Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Bodliny ve čtvrtém patře?

   Neviděly jsme se dlouho, snad půl roku. Věděla jsem, že lítá mezi prací, vnoučaty a po večerech a víkendech mezi nádobím v nočním bistru. Ale ten rozdíl bil do očí. Zkrásněla. Sotva dosedla, uhodila jsem na ni.

   „Kdo to je, povídej.“ 

   „No, jeden takový mužíček zelený.“ Jestli si myslíte, že se ženská kolem padesátky neumí začervenat, mýlíte se. 

   „Vodník?“ napadlo mne hloupě. 

   „Myslivec, lesák,“ opravila mne dotčeně. Neomaleně jsem si ji prohlížela. Zbrusu nová halenka v lichotivých barvách, nový účes, nový parfém. Zdálo se mi, že je celá jakoby nažehlená, vyhlazená, v obličeji ani stopa po nějaké vrásce nebo kruzích pod očima. Nejkrásnější byly ty oči. Předtím se jí každou chvilku topily v slzičkách, dnes v nich blýskala světýlka, tančily jiskřičky. Zářila z ní pohoda láskou dotýkané ženy. Začala jsem z ní mámit novinky. Šlo to nejdřív ztuha, jako by se bála zakřiknout ten lehounký dotek štěstí tím, že se o něj podělí. 

   „Seznámili jsme se po telefonu, prý se mu líbil můj hlas. Pak se na mne přijel podívat a teď už se vídáme pravidelně o víkendech. Ukázala jsem ho i rodině. Nejdřív si získal obě dcery, pak ostatní. Vnoučata se k němu hrnou, jako by se znali odjakživa. Když jsme slavili minulý týden moje narozeniny, nikomu už nepřipadal cizí. Prostě mezi nás zapadl.“ Zamyslela se a mně se zdálo, že je v duchu zpátky na oslavě. Pak se rozesmála. Znovu jsem si uvědomila ten rozdíl mezi dřívější Milunkou a tou dnešní. Že by to způsobil ten domácí vaječný koňak, který jsme po kapkách ulizovaly? 

   „Dodnes nepochopím, jak se nás do panelákového obýváku natěsnalo jedenáct,“ pokračovala ve vzpomínkách na narozeninové veselí, „a nikdo se s nikým nepohádal, nikdo se neopil, neporval, ani sousedi neťukali do zdi. A že už bylo dost pozdě, když se v pohodě rozcházeli. Osaměla jsem se svým lesákem a začala uklízet talíře a skleničky. Ještě nějaké tácky s chlebíčky zůstaly na balkoně a Ruda je ochotně nosil do ledničky. Padla na nás únava, no byl to perný den. 

   „Nemohu najít druhou ponožku,“ volal Ruda z koupelny. Bodejť by ji našel, v takovém rumraji, myslela jsem si. Však se najde ráno. Sotva jsme usnuli, cítila jsem, jak mne tahá za rameno. 

   „Milunko, tady něco je.“ No jo, myslivec, slyší trávu růst. Není zvyklý na panelákové zvuky. 

   Pak jsem to uslyšela taky. Takové tiché cupitání a dost blízko. Už k nám jednou vletěl do bytu holub a kdysi nám hospodařila na balkoně veverka. Co to bude dnes? Sáhla jsem po lampičce na nočním stolku. Uprostřed ložnice na nás překvapeně zíral zdatný ježek se ztracenou ponožkou v tlapkách. Asi se rozhodl zazimovat pod postelí. 

   Vyzbrojila jsem Rudu smetákem a sebe baterkou. Tak jsme se soustředili na ježka, že jsme ani nepostřehli, že ve dveřích stojí dcera a nechápavě zírá na dvě vyboulené zadnice, vykukující zpod postele. 

   „Co to tady děláte?“ ptala se s roztomilým a všechápajícím výrazem. 

   „Lovíme ježka“, zněla odpověď. Málem jsme si urazili hlavy o pelest, jak jsme se rychle soukali ven. To je teda situace. 

