Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Anička se širokým srdcem

     Ta představa je tak absurdní, že ani mně, v mém věku, nepřipadá reálná. No jen si zkuste představit, že byste každý den šli ráno do práce s bandaskou.  

   S takovou tou konvičkou s uchem a pokličkou, která při každém kroku malinko cinkla, protože bandasky bývaly kovové. Smaltované, nebo hliníkové. Je jedno, jestli v ní byla bílá káva z cigorky, nebo oběd. A přece to není zas tak dávno. Bandasku nosila celá poválečná generace.

   Dášina maminka Anička, původem z Ukrajiny, si v ní nosila boršč. Co jiného. Národní jídlo, jídlo chudých. Tehdy po válce zůstala v Čechách, vdala se, narodily se jí tři děti, naučila se česky a jak jinak, našla si práci. Vždyť ani dnes není chlap živitelem rodiny. Tahala těžké kovové součásti obráběcích strojů z meziskladu k montáži do dílen. Nedovedu si představit, jak při své křehké konstituci  mohla tuto práci zvládnout. Balancovat s několikakilovými součástkami po žebřících do horních polic a zase dolů osm, devět i deset hodin denně, s malou přestávkou na oběd, to byl výkon.

   V úzké šatničce se v poledne sešla celá dílna. A teď si to představte. Anička si ohřála boršč z bandasky. Už jste to někdy jedli? Někdo by řekl - zelňačka. Zeleninová polévka. Ale boršč je boršč. Stála v něm lžička. Voněl přes celou dílnu. A dělal laskominy těm, co si přinesli krajíc chleba nebo vlašák se třemi rohlíky. Anička se za svůj oběd chudých styděla. Vždyť často tam neplaval ani kousek masa, vonělo jen koření.

   Až jednou. Anička jako obvykle připravila talířek a sáhla po bandasce. Ani si nevšimla, že v šatničce bylo podezřelé ticho. Nevěřícně se podívala do bandasky. Byla prázdná, pečlivě vymytá. Na stole ležely seřazené balíčky se svačinou od těch, co jí boršč snědli.

   Ukrajinská duše je široká, přeširoká. Hned ten den zakoupila Anička obrovský, desetilitrový hrnec a dvě kila vepřových žeber. A dala se do vaření. Zapojila početnou rodinu. Jeden nakrájel dvě hlávky zelí, druhý čistil brambory, třetí kořenovou zeleninu. V zahrádce zrála rajčata a papričky. Ve velkém hrnci s bobkovým listem, novým kořením, celým pepřem, majoránkou, oregánem a kmínem se vařila žebra. V jiném hrnci bublala kořenová zelenina, brambory a zelí. Bylo třeba spařit a oloupat rajčata, propasírovat je na protlak, nastrouhat patku tvrdého chleba na zahuštění. Na nic se nesmělo zapomenout, vše muselo být uvařeno v pravý čas. A ten nastal, když se obsah všech hrnců spojil v tom jednom obrovském. Obřad. Završení. Hodina pravdy.

   Druhý den ráno vlekla Anička do práce jeden plný pětilitrový hrnec a ještě velikou bandasku. Za ní poklusával nejstarší syn Slávek s novým desetilitrovým hrncem. Ten byl prázdný. Proč? No aby neměl někdo hustší a jiný řidší polévku. Zase  to do něj všechno přelila.

   Talířky si půjčili z jídelny, dokonce jim tam dovolili boršč přihřát. Dostalo se na každého, přišli i lidé z okolních dílen. Nejšťastnější ze všech byla Anička. Točila se jako pravá hostitelka, nalévala, přidávala, krájela chléb. Naučila jíst, milovat a vařit boršč několik generací v širokém okolí. A vaří ho dodnes. V různých obměnách. S klobásou, s vepřovými nožičkami, s rajským protlakem, s fazolemi, s kysaným zelím. Ale vždycky v tom největším hrnci. To aby bylo co rozdávat. Sousedovi, co má ženu v nemocnici. Sousedce, která přinesla suchý chleba pro králíky. Nebo jen tak, pro ty, co jdou kolem a zastaví se na kus řeči.

