Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak jsem hledal zuby

Jsem sám v hospodě plné lidí. Sedím s kamarády u stolu, a přesto se cítím osamělý. Tak je aspoň pobavím tím, co se mi minulý týden přihodilo. Anebo raději ne, vždyť je to trapné a nechutné. Budou si myslet, že si vymýšlím, protože já bych si to taky myslel, kdyby se to nestalo mně samotnému.

K vedlejšímu stolu nese číšník jídlo – to je ale vůně, že bych si taky něco dal? Ale co když zase vypadnou? Asi pro dnešek zůstanu jen u toho vínka, bude to bezpečnější. Přední zuby jsem si vyrazil ještě za svobodna, ale ten můstek, kterým mi tehdy zubař díru zamaskoval, mám dodnes. Prý vydrží jen pár let, a vidíte, mám ho až do svého středověku. Což o to, můstek vydržel, ale zuby, na kterých byl upevněn, to většinou vzdaly. Já vím, že je nutné nechat to všechno opravit, jenže zlaťáků není nazbyt a zdá se, že nějakou chvíli ještě nebude. A dovedu si představit tu cifru. Nebo možná ani nedovedu. Zatím to šlo, když občas nedržící jedničky vypadly nebo někdy dokonce i vylétly, tak se mi je většinou dařilo nenápadně vrátit na jejich místo. Zkoušel jsem je přilepit kdečím, včetně vteřinového lepidla, ale nic se příliš neosvědčilo. Nedávno jsem však myslel, že už jsem bez nich. To jsem jel na kole a potřeboval jsem se napít a vypláchnout z pusy nějakou mušku. Jel jsem zrovna kolem vysoké trávy a mušku jsem vyplivl hezky daleko. I s můstkem. Byl jsem docela rozjetý, a než mi to došlo, tak jsem ještě párkrát šlápnul. No – a zkuste hledat plivanec na fotbalovém hřišti. No dobře, tak na volejbalovém – ale stejně, byl jsem tam až do tmy. Za poslední půlrok se mi stala spousta věcí, bez kterých by se člověk docela rád obešel. Například se jedna šťastná láska proměnila v nešťastnou, a to pak jeden neví, co by si poradil. A někdy si také radí pořádné blbosti, jako třeba opít se a zapomenout. Ale takhle to řeší jen slaboši, takže já na to zkusil jít úplně jinak. Abych doma nechmuřil, zapsal jsem se do kurzů tance a vyhlásil konkurz na volné místo mé taneční partnerky. Úplně nezávazně – zatím jen tanec. Čekal jsem nával, ale přihlásili se jen tři – chlapi. Blbci. Po několika dalších pokusech se mi podařilo jednu docela sympatickou dámu najít a ve čtvrtek jsme se měli pustit do tance. Jenže v úterý se dostavily pochybnosti. Mám držet v náručí jinou ženu než tu svou šťastnou – nešťastnou? Co když bude čekat víc, než jen tanec? Ale já teď žádnou jinou nechci. Nebo je to jediný lék na zlomené srdce, zlomit ho někomu jinému? Deseti, dvaceti ženám? Pomůže to? Hloupost. Lepší bude opít se a zapomenout, našeptalo mi zase cosi, a já poslechl. A protože jsem se tentokrát rozhodl zapomenout pořádně, ani jsem nedošel do postele, ale usnul jsem na křesle v obýváku. Ráno mi bylo příšerně a následné zjištění, že zase nemám zuby, mě fakt otrávilo. Prolezl jsem po kolenou celý byt a nic. Ještěže jsem nebyl v hospodě, to bych také mohl hledat po celé čtvrti. No jo, ale kde můžou být. Z okna jsem snad nic nevykřikoval, že by vypadly ven, ani si nevzpomínám, že by mi bylo špatně, protože to by taky mohly být v hajzlu. Doslova. A spláchnuté. Pro jistotu jsem tam šel zašátrat. Nic. Ke všemu mě jaksi škrábalo v krku, abych tak místo tanečních ještě onemocněl. Ale moment - v tu chvíli jsem si vzpomněl, že mě při spánku v tom krku škrábalo mnohem víc. Že já, nešťastník, jsem ty zuby spolkl. Už to tak bude. Lékař? Rentgen? Ne, řekl jsem si, že počkám až projdou a budu se modlit, aby se cestou nezakously. Pečlivě jsem se pozoroval a přemýšlel, jak jejich putování popohnat, abych nezklamal svou tanečnici, protože bez zubů prostě nikam nejdu. Už byl čtvrtek ráno a pořád se nic nedělo. Také mi došlo, že vzhledem k tomu, že nemám záchod s odpočívadlem, tak by to chtělo nočník, protože jinak by mi zuby mohly v mžiku zmizet společně s exkrementem v nenávratnu. Nočník jsem však neměl, tak jsem sedl na vanu. Někdy jsem i rád, že žiji sám. K tomuhle jsem obecenstvo vážně nepotřeboval. Tak jsem čekal a prošťourával. Až do neděle, kdy konečně mé zatrápené řezáky vykoukly z hromádky na světlo boží. Po nezbytné důkladné očistě se vrátily kam patří a já si oddechl. Sice jsem pros…švihl tancování, ale třeba to tak mělo být. Stejně se mi nelíbila. A hlavně s opíjením za účelem zapomnění je definitivní konec. Příště by mě už určitě pokousaly.

