Láska uprostřed zkázy Velké války

Hlad, strádání, nedostatek základních životních prostředků, veškeré lidské tragedie, které přinesla Velká válka pro obyvatele našich zemí – to vše odráží statistika, čísla, počty padlých, počty svateb. Každé číslo je nezměrný smutek rodin a jednotlivců. Rakousko-Uhersko vstoupilo do své poslední války, na kterou nebylo připraveno, kterou podcenilo, a od které si jisté politické vídeňské kruhy a generální štáb slibovaly rozšíření vlivu říše a úspěchy, přinesly však svým občanům jen zkázu.

Posledně si mohl čtenář prohlédnout fotografie polních duchovních, zde předkládám pozornému a váženému čtenáři fotografie svatební a dojemné momentky dokládající vztah blízkých lidí ve stínu Války. Opět můžeme vidět uniformy a krásné svatební a dámské šaty počátku 20. století, ale hlavně lidi.  I v době války chtěli lidé žít, uzavírat sňatky. Většinou nevíme jaký osud čekal novomanžele, zda muž padl v dalekých zemích nebo se vrátil do prázdného domu, kdy žena zemřela v důsledku nouze a choroby nebo žili dál a mohli vyprávět o lásce v době velkého umírání. Statistika a fotografie lidí, o nichž vypráví čísla, konfrontace tváří a čísel.

V době Velké války na našem území prudce klesala sňatečnost, porodnost a zvyšovala se úmrtnost, taktéž stoupal počet nemanželských dětí. Celkem lze demografické ztráty za první světové války v českých zemích vyjádřit číslem 910 000 osob. Zejména poklesem plodnosti válka způsobila rozkolísání do té doby pravidelné věkové struktury obyvatelstva, v níž vznikl několikaletý hluboký zářez, patrný ještě na počátku 21. století.

Prudké snížení porodnosti v období 1. světové války a zvýšení úmrtnosti znamenaly značný úbytek obyvatelstva českých zemí. V roce 1914 byl přirozený přírůstek ještě kladný, dosahoval hodnoty 75,3 tisíce osob. Od roku 1915 již docházelo k rychle se prohlubujícímu úbytku, jenž se v Čechách zvětšoval poněkud intenzivněji než na Moravě a ve Slezsku. Od května 1915 byl přírůstek obyvatel záporný téměř ve všech měsících sledovaného období, pouze v září 1915 bylo narozených zhruba o 700 více než zemřelých. Během roku 1918 se počet obyvatel přirozenou měnou snížil o 114 tisíc. Srovnatelný úbytek byl v historii statistického sledování pohybu obyvatelstva (od roku 1785) zaznamenán pouze jednou, a sice v roce 1806, kdy naše území postihla epidemie neštovic.

V roce 1914 bylo v českých zemích uzavřeno celkem 58,5 tisíc sňatků , hrubá míra sňatečnosti dosahovala 5,9 ‰. Do roku 1916 se sňatečnost poměrně rychle snižovala (na 3,3 ‰), poté došlo k opětovnému nárůstu (na 5,7 ‰ v roce 1918). Na Moravě a ve Slezsku bylo v roce 1918 uzavřeno dokonce o 15 % sňatků více než v roce 1914.

Celkový počet narozených dětí se v českých zemích v průběhu let 1914-1918 intenzivně snižoval. Poklesl v tomto období o více než polovinu a hrubá míra celkové porodnosti se snížila z 26,7 ‰ na 12,1 ‰. Vypuknutí 1. světové války v létě 1914 se projevilo ve velmi razantním úbytku počtu narozených během roku 1915. V lednu 1915 se živě narodilo celkem 21,5 tisíc dětí, v lednu roku 1916 už pouze 12,4 tisíc, což představuje pokles o 42 %. Snižování počtu narozených pokračovalo i v následujících dvou letech, i když podstatně mírnějším tempem. Uvedený vývoj probíhal s přibližně stejnou intenzitou v Čechách i na Moravě a ve Slezsku.

V době války mírně vzrostl relativní počet mrtvě narozených dětí. Na mrtvorozenost významný vliv i legitimita dětí, což se projevilo zejména v letech 1915-1917, kdy byl počet mrtvě narozených mezi nemanželskými dětmi přibližně dvojnásobný ve srovnání s dětmi narozenými v manželství. Podíl nemanželských dětí na celkovém počtu narozených se počínaje rokem 1916 zvyšoval. V roce 1914 se v českých zemích narodilo mimo manželství 11,2 % dětí, v roce 1918 již 13,5 %; na Moravě a ve Slezsku byl nárůst výraznější. Procento narozených mimo manželství úzce souviselo s věkem matky. Z dětí, které se v letech 1914-1918 narodily matkám mladším dvaceti let, bylo více než 60 % nemanželských. Tato hodnota se s rostoucím věkem matek snižovala, především do věku 25-29 let. V porovnání s rokem 1914 bylo v roce 1918 zastoupení narozených mimo manželství vyšší ve všech pětiletých věkových skupinách matek.

?Tolik tedy čísla a lidi. A fotografie. Zachytily i úsměvy a něžné dotyky, i vprostřed doby, kdy se kolem rozpadal svět jak ho lidé znali.

?Informace o válečné statistice převzaty z: Srb, Vladimír: Tisíc let obyvatelstva českých zemí, Karolinum, Praha 2004 a www ČSÚ

Fotografie laskavě poskytnuty ze soukromé sbírky Ivana I. Chudého (Slovenská republika)