Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Tři defenestrační omyly i po 400 letech

Nejčastěji se v souvislosti s defenestrací ze dne 23.5. 1618 opakují následující omyly a jsou v podstatě úporně a stále dokola opakované bez ohledu na stávající stav historiografie. Pokusme se je osvětlit, vážení čtenáři  

Písař Fabricius

Fabricius v době defenestrace zastával úřední místo prvního sekretáře německé expedice České dvorské kanceláře. Sekretář byl úředník, který vedl agendu dvorské kanceláře a organizoval práci množství písařů kanceláře a kontrasignoval akty nejvyššího kancléře. Sekretáři přímo vytvářeli úřední rozhodnutí, a to tím, že pročítali podklady (spisy), dělali k nim poznámky a předávali koncipistům, ti vytvořili návrh rozhodnutí, který poté putoval ke schválení příslušné osobě, kancléři či místokancléři, někdy sekretáři. Čistopis poté vyhotovil písař. Písaři u kanceláře museli perfektně ovládat gramatiku a jazyky dle agendy a museli mít znalosti kaligrafie. Po vyhotovení dal písař písemnost svému kolegovi ke kontrole chyb. Samotný úřad byl v Ludvíkově křídle Pražského hradu. V přízemí byla tzv německá expedice, kam docházel Fabricius  (starala se o záležitosti slezských knížectví a části Čech). Je nutno říci, že úřad byl vysoce byrokratizovaný a efektivní. Spisy byly registrovány a evidovány (registrátory), vyřizovány sekretáři a koncipisty, za poplatky a nákup nábytku a psacích potřeb a jiného materiálu odpovídal taxátor, dále byl v kanceláři pomocný aparát sluhů, vrátných a poslové. Na vrcholku pyramidy byl nejvyšší kancléř a místokancléř. 

A odkud se vzal mýtus o písaři? Patrně z důvodu, že ve chvíli defenestrace byl Fabricius přítomen u jednání obou místodržitelů v úřadovně České kanceláře ve druhém patře. Za krále Ferdinanda II byla kancelář rozdělena na část pražskou a vídeňskou, sekretáři české expedice byli často nepřítomni, a tak jejich agendu zastával i Fabricius jako sekretář expedice německé a skutečný královský rada, tuto hodnost získal za píli a věrnost od Rudolfa II.  Účastníci těch události vždy Fabricia nazývali sekretářem, ale později se povědomí lidí rozmělnilo, a tak Fabricius klesl na roveň prostého písaře v očích lidí, což je daleko od pravdy.  

Ke dni defenestrace byl tedy Filip Fabricius prvním sekretářem německé expedice České dvorské kanceláře a skutečným královským radou.

Místodržitelé dopadli do odpadků či hnoje nebo snad papírů

Pan prof. Jozef Petráň s prof. Jaromírem Tesařem z ústavu soudního lékaře již v 80. letech 20. století prokázali výzkumem, že: "Při pádu lidského těla z výše záleží na podložce, na kterou tělo dopadne. Kdyby šlo o rovnou nebo téměř rovnou tvrdou plochu (například kamenitou nebo skalnatou), došlo by z výše 15 - 16 metrů určitě k závažným zraněním (zlomeniny končetin, páteře, žeber nebo lebky). Tato zranění vedou většinou k smrti. Dochází i k poranění vnitřních orgánů, například roztržení sleziny, jater, utržení srdce a podobně. Ani smetiště by úplně nezabránilo nějakému poranění. Mimoto smetiště by muselo být dosti vysoké, měkké a značně pružné, protože síla dopadu silnějšího člověka z tak velké výše je značná. Kromě toho nelze předpokládat, že by se na takovém svahu podobné smetiště udrželo. To, že nedošlo ke zranění tří osob po pádu z výše 15 - 16 metrů, lze však vysvětlit jinak. Svah byl dosti prudký. Nedošlo proto při dopadu těla k náhlému zastavení těla (což má právě za následek těžká zranění), ale jen k mírnému zabrzdění a tangenciálnímu posunu po šikmé ploše. Těla na tuto šikmou plochu nedopadla zřejmě hlavou, ale buď hýžděmi, zády nebo bokem, Po dotyku s podložkou došlo k posunu těla po silně sešikmeném svahu a tím k tření těla na povrchu svahu a zabrzdění. Samozřejmě, že při tomto mechanismu mohlo dojít i ke kutálení se po svahu. Tak lze snadno vysvětlit, že ani jeden z padajících neměl vážnější zranění a Martinic a Fabricius byli schopni ihned odejít, respektive utíkat. Oblek, který v té době býval dosti silný, snadno mohlo zabránit oděrkám na těle. Tržná rána na hlavě Slavatově mohla nastat jak o římsu dolejšího okna, tak i případně o nějaký kámen nebo výčnělek na svahu, na který dopadl. Při tom, spíše než při nárazu na římsu, mohlo dojít k lehkému otřesu mozku a bezvědomí."  