Autor: Mia Kobosilová | úterý 4.11.2014 22:26 | karma článku: 13,25 | přečteno: 563x
  • Další články autora

Mia Kobosilová

Mami, pomoc, už ani Pollyanna nefunguje!

Když tohle uslyším v telefonu, je jediná pomoc – budeme si tak dlouho povídat a tak dlouho se objímat, až oči té které z mých dcer Pollyannu zase uvidí.

6.3.2016 v 13:22 | Karma: 16,36 | Přečteno: 806x | Diskuse| Ona

Mia Kobosilová

Bílá prodloužená – hořká vzpomínka na celý život

Šaty jako pro princeznu. Když si je oblékla, opravdu se proměnila v tu nejkrásnější princeznu na celém světě. Pyšná maminka chystala dceru na její první velkou společenskou událost. Obě byly plné nadšení a očekávání.

5.12.2015 v 16:35 | Karma: 26,83 | Přečteno: 2240x | Diskuse| Ona

Mia Kobosilová

Milý zloději!

Tedy, abych to oslovení uvedla na pravou míru, zatím milý, protože nevím, který z mých milých přátel jsi právě TY. A to je to nejhorší, protože je teď musím podezřívat úplně všechny.

9.11.2015 v 17:33 | Karma: 22,94 | Přečteno: 1062x | Diskuse| Ostatní

Mia Kobosilová

Nyklová si nakonec také dala říct

Pane, moje žena má zbytečně vyvinuté vnímání, ona slyší, i když klesá teploměr – vyprávěl kdysi Vladimír Menšík.

13.6.2015 v 19:39 | Karma: 11,41 | Přečteno: 1011x | Diskuse| Ona

Mia Kobosilová

Neviděly jsme se tři Vlasty

A to už je tedy pěkně dlouho – celé tři týdny. Maminka se vždycky podiví, jak to uteklo, usměje se a vezme si ode mě časopisy. Je to takový náš rituál.

17.11.2014 v 17:09 | Karma: 13,33 | Přečteno: 427x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Brusel zveřejnil 10 kroků pro přijímání migrantů, z nichž se Česko nevyzuje

12. června 2024  18:34

Evropská komise zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU...

Pravda o střelbě na fakultě. Unikátní rekonstrukce, vrah přišel ve 13:23

17. června 2024

Premium Pravda o střelbě na filozofické fakultě se vynořuje postupně a některé detaily jdou proti tvrzením,...

„Tak dlouho tam ta zrůda byla...“ Zjištění o střelbě na fakultě rozlítila pozůstalé

18. června 2024

Premium Univerzita Karlova i pozůstalí podali stížnosti proti policejním závěrům prosincové střelby na...

Čeští žáci si podle výsledků mezinárodního testování nevěří v kreativitě

18. června 2024  15:58

Čeští žáci prokázali v testování PISA třetí nejnižší míru sebedůvěry ze všech zúčastněných zemí...

Zelené po volebním debaklu opouští spolupředseda, věří v Okamuru

18. června 2024  15:44

Debakl v eurovolbách výrazně poznamenal vedení strany Zelených. Na post spolupředsedy totiž...

Udělejme Evropu opět skvělou, vybízí maďarské předsednictví s Rubikovou kostkou

18. června 2024  15:34

Maďarsko představilo priority svého předsednictví v Radě EU, jež začíná 1. července. Jeho logem je...

Většina Čechů je pro konec války na Ukrajině i za cenu ztráty území, říká průzkum

18. června 2024  15:23

Přibližně dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních...

  • Počet článků 180
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1663x
Komentáře, příběhy, fejetony...

Seznam rubrik