Nevěra
Poslouchala, jak v koupelně crčí voda. Teď se mydlí. Viděla, jak z něj pomalu vzrušení vyprchává. Ano, byl vzrušený, šeptal cosi o voňavých vlasech, pohladil ji, jako už dlouho ne. Seděla nepohnutě, prsty vtírala do pokožky noční krém. Z vlasů ještě neoschly kapičky po koupeli. Bože co teď. Ještě si pobrukuje. Rozčiluje ji to, jako vždycky. Jak může vůbec notovat bez hudebního sluchu.
Nenasytná ruka se dotýká těla. Vzrušení je tu zas, a ty ruce tam, kde sotva před dvěma hodinami cítila ruce a doteky někoho jiného. Čas jde pomalu.
„Je tu vedro, nezdá se ti? Uděláš, prosím tě, něco k pití?"
Vyšla na balkon. Naproti už spí všechna okna. Štěká pes, někde pláče dítě. Vítr se opřel do červeného větrníčku a rozhodil jí vlasy přes tvář. Spadly, připletly se do úst. Sevřela rty. Dnes ponejprv jí i tamten rozpustil vlasy a hladil je, jako by se nemohl nabažit té záplavy. A taky je políbil. A teď vítr.
Šťáva s kostkou ledu. „Půjdeme?" Chladivá krajka objala ramena. A zase ty ruce. Drsné, mohutné chlapské ruce, které chtěly být něžné. Bože, vždyť je to naopak. Vždyť je to nevěra. Jenže já podvádím toho druhého s vlastním manželem! Nevěra? K smíchu.
Rty uhýbají samy, ruce se brání odstrčit. Jak jsi mi to radil, příteli? Překonej se. Přetvářka. Tady? Tam? Košile se mu lepí na tělo. Její paže a kolena jsou jako z ledu. Rozněžnil se naplno.
„Víš, mám tě pořád rád. Je mi s tebou dobře, třeba tak, když ti dám hlavu na rameno. Tak bych chtěl jednou umřít..." Umřít, to ne. To si nezaslouží. A máme dítě.
„Co je s tebou, posloucháš mne?"
„Ano, poslouchám."
Lepkavé ruce hladí a dobývají. Jen ne odstrčit. To ne. Proč se mu nechce raději spát! Sevřená kolena. Jen ne odstrčit.
„Je ti dobře?"
„Ano."
„Nechce se ti spát?"
„Ale ne."
Ať už je po všem. Ne, ještě ty ruce. A rty. Na čele, na krku, na tváři. Nevěra. Už zase?
„Je ti horko, že? Odhrneme tu deku. Jsi celá zpocená."
Ne, to slza utekla. Jsem blázen, nevážím si toho, co mám. Vždyť jsem zdravá, mám krásné dítě, zařízený byt, zajímavé povolání. Tak proč je kolem takové prázdno. Co pořád hledám? Proč ty myšlenky na smrt? Ne, to není řešení.
Bolest. Jsou to rány kladivem. Buch, buch, buch. Jen ne odstrčit. Proč se třeba dítě nevzbudí? Vstala by k němu. Nebo on. Byl by konec. Buch, buch, buch. Ne, spinká. Buch, buch... slzy tiše tečou po tvářích. Jako po cestičce. Od očí do vlasů. Nehybná hlava s očima zaťatýma. Nechci vidět, nechci. Ani jeho, ani sebe, nic.
Sevřené rty, ruce svírají cíp přikrývky. Co myšlenek proletí hlavou za těch pár okamžiků. Co asi teď dělá tamten. Má své starosti. A třeba se také tam u něj doma právě miluje. Třeba si ani nevzpomene. Chlapi jsou jiní. Kdyby tak věděl, co tady blábolím. Řekl by něco o mozku delfína. Naštěstí neví. Nesmí.
Nikdo o něm neví. Potkali se pozdě. Každý z nich má své závazky. Není to k nikomu z nich fér. Co ale s tím přebytkem lásky v člověku, když se mu chce dýchat i za toho druhého. Žena je několik osob v jednom člověku.
Buch, buch, buch. Bolest už ustoupila. Někde, třeba v zemích orientu se lidé umí překonat tak, že je nepálí ani oheň. Potlačila chuť vykřiknout. Jen ne odstrčit. Konec. Spát. Vybičované smysly zahnaly spánek. Bude to těžká noc.
„Ty pláčeš?" Ruce starostlivě hledají kapesník.
„Ublížil jsem ti?" Co se na to dá odpovědět. „Mám tě moc rád. Pořád. A ty? Aspoň trošičku?" Líbá jí ruku. To ne, to už je moc. Říká sotva slyšitelně: „Odpusť."
Leží vedle sebe, drží se za ruce. Každý je jinde. Manželé.
Ivana Kochaníčková
Vajíčka za tři
Nejede a nejede. Autobusová zastávka se pomalu plnila. Už se pozdravili všichni ti, co se znali, prohodili takové ty zdvořilostní fráze jako: kam jedete, a to máme dnes pěkně, pak se hlavy všech otočily ve směru, odkud měl autobus přijet.
Ivana Kochaníčková
Úplně zbytečné alibi
Patřím k těm důchodcům, kteří rychle pochopili svůj životní omyl – že totiž v důchodu budou mít spoustu času na knížky, na zahrádku, na kamarády, vlastně na všechno, co dosud odkládali. Omyl. Vstávám v šest, usínám kolem půlnoci a nestíhám. Někdy ztrácím pojem o čase natolik, že si nejsem jistá, jestli je pondělí nebo už středa, o datu nemluvě.
Ivana Kochaníčková
Trampoty s myčkou
Klekla mi myčka. Ne že bych to nečekala, měla už svoje za sebou. Ale představa, že budu volat opraváře, někam ji vláčet, brát si volno, řešit novou, docela mne to rozhodilo. Seděla jsem nad ní jako hromádka neštěstí.
Ivana Kochaníčková
Jak se z muže stane chlap
Na ty sedánky jsme se vždycky těšili. Ať už to bylo při něčích narozeninách, nebo jsme se sesedli po poradách, nebo na školeních. Pracovala jsem tehdy na zahraničním závodě velkého stavebního podniku a naši experti, kteří se vraceli z pro nás cizokrajných zemí, se nenechali prosit a vyprávěli
Ivana Kochaníčková
Patříte k vrabcům, nebo k vlaštovkám?
Příběh nemusí být o lidech. A prázdninový příběh už vůbec ne. Co takový Ezop? Ten se proslavil bajkami, v nichž zvířata jednají jako lidé. Psal pro pobavení i pro poučení. A dnes? Kde vzít inspiraci, když široko daleko nepotkáte zvíře. Myslím to opravdové.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Palestinští vězni leží spoutaní nazí a v plenách, prozradily zdroje z nemocnice
Palestinští vězni jsou při pobytech v nemocnici v Izraeli drženi připoutaní na lůžku s páskou přes...
Prosazovat důchodovou reformu chce koalice na mimořádné schůzi Sněmovny
Přímý přenos Nejtřaskavější bod z programu květnové schůze budou poslanci projednávat až příští týden, po...
Děti bez omluvenek či způsobilosti. Úbytek praktiků dopadá i na školy
Premium Česko dlouhodobě trpí nedostatkem dětských lékařů, pediatři stárnou a ubývají. Situace se v...
Skončí Veselý v Radě ČT za urážky Vašáryové? Ani nevím, kdo to je, říká herečka
Slovy člena Rady České televize Lubomíra Xavera Veselého vůči bývalé velvyslankyni v Rakousku,...
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...
- Počet článků 120
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2091x