Taktéž bylo prokázáno archeologickým výzkumem, že pod Ludvíkovým křídlem smetiště nebylo.

A odkud se vzala legenda o odpadech, hnoji a papírech? Důvodem byla patrně silná konsternace účastníků defenestrace z toho faktu, že jejich oběti přežili bez úhony. Jsme v době silné víry, provázené i velkou pověrčivostí. Mnozí viděli v tomto špatné znamení, a že Bůh nebyl nakloněn krokům vzbouřenců. Snažili se tak racionálně vysvětlit důvod přežití. "Ale po lidsku o tom pádu jejich mluvě," píše protestantský historik Pavel Skála ze Zhoře, "i to mohlo těm osobám hrubě býti nápomocno, že se v tom pádu smrtelně neztloukli aneb dokonce nezabili, že upadli právě na místo a smetiště, na něž vrátní kanceláře české od mnoha let neustále kancelář vymetali i druhou světnici, v níž osoby přísežné obyčejně sedají, a dotčeným oknem všechno smetí dolů sypali." Podivuhodné zachránění místodržících nezajímalo jen katolíky, ale i turecké diplomaty. Za dvě léta nato, roku 1620, Václav Budovec z Budova v rozmluvě s tureckým poselstvím říkal o defenestraci, "že v tom příkopu pod tím oknem hrubá hromada papíru, co tak z kanceláře od zbytečných listů a papírů z toho i dolejšího okna dolů vyházeli, byla, a tak že ti vyhození měkce na tu hromadu papíru padli a proto se neurazili." V podstatě skoro ihned po defenestraci začali zúčastněné oběti přičítat svou záchranu Panně Marii, k níž se modlili při vyhazování z okna. Zázračné zachránění s pomocí Panny Marie se velmi brzy stalo součástí pobělohorské ikonografie a velmi se rozšířilo.  

Místodržitelé a sekretář vděčí tedy za záchranu terénním poměrům v místě, nikoliv dopadu do odpadků, papíru či hnojiště. Výška pádu je pouze odhadována, dnes již nelze prokázat hloubku příkopu a tedy i výšku oken od země ke dni defenestrace.

Detail Votivního obrazu Slavaty z Chlumu - místodržící padají do náruče Panny Marie

Filip Fabricius byl odměněn šlechtickým titulem „z Hohenfallu“.

S tímto jsem se setkal zcela nedávno. Je třeba osvětlit, že Filip Fabricius pocházel z Mikulova ze zcela prostých poměrů, rodiče patrně zemřeli na mor, byl absolventem jezuitské Akademie v Praze (Klementinum), kdy mu studia hradil Adam z Ditrichštejna, který si povšiml jeho nadání v Mikulově, kde vynikal na tamní škole. Za doby před rokem 1618 dosáhl úřední hodnosti prvního sekretáře německé expedice České dvorské kanceláře a skutečného královského rady.

Po porážce stavovského povstání započal rychlý vzestup Fabricia, výhodně zakoupil konfiskované majetky na Mělnicku a získal úřad komorního rady a podkomořího věnných měst. Je dlužno říci, že Fabricius po celý život vynikal pracovitostí, znalostmi a pílí. Všechny úřady skutečně odpovědně vykonával a nezařadil se do řady pobělohorských parvenu

23.3.1623 byl listinou v Řezně z vůle Ferdinanda II. povýšen do šlechtického stavu a byl mu udělen titul rytíře a predikát z Hohenfallu a polepšen erb. Fabricius totiž již erb měl. Za Rudolfa II mu byl udělen erb a predikát z Rosenfeldu, a to za vynikající služby v úřadu a věrnost koruně.  Stal se tak erbovním měšťanem, erbovník nebyl šlechticem, nevlastnil deskový statek, ani neměl právo zasedat na zemském sněmu. Jednalo se většinou o zámožné patricije, umělce či vědce, stali se tzv. povýšenými měšťany. Erbovník měl erb a predikát, ale nejednalo se o šlechtice.

