Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů

V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí. 

Schwarzenbergský palác na Hradčanech, který vyniká mezi monumentálními stavbami na náměstí před branou do Pražského hradu, jistě není třeba představovat. Původní sídlo pánů z Růže a dnes výstavní síň Národní galerie. Původně byl ve vlastnictví schwarzenberské primogenitury, tzv. hlubocko-krumlovské větve. V Praze však existuje ještě jeden městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90 a 91. Spálená ulice je starobylá, o čemž svědčí i její zakřivení kopírující původní novoměstskou zástavbu, která zde byla před 3. červnem 1506, kdy požár zničil zdejší domy, ostatně proto se ulice nazývá Spálená.

Dům stojí na místě starší gotické zástavby. Z doby před velkým požárem 1506 se zachovaly gotický sklep a dvě gotické místnosti v přízemí. Později dům prošel barokními úpravami za Mariany Věžníkové z Mitrovic a Karla Gottlieba, sv. pána z Bissingenu. Dnešní střízlivá podoba domu je výsledkem  klasicistní přestavby architektů Ignáce Palliardiho 1806 a Heinricha Hausknechta 1821–1823. Roku 1853 dům zakoupil kníže Karel III. Schwarzenberg z orlické větve rodu a přikoupil i sousední dům 91. Po spojení obou domů byly provedeny úpravy interiérů v historizujícím slohu v 1. patře a prostory užívala knížecí rodina z Orlíku při svých častých pobytech v Praze.[1] Dnes je dům vlastněn soukromým subjektem, který jej pronajímá pro potřeby služeb jako je hotel či směnárna.

Karel III. Schwarzenberg také nechal nad vstupní barokní edikulový portál osadit kamenný erb orlické větvě rodu. Karel III. (1824 Praha – 29. března 1904 Praha) byl důstojník císařské armády, český konzervativní politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, celoživotně se věnoval aktivní politice a prosazovaní českého státoprávního programu. Dne 5. března 1853 vstoupil v Praze do svazku manželského s princeznou Vilemínou (Wilhelminou) z Oettingen-Wallersteinu (30. 12. 1833 Praha – 18. 12. 1910 Praha).

Manželé ve svém domě často pobývali. Jak se můžeme dočíst v matrice, tak právě zde v čísle popisném 90. Karel III. zemřel na srdeční příhodu (ochrnutí srdce)[2] ve farnosti kostela Nejsvětější Trojice, který je naproti domu. Pochován byl v hrobce na Orlíku knězem českobudějovickým biskupem M. Říhou.

Stojí za povšimnutí, že osazený erb orlické větve Schwarzenbergů obsahuje druhé pole, kde vidíme vzhůru položený meč a erb dynastie Habsburg – Lotringen (nad středním štítem). Je to polepšení od císaře Františka I, které získal Karel Filip Schwarzenberg za to, že se významně spolupodílel na vítězství nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Byl také zakladatelem mladší, tzv. orlické větve Schwarzenbergů, a tedy i prvním knížetem ze schwarzenberské sekundogenitury. Socha Karla Filipa je i na Schwarzenbergplatz ve Vídni. Tímto druhým polem se liší erb orlické větvě od hlubocké, kde toto polepšení přirozeně chybí.

Dnes nenápadný dům uprostřed rušné moderní ulice byl kdysi sídlem významného šlechtického politika ze známého rodu knížat z Orlíku a stojí za povšimnutí, stejně jako heraldická památka na Karla III. Schwarzenberga.

[1] BAŤKOVÁ, Růžena a kol, Umělecké památky Prahy Nové Město a Vyšehrad, Praha, 1998, s. 217

[2] https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=C00FE50854E5438A85FD3B63C4E8C8F0&scan=213#scan213