V Českém ráji je tolik turistických cílů, naučných stezek, hradů a zámků, jako je v makovici zrnek máku. My jsme si vybrali údajně jednu z nejkrásnějších tras nedaleko Turnova, zahrnující dva skalní hrady – Frýdštejn a Vranov.
Pár kilometrů dlouhá túra je ale ve skutečnosti docela masakr, pokud se spojí s několika faktory: už dááávno Vám není dvacet, nejste vrcholoví sportovci a teplota vzduchu překročí třicítku…
Jako první po zahřívacím výstupu od parkoviště prolézáme hrad Frýdštejn.
Dávno opuštěné zřícenině středověkého hradu dominuje vysoká válcová věž, kterou budete znát z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci.
Stoupáme po venkovním schodišti až na plošinu, odkud odlétal švec Jíra. Podívat se odtud dolů chce velký kus odvahy a tak radši pokračujeme dovnitř věže. Nahoře jsme přece jen trochu chráněni ochozem a výhled odtud je opravdu famózní.
Sestup dolů po úzkých schůdkách je snad ještě horší než výstup nahoru, ale máte jen dvě varianty: popředu nebo pozadu. Dole se Vám třesou nohy v obou případech, takže je to fuk.
Celý skalní je hrad je taková velká prolézačka a po prohlídce všech místností vytesaných částečně do skály, nádvoří a terásek, jsme zralí alespoň na kafe – ale to se tady nepodává.
Napijeme se tedy vody z vlastních zásob a vydáváme se na cestu k přes Vranovský hřeben k Pantheonu, jak se také nazývá hrad Vranov. Na rozloučenou nám mává lev na vlajce, třepotající se na frýdštejnské věži.
Čekali jsme příjemnou procházku lesem, ale po chvíli se cesta mění v kamzičí stezku – samý kořen a balvan, poté dřevěné schody, prošlapané kamenné schody… A co je ještě horší, cesta prudce klesá dolů, jenže my se tudy budeme vracet k autu!
No nic, snažíme se nevnímat vedro a statečně klopýtáme dál, cestu nám zpestří kamenný Přemyslův památník s runami a pak už první výspa hradu, krásný pískovcový portál .
K hlavnímu nádvoří hradu ale musíme ještě dále pokračovat po cestě a nakonec prudce vystoupat k hradní bráně.
Sláva, je tu stánek s kávou! Posezení s výhledem na novogotický letohrádek je velice příjemné, ale čeká nás ještě prohlídka celého rozsáhlého skalního sídla a vypadá to tentokrát na opravdu horolezecký výstup.
Prohlídka nabízí třináct zastavení a obsahuje síně a jeskyně vytesané do skály,
památníky a pomníky v romantickém stylu,
bývalý oltář Madony,
poustevnu a také smetiště. Srdcem komplexu je hradní palác, v němž byl v devatenáctém století zbudován památník slavných vojevůdců se sochami, nápisy a bohatou výzdobou.
Uprostřed na kamenném stole byla ještě před padesáti lety kamenná helma, maršálská hůl a šavle. Bohužel se vše „ztratilo“ a z honosného Pantheonu zbyly jen zlomky.
Vrcholem prohlídky je dosažení nejvyššího bodu na hradě – plošiny s křížem – ten zde byl dle pověsti vztyčen na památku milenců, kteří se z tohoto místa zřítili.
Ke kříži je možné se vydrápat úzkou průrvou ve skále po kamenných stupních, tak nějak po čtyřech, ale po předchozích zážitcích už nás to nevzrušuje…
Kdoví kolik lidí si tady srazilo vaz.
Kromě nešťastných milenců má na Vranově pomníček ještě holčička, která se zabila při dětských hrách, ale obětí musí být určitě víc.
Po sestupu do „základního tábora“ na nádvoří jsme prakticky vysíleni. Musíme si dát zmrzlinu a pár nápojů s kofeinem, abychom se nakopli na zpáteční cestu.
Nahoru na Frýdštejn to jde ztuha a cesta se zdá být nekonečná.
Zmořeni vedrem a s bolavým tělem konečně dosahujeme spásného parkoviště s rozpáleným autem.
Abych v autě okamžitě neusnula, zkouším počítat schody, které jsme dnes překonali. Bylo jich asi tak třitisícetřistatřicettři a počítání mi trvá právě tak dlouho, než dorazíme k další úžasné atrakci v Turnově: krásnému koupališti, k němuž nevede ani jeden schod!
Odkaz: www.vranov-pantheon.cz, www.frydstejn.cz
