Pokud jste vydrželi, o čemž nepochybuji, pak nastal čas, abyste se poprvé odměnili. Mám na mysli nějakou maličkost, něco dobrého nebo něco pěkného, co byste si jinak nekoupili. Vždyť za cigarety ušetříte postupně spoustu peněz, tak si to můžete dovolit.
Mnoho lidí mi napsalo, že si peníze, které ušetří za cigarety, dávají stranou. To mi připadá hodně motivující. Počítejte se mnou. Když si každý den hodíte do kasičky byť jen padesátikorunu, tak máte za rok 18 250 Kč. Jestliže jste kouřili denně dvě krabičky nebo přestáváte kouřit i s partnerem, sumička se pěkně znásobí. To už je na hodně slušnou dovolenou, ne? Nesmíte však dukáty z pokladničky loupit, když se vám zrovna nedostává hotovosti v peněžence. Pokud tohle riziko hrozí, doporučuji recept mé kolegyně, která řešila stejný problém. Vezměte velkou zavařovací sklenici (aspoň třílitrovou), do víčka vyřízněte otvor, kterým budete vhazovat mince a víčko ke sklenici přilepte vteřinovým lepidlem. Můžete se kochat tím, jak penízky přibývají a při tom na ně nikdo jen tak nemůže. Teď jen doufám, že mě někdo neobviní z nabádání k zadržování měny (pro jistotu nastuduji § 144 – Ohrožování oběhu tuzemských peněz). Já se dnes půjdu také odměnit, protože jsem včera zvládla ustát hospodu a pivo. Chodíváme si totiž každou středu večer zahrát volejbal, po kterém následuje posezení v příjemné místní osvěžovně. Střídáme se pravidelně v řízení auta a včera to zrovna vyšlo na mého muže. Já jsem si tudíž mohla dát pivko – co jiného po šesti odehraných setech – a čekala jsem, co to se mnou udělá. Chuť na cigaretu samozřejmě byla, ale dalo se to vydržet. Zato jsme ztrestali pytel podezřelých nivových čipsů, které bych jinak nevzala do pusy. Po návratu domů ještě chodívám vyvenčit psa a potom jsme si vždycky dávali poslední cigárko na terase. Ten, který večer řídil, si třeba ještě nalil skleničku a u toho jsme rozebrali hru do posledního detailu. Tenhle rituál nám včera najednou hrozně chyběl, tak jsme si ho trošku upravili. Jindřich si nalil panáčka slivovice, já si namazala krajíc chleba a šli jsme si s tím stoupnout na terasu. Ještě, že už dcera spala, protože jinak by si určitě klepala na čelo. Nicméně to pomohlo. Rozebrali jsme venku zápas a pak jsme šli v klidu spát. Vzhledem k tomu, že čtenost mého protikuřáckého seriálu klesá, rozhodla jsem se, že vás nebudu dál trápit a přidám k tomuto tématu už jen dva články. Jeden v neděli, ten bude věnován zejména elektronické cigaretě a poslední ve středu. To bude desátý den nekouření těch, kteří se ke mně přidali, a doufám, že vytrvají. Kdo by měl nějaké dotazy nebo ode mě chtěl podporu aspoň na dálku, tomu jsem samozřejmě k dispozici na emailu.