   Boršč. Vzpomínka na dětství na Ukrajině. Na maminku, která dávala do boršče  červenou řepu a když nebylo maso, osmažila pár kostiček soleného špeku. Tehdy ve válce zachránil boršč život milionům lidí. Teď proslavil Aničku v jednom odlehlém koutku jižních Čech.

Autor: Ivana Kochaníčková | středa 12.8.2009 8:16 | karma článku: 34,13 | přečteno: 2501x
  • Další články autora

Ivana Kochaníčková

Vajíčka za tři

Nejede a nejede. Autobusová zastávka se pomalu plnila. Už se pozdravili všichni ti, co se znali, prohodili takové ty zdvořilostní fráze jako: kam jedete, a to máme dnes pěkně, pak se hlavy všech otočily ve směru, odkud měl autobus přijet.

29.3.2012 v 11:20 | Karma: 21,22 | Přečteno: 1555x | Diskuse| Ostatní

Ivana Kochaníčková

Úplně zbytečné alibi

Patřím k těm důchodcům, kteří rychle pochopili svůj životní omyl – že totiž v důchodu budou mít spoustu času na knížky, na zahrádku, na kamarády, vlastně na všechno, co dosud odkládali. Omyl. Vstávám v šest, usínám kolem půlnoci a nestíhám. Někdy ztrácím pojem o čase natolik, že si nejsem jistá, jestli je pondělí nebo už středa, o datu nemluvě.

12.10.2011 v 8:36 | Karma: 21,92 | Přečteno: 1570x | Diskuse| Ostatní

Ivana Kochaníčková

Trampoty s myčkou

Klekla mi myčka. Ne že bych to nečekala, měla už svoje za sebou. Ale představa, že budu volat opraváře, někam ji vláčet, brát si volno, řešit novou, docela mne to rozhodilo. Seděla jsem nad ní jako hromádka neštěstí.

24.8.2011 v 8:50 | Karma: 27,68 | Přečteno: 1786x | Diskuse| Ostatní

Ivana Kochaníčková

Jak se z muže stane chlap

Na ty sedánky jsme se vždycky těšili. Ať už to bylo při něčích narozeninách, nebo jsme se sesedli po poradách, nebo na školeních. Pracovala jsem tehdy na zahraničním závodě velkého stavebního podniku a naši experti, kteří se vraceli z pro nás cizokrajných zemí, se nenechali prosit a vyprávěli

10.8.2011 v 8:43 | Karma: 20,95 | Přečteno: 2331x | Diskuse| Ostatní

Ivana Kochaníčková

Patříte k vrabcům, nebo k vlaštovkám?

Příběh nemusí být o lidech. A prázdninový příběh už vůbec ne. Co takový Ezop? Ten se proslavil bajkami, v nichž zvířata jednají jako lidé. Psal pro pobavení i pro poučení. A dnes? Kde vzít inspiraci, když široko daleko nepotkáte zvíře. Myslím to opravdové.

3.8.2011 v 8:09 | Karma: 16,50 | Přečteno: 1125x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať

2. června 2024  12:06,  aktualizováno  21:58

Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...

Ukrajinu taháme za nos, neplníme sliby, čílil se Zaorálek. Dostálová přikyvovala

3. června 2024  14:54

Kandidáti do Evropského parlamentu se v debatě na iDNES.cz shodli, že Evropa musí v podpoře...

KOMENTÁŘ: Mladí Evropané jsou nadějí pro naši demokratickou budoucnost

3. června 2024  14:49

V diskusích před volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat 6.–9. června, je jedním z...

Zbytky kokainu na WC našla ochranka Pekarové. Ochranka s tím spojovala vysokého úředníka

1. června 2024,  aktualizováno  3.6 14:44

Premium Ochranka předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové nalezla loni v lednu na pánských toaletách...

Pláže v Normandii čeká zápis na seznam UNESCO. Včetně vraků pod hladinou

3. června 2024  14:35

Le Courbet, Centurion, Grief... Francouzské, britské a německé válečné lodě leží u pobřeží...

  • Počet článků 120
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2091x
Teprve po letech jsem zúročila léta novinářské praxe v krátkých příbězích. Je v nich vesnice i malé město, něco z autobiografie, něco z fantazie.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené blogy