Nebuďme lhostejní k situaci na Slovensku

Komentovat dění v jiných státech může být bráno jako vměšování se do jejich záležitostí. Aktuálně vidíme napjatou situaci v Kazachstánu.

A když tamní prezident označí za původce násilí lidi vyškolené v zahraničí, ozvou se Spojené státy, že jde o potlačení tamní demokracie. Jako by 6. ledna nebylo výročí, kdy demonstranti napadli jejich Kapitol a také tam byly oběti na životech. Tam se s demonstranty taky vypořádali po svém.

Chtěla bych se ale dotknout situace na Slovensku. Možná i někteří z Vás čtenářů neberou tuto zem jako cizí, ale stále jako zemi, která s naší tvořila jeden celek. V určitém směru se tato záležitost týká i České republiky. A proto snad nikoho neurazí, když si dovolím komentář k dohodě o obranné spolupráci mezi Slovenskem a USA. Tento dokument momentálně rozděluje slovenskou společnost. Jednání začala probíhat už v roce 2019, ale vláda Roberta Fica tato jednání ukončila. Nyní se v médiích ke smlouvě, kterou již dojednávala nová vláda, vyjadřuje velmi důrazně a hodnotí tento návrh jako jednoznačně nevýhodný pro Slovensko.  Podle něj bude mít Slovensko omezené pravomoci vůči americkým vojákům. 

Jedním ze dvou letišť, kterých se dohoda týká, je letiště Sliač. Nyní na něm probíhá od roku 2020 rekonstrukce. Ta má být dokončena v roce 2024. Po tu dobu je letiště vyřazeno pro civilní lety. Ministerstvo dopravy jako jediný akcionář společnosti Letiště Sliač však už s obnovou civilních letů nepočítá a na úřad práce nahlásilo hromadné propouštění cca tří desítek zaměstnanců. Již nyní je na letišti vyhrazená zóna, kam se nedostane ani letištní personál. 

Přitom toto letiště ještě pod svým historickým názvem Tri duby, sehrálo významnou roli při osvobozování Slovenska za II. světové války Rudou armádou. Tehdy, a i v pozdějších letech, sloužilo toto letiště Slovenské armádě. A za sebe vidím jako zásadní rozdíl, pokud sloužilo letiště k obraně vlastního státu, a nebo pokud má sloužit jako týlové zajištění např. pro létající tankery jiných mocností, které se připravují na delší dolet svých bojových letadel. Nenapadá vás možný cíl jejich letů? Mě ano!

A v tomto mi není tato situace lhostejná a týká se i České republiky. O podobném využití letiště se uvažuje i v Moravskoslezském kraji. Konkrétně o letišti v Mošnově. I o něj má zájem americká armáda. Tady však nejde o letiště státu, ale o majetek Moravskoslezského kraje. Buduje se zde obrovské multimodální překladiště (spojení silniční, železniční a letecké přepravy). Tak se přímo nabízí možnost, že některé haly už koupili američtí investoři. A komu je do budoucna pronajmou, je už na nich.

Ale vrátím se na Slovensko.  Schválení dohody musí projít Vládou SR, pak následuje schválení v Národní radě SR a na závěr by jí měla ratifikovat prezidentka.   Tento proces tak i přes odpor velké části slovenské veřejnosti má naději na schválení. Slovensko má před námi na úrovni voleb do parlamentu asi dva roky náskok. Můžeme sledovat, jak si vede tamní vládnoucí čtyřkoalice. U nás jsme lepší a máme dokonce pětikoalici, která se sice ještě stále vzájemně ladí, ale byl to právě tehdejší místopředseda ODS Alexandr Vondra, který zmínil možnost vybudovat americkou základnu v Mošnově. A tato ODS je dnes jednou ze stran vládnoucí koalice a má v jejím čele jako premiéra svého předsedu.

Proto mi není lhostejná situace na Slovensku. I u nás má pravicová vláda v parlamentu většinu a může se opřít i o většinu v senátu. A mohou si prohlasovat i zřízení základny. Stávající ministr zahraničí již svými výroky na dění ve světě jasně dává najevo, kdo mu posílá noty. 

Řekla jsem to již v minulosti a na svém stanovisku si trvám. Jako matka i jako politička udělám vše pro to, aby u nás žádná cizí základna nevznikla! A snad i touto svou úvahou dodám energii přátelům na Slovensko, aby se i oni úspěšně ubránili zřízení americké základny a zachovali si svou vlastní suverenitu!