   Do rána jsme seděli všichni tři nad krabicí, do které jsme ježka nakonec nakulili. Kde se tu vzal? Ježek ve čtvrtém patře? Neumí přece ani šplhat, ani létat. Že by ho přinesl nějaký gratulant jako tajný a nepodařený dárek? Postupně jsme vyloučili všechny. Nikomu z nich to nebylo podobné. Chvilku jsem podezřívala i svého lesáka. Mohl si někde v lese odložit kabát a ježek šup do kapsy. Ten to ale tvrdošíjně popíral. Sotva začalo svítat, zanesli jsme ježka do lesa. Ještě bylo dost teplo na to, aby si našel pelíšek na zimu. „Stačí mu týden,“ tvrdil můj lesák. 

   „A kde se tam teda vzal?“ nedalo mi to. 

   „Na druhý den nám přinesla sousedka tašku jablek. Přivezli si z chalupy několik přepravek a uložili je na balkon. Ježek se probral a asi ucítil naše chlebíčky. Prolézt skulinou mezi spojenými balkony už byla hračka. Pak ucítil teplo bytu a dal naší ložnici přednost před nepohodlnou přepravkou.“ 

  Zase se zamyslela. Na co asi myslí teď? Když jsem uviděla její šťastný úsměv, ani jsem se neptala. 

  

     

  

  

Autor: Ivana Kochaníčková | středa 24.3.2010 8:22 | karma článku: 24,00 | přečteno: 1661x
  • Další články autora

Ivana Kochaníčková

Neříkejte, že se vám to nikdy nestalo!

Stála jsem na nejrušnější křižovatce města. Spolu se mnou čekalo na zelenou dobře patnáct, dvacet lidí. Na opačné straně silnice dalších patnáct, dvacet. Auta si vesele projížděla a my jsme čekali, až blikne semafor.

28.4.2010 v 8:54 | Karma: 18,29 | Přečteno: 1945x | Diskuse| Ostatní

Ivana Kochaníčková

Óda na potížistu

„Už se tam fakt nedalo dýchat,“ komentovala svůj odchod do předčasného důchodu jedna moje bývalá spolupracovnice. Uvědomila jsem si, jaké jsem vlastně měla štěstí, že jsem odešla před krátkou dobou do „normálního“ důchodu já. A za mnou odcházeli další, všichni stejné krevní skupiny. Jako by tam bylo něco shnilého...

21.4.2010 v 9:13 | Karma: 27,74 | Přečteno: 2375x | Diskuse| Ostatní

Ivana Kochaníčková

Olinka byla jako vzácný motýl

Vracel se sídlištěm z hospody po zavírací době. Mrzlo jen praštělo. Jen málokteré okno ještě svítilo. Už vklouzly do peřin i hospodyňky zničené předvánočním úklidem. Pak dostal nápad. Půjde pozdravit Olinku. Marně lomcoval dveřmi od domu. Nedá se nic dělat, poleze nahoru. Deváté patro? Co to je pro sportovce, jako je on.

14.4.2010 v 8:27 | Karma: 21,97 | Přečteno: 1867x | Diskuse| Ostatní

Ivana Kochaníčková

Občas mi říkají Davide a tisknou si ruku na čelo

„Tak co, dámy, jak si stojíme?“ vtrhl na sesternu v porodnici mladý doktor ještě v kabátě. „Dnes tam jsou jen dvě matky,“ obrátila se k němu Martina. „Já jsem myslel ten zápas, honem to pusťte, dnes musíme vyhrát.“

7.4.2010 v 8:13 | Karma: 20,86 | Přečteno: 1582x | Diskuse| Ostatní

Ivana Kochaníčková

Útulný pokojíček pro matku

Tu klidnou, tichou uličku měl docela rád. Mírně stoupala nad sídlištěm a z obou stran ji lemovaly domky se zahrádkami. Většina těch domků se sice časem změnila na úhledné vilky s udržovaným trávníkem a cizorodými tújemi, ale i tak působila pohodově.

31.3.2010 v 8:30 | Karma: 21,52 | Přečteno: 1322x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky

2. května 2024

Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...

Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu

2. května 2024

Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....

Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky

1. května 2024  22:26

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...

V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel

1. května 2024

V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...

  • Počet článků 120
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2091x
Teprve po letech jsem zúročila léta novinářské praxe v krátkých příbězích. Je v nich vesnice i malé město, něco z autobiografie, něco z fantazie.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené blogy