Roku 1623 se stává šlechticem – rytířem. Psal se tedy Filip Fabricius, rytíř z Rosenfeldu a Hohenfallu.

Hohenfall byl proslulý přídomek z „vysokého pádu“, nešlo o titul, jednalo se o velkou čest a Fabricius se k němu hrdě hlásil. Nazýval se poté povětšinou rytířem z Hohenfallu.

Erb Fabricia po povýšení do rytířského stavu

Tolik tedy několik poznámek k části legend kolem defenestrace 1618. Snad přispějí k lepšímu pochopení  a hlubšímu zájmu o ony události před 400 lety.

Literatura:

Kilián, Jan. Filip Fabricius z Rosenfeldu a Hohenfallu, České Budějovice: Veduta, 2005

Petráň, Josef. Staroměstská exekuce. Praha: Mladá fronta, 1985.

 

Fotografie: Fotografie jsou použity z publikace Kilián, Jan. Filip Fabricius z Rosenfeldu a Hohenfallu, České Budějovice: Veduta, 2005 z vlastního archivu autora blogu

 

 

 

Autor: Ladislav Kolačkovský | čtvrtek 24.5.2018 22:09 | karma článku: 32,86 | přečteno: 2150x
  • Další články autora

Ladislav Kolačkovský

Dacziczky z Heszlowa – slavný rod s neznámými osobnostmi

Dačický z Heslova jsou příkladem šlechtického rodu, který vlastně proslavil jediný člen, který navíc zemřel bez potomků. Pojďme si přiblížit i další osobnosti tohoto rodu

5.5.2024 v 15:58 | Karma: 16,67 | Přečteno: 322x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Trauttenberg nebyl Trautenberk z Večerníčku. Skutečný jmenovec postavy z pohádek

Letos uplynulo 50 let od uvedení dětského večerníčku Krkonošské pohádky. Kdo by neznal příběh Trautenberka s jeho čeledí a hajným. Kdo byl jmenovec pohádkové postavy, skutečný Emanuel von Trauttenberg?

4.5.2024 v 18:19 | Karma: 21,73 | Přečteno: 914x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

20.4. 2024 – historická kapitula habsburského řádu sv. Jiří ve Speyeru

V sobotu 20. dubna odehrála významná událost. Výroční konvent řádu sv. Jiří – evropského řádu Domu Habsbursko-Lotrinského ve Speyeru v Německu.

28.4.2024 v 16:27 | Karma: 11,66 | Přečteno: 144x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem

U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.

13.4.2024 v 20:59 | Karma: 17,06 | Přečteno: 310x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic

Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.

7.4.2024 v 17:04 | Karma: 16,81 | Přečteno: 195x | Diskuse| Kultura
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Spolupředsedové AfD vyzvali Bystroně, ať opustí předvolební kampaň

18. května 2024

Spolupředsedové německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelová...

Západ má strach z ruské porážky stejně jako z té ukrajinské, soudí Zelenskyj

18. května 2024  8:46

Sledujeme online Západ se bojí porážky Ruska stejně jako porážky Ukrajiny, což je absurdní. Řekl to v pátek...

Klimatičtí aktivisté ochromili letiště v Mnichově, vybrali si rušné svátky

18. května 2024  8:34

Letiště v Mnichově dočasně přerušilo provoz v důsledku protestu klimatických aktivistů z hnutí...

Kvůli nehodě kamionu je uzavřena D35 u Olomouce ve směru na Mohelnici

18. května 2024  7:39,  aktualizováno  7:45

Kvůli nehodě kamionu byla dnes časně ráno uzavřena dálnice D35 u Olomouce-Nemilan ve směru na...

  • Počet článků 289
  • Celková karma 16,93
  • Průměrná čtenost 908x
Vážení čtenáři, děkuji, že jste navštívili mé články. Přináším méně známé nebo i zapomenuté příběhy zejména z našich dějin. Vždy však podložené prameny a literaturou. Jsem také autorem historické publikace V lesku erbů. 

Seznam rubrik