psát. Mohlo by se zdát, že je to to nejdůležitější, co se v Praze děje, že se ti Pražáci už úplně zbláznili, mají toho blahobytu opravdu až po uši a z nudy si vymýšlejí, o čem se pohádat. Bylo by krásné, kdyby to byla pravda.

Realita našeho hlavního města je ale mnohem smutnější a Praha 6 v tom není žádnou výjimkou. Každodenní dopravní kolaps v Dejvicích znemožňuje lidem dostat se v čas do zaměstnání a nutí je desítky minut trávit v dopravních zácpách. Tento v dnešní hektické době tak drahocenný čas pak netráví se svými rodinami. Bytová krize dosahuje až absurdních rozměrů a důstojně bydlet pro rodiny s dětmi, seniory nebo studenty přestává být realitou. Praha se pomalu stává místem turistů, boháčů a lidí z lepších rodin, zatímco ti, kteří ve městě pracují, jsou stále více vytlačování na periferie. Pro ně už v Praze místo není.

V neposlední řadě slibují Praze už 30 let výstavbu metra D a dostavbu dálničního obchvatu Prahy. To všechno před volbami opakovaně slibovali pravicoví politici napravit. Jenže dobrá správa věcí veřejných je jim cizí, umí si jen hrabat do vlastní kapsy.

Co ale dělat se sliby, co když si voliči všimnou, že slibované zlepšení nepřichází? Recept, jak zaměstnat voliče i média je jednoduchý. Vymýšlí se zástupné kauzy a problémy, které se pak nafukují až je z nich téma číslo jedna. I maršála Koněva, jehož údajnou kontroverzi měla před dvěma lety vyřešit informační cedule, nafoukli do takových rozměrů, že dlouholeté problémy Prahy nebyly chvilku vidět. A až tahle bublina praskne, tak nafouknou něco dalšího. Už jsem moc zvědavá, co to bude…