„Jsem dotykový typ“,

zvolala jedna velmi hlučná dáma v restauraci. Hosté zvedli oči od talířů a nasměrovali je k jejímu stolu. Já také. Seděla se čtyřmi muži, kteří se najednou začali tvářit docela rozpačitě, a žádný z nich nevypadal, že by byl ochoten zkoumat pravdivost jejího tvrzení.

Možná si, stejně jako já, nebyli úplně jisti, co to vlastně znamená. Že by paní fungovala jako dotykový displej? To možná bude třeba použít i speciální rukavice, které mají prsty protkané stříbrným vláknem, aby došlo k aktivaci příslušné funkce. Nebo se jí lze dotýkat jen holým ukazováčkem? Co když se spustí nějaký alarm, když zavrtáte, kam nemáte? Dotyky či doteky mají mnoho podob. Mohou být úplně letmé, nenápadné nebo laskavé, něžné, uklidňující, vřelé a pak také ty krásně vzrušující. Jsou i zvědavé, kdy muže například zajímá, jaká jsou silikonová prsa na dotek. Pozor také na osudový dotek, který dokáže převrátit život naruby, když spustí naprosto nečekanou reakci mezi lidmi, které by to ani ve snu nenapadlo. Svým způsobem je téměř každá žena dotykový typ. Pokud ji její muž neobjímá, tak chřadne. Nestačí jí jen sex, potřebuje nutně blízkost, a pokud ji postrádá, tak je nespokojená a hledá na partnerovi chyby. Těžko se pak zkoumá, kde je ve vztahu skutečný problém, muž se snaží, není mu to nic platné a při tom je pomoc doslova po ruce – lékem je v tomto případě láskyplné objetí. Dotýkáme se rádi těch, které milujeme, ale neradi si saháme do svědomí, zlobíme se, když nám někdo sahá do soukromí a nedej bože třeba na důchod. Občas saháme hluboko do kapsy, a když je nejhůř, sáhneme si až na dno. Jsou také lidé, kteří na sebe nenechají sáhnout a nakonec si třeba i sáhnou na život. Nesmíme ovšem zapomenout ani na dotek, kterému se říká pohlazení. Už samo o sobě je to krásné slovo. Nemusí hladit jen ruka, ale právě slovo, které dokáže pohladit duši nebo třeba mužskou ješitnost. Prý pomáhá psychice i to, když hladíme sami sebe. U autoerotiky o tom není sporu, ale to zřejmě neměli vědci na mysli, tak si může každý zkusit udělat vlastní výzkum. Dámě z restaurace bych dále doporučila masážní studio Ráj doteků, film Na dotek s Juliou Roberts a před spaním knihu Doteky noci. Interaktivní výstava „Prostrč bez dotyku“, která se zanedlouho otvírá v Liberci ji zřejmě zajímat nebude, tak místo toho může příležitostně zajít na koncert skupiny Druhej dotek. A nakonec jen malý podotek: ŽIVOTU NEBEZPEČNO DOTÝKAT SE DRÁTŮ I NA ZEM SPADLÝCH